Co bývá jádrem ženské nevěry? - Vitavera - Váš psycholog na telefonu!

Zda jsou více nevěrní muži nebo ženy se zřejmě nikde s jistotou nedozvíme. Různé průzkumy uvádějí různé výsledky a pravděpodobně ne všichni dotazovaní v tomto směru uvádějí skutečnou pravdu. Ať je to jak chce, důležitější jsou důvody nevěry. Ty jsou u žen a mužů odlišné. A v případě žen může být jádrem nevěry to, že se jí dopouští vůči sobě samým.

Už dávno neplatí, že by muži byli mnohem větší nevěrníci než ženy. Podle průzkumů, které musejí věřit tomu, co dotazovaní přiznají, jsou si v otázce nevěry muži i ženy víceméně rovni. To, co je k tomu vede a motivuje, se však liší. Ty rozdíly vycházejí z toho, jak ženy a muži vnímají lidskou sexualitu. Ženám většinou nejde jen o sex, ale potřebují také citový prožitek. Chtějí slyšet hezká slůvka, vnímat, že jsou obdivovány a zahrnovány něžnostmi. Muži do toho city tolik nepletou, mnohdy jim stačí prostě to, že danou ženu získali a dosáhli svého.

Důsledek citové prázdnoty

To vysvětluje fakt, že ženy se vrhají do druhého vztahu většinou v momentě, kdy si v tom prvním začnou uvědomovat citovou prázdnotu a pociťují, že jim není věnován dostatek pozornosti a lásky. Naopak muži jsou schopni být nevěrní a užívat si sex i když jsou ve svém oficiálním vztahu spokojení. Někteří totiž pravděpodobně potřebují stále cítit, že nejsou sexuálně svázaní. Samozřejmě to není možné považovat za dogma, které platí vždy, ale je to zásadní rozdíl ve vnímání mužské a ženské nevěry.

Ženská nevěra tak mnohdy nemá sexuální význam, ale třeba citový. Každá ženská nevěra může mít jinou příčinu, ale pravděpodobně vždy pramení ze stejné podstaty. Prvním krokem k nevěře u žen je totiž to, když jsou nevěrné samy sobě. Když žena přestane být věrná tomu, co je pro ni opravdu důležité, může to s odstupem času vést k její nevěře skutečné. Pořád se za něčím ženeme, pořád se snažíme něco zvládnout nebo v něčem uspět. Je to ale vždy to nejdůležitější? Je to vždy to, co samy chceme? Nebo spíš mnohdy přestáváme myslet samy na sebe a šidíme se?

Odpírání škodí všem

Mnoho žen se přespříliš obětuje svému protějšku a svým dětem, věnuje jim maximum možné péče a energie a zapomíná přitom na sebe. Nebo možná nezapomínají, ve skrytu duše ví, že by si měly něco víc dopřát. Ale neudělají to, hned by totiž měly pocit, že je to od nich sobecké. Právě toto odpírání však škodí nejen jim samotným, ale i jejich nejbližším. Časem totiž mohou pociťovat nespokojenost, že jim něco chybí. Začne jim to čím dál více vadit a pokud to neřeší nebo o tom alespoň nemluví, může to vést až k tomu, že pochopení naleznou v náruči milence.

Důvody, které k celému tomu kolotoči mohou vést, jsou velmi podobné. Příčinou často bývá nízké sebevědomí. Když má žena pocit, že jí doma není věnováno dost lichotek či dokonce žádné, tak její pocity a sebevědomí třeba zlepší až lichotky od jiného muže. Asi žádný muž samozřejmě nelichotí stále stejně intenzivně jako na začátku vztahu, ale když lichotit zapomíná až moc, partnerce to může začít chybět.

Zrovna tak, když si žena nechce nic dopřát, protože má pocit, že nejdřív musí obstarat všechny kolem sebe a pak si stejně nic nedopřeje, protože by z toho měla výčitky. Základem těchto pocitů je opět nízké sebevědomí. A výsledkem nespokojenost a riziko nevěry. Trochu šidit ostatní a naopak sobě občas malinko dopřát je přitom důležité pro udržení duševní rovnováhy. Nevěra může vyplynout také v momentě, kdy se žena cítí jako nedostatečná. Pokud se žena nesmíří se svou nedokonalostí a sžírá se tím, může snáze utíkat od těchto každodenních pocitů do jiné náruče. Žena by měla pochopit, že nemusí být dokonalá ve všech svých rolích, které zastává, stejně tak, jako to chápe u druhých. Rozumný partner to ani nevyžaduje.

Komunikovat, chválit se, společně žít

Dalším důvodem nevěry může být to, že ze vztahu zmizí blízkost a partneři žijí spíš každý sám než spolu. Vymizí intimita, komunikace i společné zájmy. V tomto případě by si partneři měli promluvit a shodnout se na tom, že se v pravidelných intervalech budou sami sobě věnovat - zajdou si za kulturou, na večeři či večer doma nebudou pracovat a věnovat se telefonu nebo tabletu, ale sobě navzájem.

Vyplývá z toho také to, že žena, ačkoli zadaná, by se neměla za každou cenu distancovat od lichotek a flirtování jiných mužů. Když je žena zvládá s nadhledem přijímat, pak ji málokterá dokáže omámit natolik, že by danému muži hned podlehla.

A nakonec nejen ženy, ale i muži potřebují pochvalu. Je to pro ně způsob podpory, ujištění, že to či ono dělají dobře a že si toho ten druhý váží. Není správné chválou plýtvat, ale občasná pochvala i za běžné maličkosti, je nesmírně důležitá. Pokud se totiž pochval nedostává vůbec, mohly by být o to více ceněné pochvaly od někoho jiného.

Jádrem ženské nevěry tedy často bývá fakt, že daná žena v životě šidí sama sebe. Je snadné si to přiznat, ale nebývá snadné s tím přestat. Je třeba si uvědomit, že některé věci se mohou trochu ošidit a jiné třeba neřešit vůbec. Žena se musí zamyslet nad tím, co pro ni je a není důležité. Nic se samo k lepšímu neobrátí. Každý je svého štěstí strůjcem. Když ženu přestane sžírat to, co vlastně může sama ovlivnit a změnit, nebude ji muset v budoucnu sžírat případná nevěra.