K úspěchu pomalými krůčky - Vitavera - Váš psycholog na telefonu!

Střecha domu je obyčejně nedosažitelná. Jen tak vlastními silami na ni nedoskočíte. Ovšem s žebříkem je nedosažitelné místo najednou dokonale přístupné. A stejně je to i s životními cíly. Úspěšným podnikatelem nebo šťastnou rodinou se dvěma dětmi a domkem se zahrádkou se ze dne na den nestanete.

Paní Kristýna si vždy přála podnikat. Jenže hned po škole se vdala za kluka, se kterým chodila už od prváku a nedlouho poté se jim narodil syn. Malý dostal přednost, zůstala s ním doma a manžel vydělával. Obyčejná úředničina mu ale nejspíš nevoněla.
"Nechceš si sundat ten svetr?" ptaly se jí kamarádky při těch vzácných chvílích, kdy se jim ještě dařilo se sejít.

Kristýna ale jen zavrtěla hlavou a stáhla si rukávy ještě níž. Bála se, aby nebyly vidět modřiny. K synovi se manžel nikdy nepřiblížil, Kristýna si dávala záležet na tom, aby mu vždy stála v cestě.

"Jsi nula, slyšíš mě?" řval na ni manžel docela pravidelně. "Beze mě bys nebyla nic! Nechápu, jak jsem si tě kdy mohl vzít, i teď s tebou zůstávám jenom kvůli klukovi!"
Dlouhou dobu mu to i věřila. Že nikdy nic nedokáže.

První krok je nejtěžší

Nemusíte se hned dostat do extrémních situací, abyste ztratili směr. Udolat vás mohou i jen každodenní drobnosti, rutinní práce, nebo vaše vlastní usnutí na růžích, že "všechno nějak dopadne". Dopadne, jenže ne tak, jak byste si přáli.

Kristýně se ve dveřích jednoho dne zničehonic objevila bývalá nejlepší kamarádka, se kterou se kvůli manželovi už dávno nestýkala. Protlačila se kolem Kristýny do bytu, bez cavyků jí vyhrnula rukávy a podívala se na ni takovým způsobem, že se Kristýna nezmohla ani na slovo.
"To přece nejde," zašeptala Kristýna už u kuchyňského stolu s hrnkem kafe, "nemůžu ho jen tak opustit."
"Proč ne?"
"No..." rozhlédla se zoufale Kristýna. "Kde budeme bydlet? Co práce? A co s hlídáním, když budu pryč? Jak bych vůbec mohla začít žít úplně odznovu?" Kamarádka pokrčila rameny: "Krok po kroku."

Držet směr

Dát si cíl a k němu směřovat není tak těžké. I tady platí, že 80% úspěchu je začít. Promyslete si, čeho byste chtěli jednou dosáhnout. Představte si ideální scénář a jak ho žijete. Jste spokojeni? Je čas začít ho realizovat.

"Úplně nejdřív se musíš odstěhovat," začala kamarádka. "Takže zaprvé, zavoláš rodičům a poprosíš je, aby ti pronajali ten prázdný pokoj, kde jsme bydlely za studií. Zadruhé, jakmile ten tvůj zítra odejde do práce, zabalíš to nejnutnější pro sebe i syna a vypadneš z tohohle bytu."

Kristýna se chystala začít protestovat, ale kamarádka jí jen poklepala prstem na nejčerstvější modřinu.

"Druhá příčka bude práce. Zajdeš za šéfem a zeptáš se ho, jestli bys při mateřské mohla zpátky na půl úvazku. Malého dáš do školky, nebo ti může pomoct máma. Víš přece, jak se ti furt nabízela, ale ten tvůj to nechtěl." Kristýna zůstala zticha.
"Zavolat rodičům není tak těžké, nebo snad jo?"
Představa konečně začít něco dělat byla pro Kristýnu náhle strašně lákavá. "Není."

Spěchejte pomalu

I ten nejvzdálenější cíl se dá rozdělit na několik menších. Chcete jiné zaměstnání, být úspěšnými podnikateli, nebo konečně postavit ten rodinný dům? Zdá se vám to moc daleko?
Stanovte si mezicíle, jednotlivé příčle žebříku. Vyšplhat po něm až na střechu, za vaším cílem, je mnohem snazší, než se snažit lézt po okapu nebo vytahovat trampolínu. Zároveň nemá cenu snažit se jednotlivé stupně přeskakovat. Ztratíte oporu a zřítíte se mnohem níž, než jste předtím vyšplhali.

Mezicíle také pomáhají udržet vaše nadšení. Když je splníte, máte z nich podobnou radost, jako z toho konečného. A radost je mnohem lepší motivace šplhat stále dál, než se nekonečně dlouho ploužit po rovince ztracené za obzorem.
Nebojte se velkých a ideálních cílů. Jsou splnitelné.
Dnes je Kristýna nezávislou ženou se synem na gymnáziu a provozuje úspěšný obchod s nejnovější americkou módou.

"Těsně po odchodu od manžela jsem občas upadala do depresí z představy, co všechno mě ještě čeká. Menší, snadno splnitelné cíle mi ale nedovolily myslet na tu obrovskou horu a prostě jsem ji zdolávala kousek po kousku, aniž jsem si to vlastně uvědomila."

Máte nějaký sen, který jste se neodvažovali začít realizovat?