Psychologická poradna
Máte problém a nechcete na něj být sami? Ocitli jste se v tíživé situaci a nevíte, jak ji řešit?
Naši specialisté jsou zde, aby Vám pomohli s Vaším trápením!
Možná, že již zde někdo řešil stejný problém, který trápí Vás. Prohlédněte si již položené dotazy.
Dotaz - Beruska 14. 9. 2013 16:41
Dobrý den. Je mi 15 let. Trochu se stydím sem psát, ale už nevím coby. Když mi bylo okolo 12-13 let, opustil nás táta. Od té doby jsme se jen párkrát pohádali, jelikož nám tvrdil že na nás nemá čas a ani peníze a že naše rodina už není. To mě celkem dost přirazilo k zemi, ale nejen to, v té době mě také opustili kamarádky, které už se semnou asi nechtěli bavit kvůli tomu že jsem jim přišla trapná a ještě kvůli bůhvíjakým nesmyslům.
Od té doby se cítím nejistá a stydím se i mluvit. Uzavřela jsem se do sebe. Je to už celkem dávno, ale já se s tím pořád neumím srovnat.
Teď už si mamka našla nového přítele, a i když je hodný a mám ho i ráda, už to prostě není takové, jaké to dřív bývalo a to mi dost chybí.
Nejradši bych se v minulosti vrátila zpátky.
Také se mi od té doby začaly víc potit ruce ( při pomyšlení, že bych se měla někoho chytnout se to ještě zhorší a já jsem tak neustále napjatá)
Už asi rok se bavím se svou nejlepší kamarádkou, ale moc se mi s ní nechce chodit ven a jsem radši doma, nevím proč tomu tak je. Ani mě to s ní příliš nebaví. Přijde mi že se před ní neumím otevřít a že už to nejsem ani já. Už ani nedělám takové blbosti, jaké jsem dělala dřív a moc se už ani neumím doopravdy smát. Většinou smích jen předstírám.
Najednou mě takové věci, jako jsem dělala dřív přestaly bavit a většinou jen sedím doma u počítače a dívám se na filmy.
Občas mám i stavy, kdy neustále brečím a nevím jak s tim přestat.
Jednou jsem se z ničeho nic vzbudila uprostřed noci a strašně jsem se rozbrečela.
Nechci se sebelitovat, protože vím že to spousta lidí také nemá lehké, ale já už prostě nevím jak dál.
Nic mě nebaví.. před lidmi se neumím otevřít a to je možná můj hlavní problém. Je možné, že to pocení rukou je způsobené mou psychykou?
Moc děkuji za radu.
Od té doby se cítím nejistá a stydím se i mluvit. Uzavřela jsem se do sebe. Je to už celkem dávno, ale já se s tím pořád neumím srovnat.
Teď už si mamka našla nového přítele, a i když je hodný a mám ho i ráda, už to prostě není takové, jaké to dřív bývalo a to mi dost chybí.
Nejradši bych se v minulosti vrátila zpátky.
Také se mi od té doby začaly víc potit ruce ( při pomyšlení, že bych se měla někoho chytnout se to ještě zhorší a já jsem tak neustále napjatá)
Už asi rok se bavím se svou nejlepší kamarádkou, ale moc se mi s ní nechce chodit ven a jsem radši doma, nevím proč tomu tak je. Ani mě to s ní příliš nebaví. Přijde mi že se před ní neumím otevřít a že už to nejsem ani já. Už ani nedělám takové blbosti, jaké jsem dělala dřív a moc se už ani neumím doopravdy smát. Většinou smích jen předstírám.
Najednou mě takové věci, jako jsem dělala dřív přestaly bavit a většinou jen sedím doma u počítače a dívám se na filmy.
Občas mám i stavy, kdy neustále brečím a nevím jak s tim přestat.
Jednou jsem se z ničeho nic vzbudila uprostřed noci a strašně jsem se rozbrečela.
Nechci se sebelitovat, protože vím že to spousta lidí také nemá lehké, ale já už prostě nevím jak dál.
Nic mě nebaví.. před lidmi se neumím otevřít a to je možná můj hlavní problém. Je možné, že to pocení rukou je způsobené mou psychykou?
Moc děkuji za radu.
Odpověď - Mgr. Alexandra Bobelová 14. 9. 2013 22:41
Dobrý den,
děkuji, že jste se na mě obrátila se svým dotazem. Chápu, že je Vám z toho trošku divně, ale podle mě je výborné, že jste se rozhodla řešit to, že se necítíte dobře.
Píšete, že se Vám před několika lety rozvedli rodiče a že Vám poté otec řekl, že už není vaše rodina. Nedivím se, že jste tohle sdělení vzala zle, člověk přece jen nečeká, že by někdy něco takového od rodiče slyšel. V tu dobu se s Vámi navíc ještě přestaly přátelit kamarádky, takže věřím, že toto období pro Vás skutečně muselo být náročné a dodnes jste se s tím zcela nevyrovnala.
Stavy, které popisujete, jsou částečně spojené se samotným dospíváním, ale roli určitě hrají i minulé zážitky. Píšete,že Vás už nebaví to, co dřív.. Co takhle zkusit něco nového? Myslím, že pro Vás není dobré pořád sedět doma. Kdybyste si našla například nějaký kroužek, který by Vás zajímal, potkala byste tam mimo jiné nové lidi a možná si i našla kamarády, se kterými by Vám bylo dobře.
Pokud si myslíte, že je Vaším hlavním problémem v komunikaci s lidmi to, že se neumíte otevřít, tak na tom zkuste zapracovat. Tohle je věc, které se můžete minimálně částečně naučit. Je jasné, že se asi nedopracujete k tomu, že budete své osobní věci vykládat každému na potkání, ale zlepšení je určitě možné dosáhnout. Je jen potřeba to zkoušet a trénovat, dobré je postupovat po malých krocích. Začněte u někoho, komu věříte, například u té kamarádky nebo u mamky, pokud by to pro Vás bylo jednodušší. Vyberte si nějakou chvíli, kdy budete obě v klidu a zkuste jí říct něco důvěrnějšího, co jste ještě nikomu neřekla, ale klidně to může být nějaká maličkost. Možná to pro Vás nejdřív bude těžké, ale pokud se znovu nestáhnete a budete se dál snažit být otevřenější a více mluvit s lidmi, bude to čím dál tím snadnější. Zkuste také druhým naslouchat a reagovat na to, co Vám říkají oni. Zaprvé ocení, že o ně projevujete zájem a za druhé budete mít možnost se "rozmluvit", aniž byste povídala přímo něco o sobě, což by pro Vás mohlo být snazší.
Co se týče pocení rukou, tak to může být způsobeno psychickým rozpoložením. Lidem se obecně více potí ruce, pokud jsou ve stresu, je to přirozená reakce organismu. Pokud jste tedy neustále napjatá, souvisí to zřejmě s tím.
Přeji Vám, aby Vám brzy bylo lépe a opět jste začala mít radost ze života. Myslím, že by nebylo od věci, kdybyste o tom, jak se cítíte, promluvila s maminkou nebo zašla k nějakému psychologovi, který by Vás podpořil a pomohl Vám najít způsoby, jak toto období překonat. Moje tipy Vám samozřejmě nemusí vyhovovat, ale naživo byste s nějakým blízkým člověkem nebo odborníkem mohli vymyslet něco na míru přímo pro Vás.
Alexandra Bobelová
děkuji, že jste se na mě obrátila se svým dotazem. Chápu, že je Vám z toho trošku divně, ale podle mě je výborné, že jste se rozhodla řešit to, že se necítíte dobře.
Píšete, že se Vám před několika lety rozvedli rodiče a že Vám poté otec řekl, že už není vaše rodina. Nedivím se, že jste tohle sdělení vzala zle, člověk přece jen nečeká, že by někdy něco takového od rodiče slyšel. V tu dobu se s Vámi navíc ještě přestaly přátelit kamarádky, takže věřím, že toto období pro Vás skutečně muselo být náročné a dodnes jste se s tím zcela nevyrovnala.
Stavy, které popisujete, jsou částečně spojené se samotným dospíváním, ale roli určitě hrají i minulé zážitky. Píšete,že Vás už nebaví to, co dřív.. Co takhle zkusit něco nového? Myslím, že pro Vás není dobré pořád sedět doma. Kdybyste si našla například nějaký kroužek, který by Vás zajímal, potkala byste tam mimo jiné nové lidi a možná si i našla kamarády, se kterými by Vám bylo dobře.
Pokud si myslíte, že je Vaším hlavním problémem v komunikaci s lidmi to, že se neumíte otevřít, tak na tom zkuste zapracovat. Tohle je věc, které se můžete minimálně částečně naučit. Je jasné, že se asi nedopracujete k tomu, že budete své osobní věci vykládat každému na potkání, ale zlepšení je určitě možné dosáhnout. Je jen potřeba to zkoušet a trénovat, dobré je postupovat po malých krocích. Začněte u někoho, komu věříte, například u té kamarádky nebo u mamky, pokud by to pro Vás bylo jednodušší. Vyberte si nějakou chvíli, kdy budete obě v klidu a zkuste jí říct něco důvěrnějšího, co jste ještě nikomu neřekla, ale klidně to může být nějaká maličkost. Možná to pro Vás nejdřív bude těžké, ale pokud se znovu nestáhnete a budete se dál snažit být otevřenější a více mluvit s lidmi, bude to čím dál tím snadnější. Zkuste také druhým naslouchat a reagovat na to, co Vám říkají oni. Zaprvé ocení, že o ně projevujete zájem a za druhé budete mít možnost se "rozmluvit", aniž byste povídala přímo něco o sobě, což by pro Vás mohlo být snazší.
Co se týče pocení rukou, tak to může být způsobeno psychickým rozpoložením. Lidem se obecně více potí ruce, pokud jsou ve stresu, je to přirozená reakce organismu. Pokud jste tedy neustále napjatá, souvisí to zřejmě s tím.
Přeji Vám, aby Vám brzy bylo lépe a opět jste začala mít radost ze života. Myslím, že by nebylo od věci, kdybyste o tom, jak se cítíte, promluvila s maminkou nebo zašla k nějakému psychologovi, který by Vás podpořil a pomohl Vám najít způsoby, jak toto období překonat. Moje tipy Vám samozřejmě nemusí vyhovovat, ale naživo byste s nějakým blízkým člověkem nebo odborníkem mohli vymyslet něco na míru přímo pro Vás.
Alexandra Bobelová
Zobrazuj jen dotazy z kategorie:
