Dotaz 2018 - jarka - Poradna - Vitavera - Váš psycholog na telefonu!
Přejít na navigaci (přeskočit obsah)

Psychologická poradna

Máte problém a nechcete na něj být sami? Ocitli jste se v tíživé situaci a nevíte, jak ji řešit?

Naši specialisté jsou zde, aby Vám pomohli s Vaším trápením!

Možná, že již zde někdo řešil stejný problém, který trápí Vás. Prohlédněte si již položené dotazy.

Dotaz - jarka 15. 11. 2013 11:20
Mám 13letého syna a poslední půl rok s ním jsou problémy ve škole s chováním,snaží se za každou cenu na sebe ve škole upozornit,dělá ze sebe šaška,posmívá se druhým a poslední kapka byla,že se dokonce popral s splužákem,nezvládá své emoce,i když musím přiznat,že i já jsem doma dosti výbušná.Já se sebou už něco dělám a snažím se hodně,abych doma nekřičela,občas situaci nezvládám.Doma se synem nejsou takové problémy jako ve škole.Stále si myslí'že mu bude dána vždy druhá šance.Tak nevím,co s tím,jestli bych neměla navštívit dětského psychologa.Prosím poraďte,mám svého syna moc ráda,on to ví,trávím s ním svůj volný čas i si s ním povídám a hraju si s ním.I když splu školní problémy řešíme,chvíli je klid a pak zas problémy...začarovaný kruh..děkuji za radu
Odpověď - Mgr. Petra Helebrantová 15. 11. 2013 14:35
Milá paní, Jarko,
děkuji Vám za dotaz a současně za důvěru, kterou v naši poradnu svěřujete. Píšete, že máte 13letého syna a poslední půl rok jsou s ním problémy ve škole s chováním, kdy se snaží ze sebe dělat třídního šaška, upozorňuje na sebe, posmívá se druhým. Také se popral se spolužákem, nezvládá dle Vás své emoce.
Jeho školní problémy spolu řešíte, je pak chvíli klid, ale chování se po nějaké době opět vrátí a dochází k začarovanému kruhu. Říkám si, jak vypadá toto „řešení“ jeho chování, jak s ním o tom mluvíte, jak spolu vzájemně komunikujete. Někdy máme tendenci děti trestat, vyslýchat je, chceme vědět vše do posledního detailu, účinek je pak však většinou krátkodobý a chování se opět vrátí zpět. Navíc se dítě může v komunikaci vůči nám zablokovat a nechce s námi mluvit o tom, co ho trápí. Je vždy lepší dítě pozitivně motivovat, ale věřím, že to určitě děláte. Co však považuji za důležité, tak zjistit příčinu, proč se Váš syn takto ve chová. Vždy když se nějak chováme či jednáme, a to i jako dospělí, tak jdeme za určitým cílem (ne vždy uvědomovaným). Umím si představit, že dítě, které na sebe upozorňuje, vyrušuje apod. pravděpodobně potřebuje pozornost. Každý občas potřebujeme pozornost, někdy méně někdy více. Nevím, jaké vztahy má Váš syn se spolužáky, ale někdy když dítě není okolím přijímáno, může se cítit samo, bez kamarádů, ale ono tyto kamarády a vztahy potřebuje. Aby si získalo okolí, může na sebe takto upozorňovat. Příčina synova chování však může být úplně jiná, bohužel se na základě krátké zprávy od Vás takto přes internet nedá určit.
Problém s chováním je poslední půl rok, přemýšlela jste o tom, co se mohlo ve Vašem či synově životě změnit? Nezměnil školu, třídu, třídní kolektiv, nepřišel do třídy nějaké nový spolužák, nebo něco jiného? Nebo něco, co se změnilo ve vaší rodině, v životě, cokoli co by mohlo mít na syna vliv? Děti na změny mohou reagovat někdy velmi silnou změnou chování, neřeknou nám, co se s nimi děje, ale problém se u nich může projevit právě přes chování. Může to být z jejich strany volání o pomoc. Navíc k tomu všemu může přispívat věk vašeho syna, syn postupně dospívá, mohou se u něj měnit emoce, náhled na svět a i on sám si možná potřebuje utřídit myšlenky sám v sobě. To však neznamená, že bychom mu nemohli pomoci.
Jarko, moc si cením na Vás toho, že jste schopná také vidět sebe samu, a vnímáte, jak Vaše chování může mít vliv na chování Vašeho syna. Píšete, že jste doma dost výbušná, ale pracujete na tom, abyste doma nekřičela, občas však situaci nezvládáte. Jarko, každý z nás občas může vybuchnout a nezvládnout některé situace, je to naprosto přirozené, nemusíte si to vyčítat. Na druhou stranu dítě v nás dospělých vidí zrcadlo, tak jak se chováme my, takové chování může dítě přebírat a kopírovat. Je tedy dobré pracovat na tom, aby dítě vyrůstalo v poklidné atmosféře – a na tom Vy úspěšně pracujete.
Píšete, že byste synovi chtěla pomoci, máte ho ráda on má rád Vás. Trávíte s ním volný čas, povídáte si s ním, hrajete si s ním. I z Vašich řádků na mě sálá velká láska, kterou k synovi cítíte. Chcete mu pomoci a řešíte, co pro něj udělat, aby se situace zlepšila. Myslím si, že by bylo dobré o situaci hovořit také s někým, kdo Vašeho syna zná, a protože má problém hlavně ve škole, napadá mě, zda jste již o jeho chování mluvila s třídním či jiným učitelem, výchovným poradcem či prostě někým ze školy, který může tyto problémy pochopit, aniž by dítě už od počátku kritizoval a odsoudil. Někdo, kdo by si s Vámi popovídal o tom, jak vidí syna každý den fungovat ve školním kolektivu, jaké má vztahy se spolužáky apod. Je to něco, co je zvenčí velmi těžko vidět a náhled na situaci může mít právě učitel, který s dětmi tráví nejvíce času. Některé školy mají také školního psychologa – je to ideální místo, kde můžeme jako rodiče řešit školní problémy našich dětí. Školní psycholog by také měl znát jednotlivé třídy a případné problémy v nich. Pokud nemáte nikoho, se kterým byste mohla o synově chování ve škole mluvit, je také možné navštívit pedagogicko psychologickou poradnu.
Jarko, budu na Vás myslet a věřím, že s pomocí odborníka se situace v chování Vašeho syna postupně uklidní
Držím palce!


Zobrazuj jen dotazy z kategorie:
1 | 2 | 3 | 4 | 5 > >>|


Základní navigace

Přejít na obsah (přeskočit nahoru)


obchodní podmínky zpracování osobních údajů zpracování cookies mobilní verze  spolupracujte s námi  vaše názory a připomínky