Psychologická poradna
Máte problém a nechcete na něj být sami? Ocitli jste se v tíživé situaci a nevíte, jak ji řešit?
Naši specialisté jsou zde, aby Vám pomohli s Vaším trápením!
Možná, že již zde někdo řešil stejný problém, který trápí Vás. Prohlédněte si již položené dotazy.
Výchova dítěte - Blanka 28. 1. 2013 10:56
Dobrý den, jsme poměrně mladí rodiče (já 27 a manžel 25 let) a máme 3 a půl letou dceru. Ta je velice aktivní, chytrá a hodně citlivá. Problém je, že nás málokdy poslechne, vše se jí musí říkat několikrát. Nejhorší to je, když jsme na návštěvě a máme jít domů. Na to jí musím připravovat půl hodiny předem, abych alespoň trochu utlumila její záchvat vzteku. Takhle to trvá už rok a půl (od té doby co jsem začala chodit do práce a hlídali ji moji rodiče) Od září chodí do školky. Zezačátku to byl velký problém: prvních 6 týdnů tam jen seděla na jednom místě a brečela že chce maminku od rána až do doby než jsem pro ni po obědě přišla. Potom tam nastoupil nový chlapeček, který taky brečel. To jí pomohlo tak, že během týdne otočila o 180˚ a pak jsem jí zas nemohla dostat ze školky. Kolikrát, když pro ni přijdu, tak dostane záchvat vzteku, že mě nechce, že chce být ve školce a ať jdu do páce. Další věcí je, že zhruba od té doby co je ve školce, tak chce dělat všechno sama. Na tom není nic špatného, ale cokoliv udělám, tak to vrátí do původního stavu a pak to udělá sama. Např. jí připravim oblečení, které si má vzít, na hromádku. Ona se začne vztekat, vše vrátí do skříně přesně tam kam to patří a pak to zase vyndá. Když odemknu a otevřu dveře, že jdeme ven, tak mi ve vzteku sebere klíče, zavře, zamkne, pak znovu odemkne a otevře. Když jí vysvětluju, že to dělat nemůže, tak mě vůbec neposlouchá a tak strašně se vzteká, že mám pocit, že kdyby to neudělala, tak snad dostane infarkt. A takhle to je pomalu se vším, doma ji většinou nechám, ale když jsme někde v plavecký nebo na nákupu, tak to nejde. Snažím se jí to v klidu vysvětlit, ale většinou to skončí tak, že dostane na zadek. Už jsem z toho psychicky vyčerpaná. Potřebuji poradit, jak se k ní v takových situacích chovat. Děkuji
Odpověď - PhDr. Kateřina Urbanová 28. 1. 2013 14:14
Dobrý den, Blanko,
je přirozené, že děti reagují novým chováním na takové změny, jako že jde maminka do práce. Musí se novým poměrům nějak přizpůsobit, zpočátku se jim to třeba nelíbí, a tak více zlobí, a zkoušejí všechno možné, a tak si vlastně testují hranice nové situace, a jak v ní fungovat. Je proto třeba v těchto obdobích trochu zvýšeného úsilí, aby si dítě navyklo, že se nic nemění na pravidlech chování. Někdy je samotnému rodiči líto, že takto "opouští" své dítě, a je pak k němu shovívavější, Tím podporuje rozvázání dosavadních hranic chování.
Je také možné, že pokud hlídali dceru Vaši rodiče, platila u nich jiná pravidla, než u Vás doma. I to vede k většímu "zlobení" děcka. Je důležité, aby výchova byla jednotná anebo aby si dítě alespoň navyklo, že doma platí bez ústupku pořád stejná pravidla.
Podle toho, co popisujete s jejími záchvaty vzteku, jí také děláte trochu ústupky. Není vhodné jí něco dovolit doma a na veřejnosti ne. Měla by existovat jasná pravidla, kdy budete respektovat její touhu po samostatnosti, a kdy jí dáte jasně najevo, že některé věci dělají dospělí. Např. mě napadá: ať si klidně užívá, že si připraví oblečení, ale otvírán dveří, to dělá maminka. A tak podobně. Zkuste být v tomto přísnější.
Většinou nemá smysl nic vysvětlovat, ale říct prostě jednoznačné "ne, to se nedělá" a trvat si na tom. Jejích záchvatů vzteku se nebojte, i když vím, že je to nepříjemné. Za prvé děti mezi 2. a 4. rokem takto reagují velmi běžně (a jsou to velké záchvaty, jak popisujete i Vy). Za druhé, čím víc to na Vás bude fungovat, tím víc to bude zkoušet (což neznamená, že by to dělala "schválně" nebo se zlým úmyslem; využívá prostě repertoár chování,které má k dispozici). Je dobré nechat dítě, ať se vyvzteká, pochválit jej, když s uklidní, ale nadále trvat na svém. I během vzteku opakovat jako kolovrátek svůj požadavek. Bude nějaké meziobdobí, než dcerka pochopí, že takto ničeho nedosáhne, a její záchvaty postupně povolí.
Držím Vám palce, ať máte pevné nervy, a jste spokojenější! Kateřina Urbanová
je přirozené, že děti reagují novým chováním na takové změny, jako že jde maminka do práce. Musí se novým poměrům nějak přizpůsobit, zpočátku se jim to třeba nelíbí, a tak více zlobí, a zkoušejí všechno možné, a tak si vlastně testují hranice nové situace, a jak v ní fungovat. Je proto třeba v těchto obdobích trochu zvýšeného úsilí, aby si dítě navyklo, že se nic nemění na pravidlech chování. Někdy je samotnému rodiči líto, že takto "opouští" své dítě, a je pak k němu shovívavější, Tím podporuje rozvázání dosavadních hranic chování.
Je také možné, že pokud hlídali dceru Vaši rodiče, platila u nich jiná pravidla, než u Vás doma. I to vede k většímu "zlobení" děcka. Je důležité, aby výchova byla jednotná anebo aby si dítě alespoň navyklo, že doma platí bez ústupku pořád stejná pravidla.
Podle toho, co popisujete s jejími záchvaty vzteku, jí také děláte trochu ústupky. Není vhodné jí něco dovolit doma a na veřejnosti ne. Měla by existovat jasná pravidla, kdy budete respektovat její touhu po samostatnosti, a kdy jí dáte jasně najevo, že některé věci dělají dospělí. Např. mě napadá: ať si klidně užívá, že si připraví oblečení, ale otvírán dveří, to dělá maminka. A tak podobně. Zkuste být v tomto přísnější.
Většinou nemá smysl nic vysvětlovat, ale říct prostě jednoznačné "ne, to se nedělá" a trvat si na tom. Jejích záchvatů vzteku se nebojte, i když vím, že je to nepříjemné. Za prvé děti mezi 2. a 4. rokem takto reagují velmi běžně (a jsou to velké záchvaty, jak popisujete i Vy). Za druhé, čím víc to na Vás bude fungovat, tím víc to bude zkoušet (což neznamená, že by to dělala "schválně" nebo se zlým úmyslem; využívá prostě repertoár chování,které má k dispozici). Je dobré nechat dítě, ať se vyvzteká, pochválit jej, když s uklidní, ale nadále trvat na svém. I během vzteku opakovat jako kolovrátek svůj požadavek. Bude nějaké meziobdobí, než dcerka pochopí, že takto ničeho nedosáhne, a její záchvaty postupně povolí.
Držím Vám palce, ať máte pevné nervy, a jste spokojenější! Kateřina Urbanová
Zobrazuj jen dotazy z kategorie:
