Psychologická poradna
Máte problém a nechcete na něj být sami? Ocitli jste se v tíživé situaci a nevíte, jak ji řešit?
Naši specialisté jsou zde, aby Vám pomohli s Vaším trápením!
Možná, že již zde někdo řešil stejný problém, který trápí Vás. Prohlédněte si již položené dotazy.
Vztek ve školce - Helena 19. 11. 2013 14:17
Dobrý den potřebovala bych poradit. mam 4tyř a pul letou holcicku ktera je trosku zivejsi - je hodne kratkozraka . ma dost dioptrii a dle pani doktorky Zobanove je rozbehana a rozlitana i proto ze se na ocni vadu diky niz vidi bez brylí jen na pul metru prislo pozde. Nicmene doma je hodna da se s ni mluvit zacala chodit do skolky kam chodi velmi rada, spis se ji nechce z ni domu nez ze by plakala ze musi do ní. Bohuzel zacala delat to podle pani ucitelky, ze kdyz ji prepne jak to nazvala tak s ni neni rec a je vztekla neudela co po nic chteji, napriklad neprevlece se do pyzamka a podobne, nedavno pry mela zachvat vzteku kdy ji musela ucitelka vzit i pod vodu. Ja nevim jak se k tomu postavit, Ucitelak me tlaci do navstevy lekare jenomze ja nevim zda to ma smysl me toto doma nedela , nemam s tim zkusenost, co ji reknu to udela. Jsem ted znovu tehotna a trpim silnyma tehotenskyma nevolnostma jinak bych si ji snad radeji nechala doma.Dcera na sebe i "praskne" ze zlobila, nezapíra , domluvim ji jeden den to jde a pak opet posloucham jak byla vztekla zacinam z toho byt dost bezradna. Skolku miluje tesi se do ni nejradeji by chodila do vsech krouzku co skolka ma ale s timto si uz ucitelka nevi rady. Neporadite v cem by mohl byt problém? Rodinu ma kompletní, s partnerem se pred ni nehadame, Oba se ji venujeme, zvlast ted co jsem na neschopence mam na ni i vice casu. Nemyslím si ani ze bych ji prilis rozmazlovala, kdyz zlobí je potrestana. Dekuji za radu helena Nováková
Odpověď - Mgr. Petra Helebrantová 19. 11. 2013 16:14
Dobrý den, paní Nováková,
děkuji Vám za zadání dotazu k nám do poradny. Píšete, že máte 4 a půl letou trošku živější holčičku se zrakovou vadou (silnou krátkozrakostí), na kterou se přišlo pozdě. Jsem ráda, že jste v péči kvalitního dětského očního lékaře a můžete být tak klidná, že po lékařské stránce je o ní postaráno a že není nic zanedbáno.
Ve školce, kam začala dcera chodit a kde je velmi ráda, jsou s ní problémy s chováním. Jestli jsem to dobře pochopila, tak má záchvaty, kdy je vzteklá a není s ní řeč, odmítá reagovat na žádosti dospělých – např. se nepřevleče do pyžámka. Paní učitelka Vás tlačí do návštěvy lékaře, Vy však nevíte, zda je to řešení, protože doma s ní vůbec nemáte problémy, udělá vše, co jí řeknete. Nevím, jak dlouho do školky dcera chodí? Může to být určitá adaptační fáze, kdy si dcera zvyká na prostředí školky a zkouší a může i testovat, co její chování udělá, jak se učitelky zachovají, kde jsou jejich hranice.
Paní Heleno, velmi vnímám, že se jí věnujete, na druhou stranu přemýšlím o tom, zda ji třeba tato péče a pozornost ve školce nechybí? Někdy je pro děti těžké se ve školce vyrovnat s tím, že najedou nejsou středem pozornosti, že je ve školce plno jiných dětí a paní učitelka musí pozornost mezi ně všechny rozdělit. Děti si pak mohou pozornost i nevědomě získávat právě tímto chováním.
Napadá mě také, jestli jste zkoušeli s paní učitelkou zjišťovat, v jakých situacích k záchvatům dochází, zda to nesouvisí třeba s nějakou nepříjemnou aktivitou, zda třeba při příjemné činnosti do záchvatů nejde a při nějakém požadavku naopak zase má záchvat. Není třeba hodně závislá na svých stereotypech? Některé děti, které dlouhou dobu neviděli, nebo velmi špatně viděli, se mohou uzavřít do sebe a jediné, o co se dříve mohli opřít, jsou určité stereotypy. Pokud nejsou tyto stereotypy plněny, něco se po nich chce jinak, může je to velmi znejistit, až mohou jít do záchvatů. Přeci jen doma je už dcera zvyklá na Vaše požadavky a na Váš režim, ve školce se tomu musí postupně učit a zvykat si na něj.
Nevím také, zda ve školce má jednu paní učitelku, nebo zda tento problém záchvatů je také při přítomnosti jiné paní učitelky? Zda se chování „váže“ k jedné osobě či jich je více? A nebo také doma, nevyskytuje se toto její záchvatovité chování třeba při návštěvě příbuzných, na dětském hřišti apod., kde je více lidí či dětí? Také mě napadá, jaký má dcera vztah k dětem, ráda si nimi hraje, či si spíše hraje sama či s dospělými?
Máte pravdu, že Vaše domluva dceři o tom, jak se má chovat ve školce není moc efektivní. Je nutné zjistit příčinu nebo aspoň reagovat na chování dcery ihned, kdy se nepatřičné chování vyskytne. Děti potřebují okamžitou zpětnou vazbu. Mrzí mě, že každý den slyšíte od paní učitelky, jak byla dcera vzteklá, myslím, že učitel by měla být kvalifikovaná osoba a tyto situace by měla zvládat. Vaše dcera má určitě plno dobrých vlastností a i ty by na ní paní učitelka měla vidět. Víte, nevím, jak paní učitelka v dané situaci reaguje a co se ve školce děje, je těžké tuto situaci takto na dálku posuzovat. Každopádně, když se chování objevuje pouze ve školce, reaguje dcera určitým způsobem na toto prostředí – ať již tím, že si na něj musí zvykat a nebo tak, co jí okolí včetně paní učitelky povolí, jak na ní reagují apod.
Paní Heleno, je prakticky nemožné takto přes poradnu odhalit příčinu chování Vaší dcery. Máte pravdu, že někdy může chování dítěte souviset s jeho zrakovými možnostmi či omezením. Přeci jen psychika dítěte se vyvíjí z velké části za účasti zrakových podnětů a když chybí, může na to dítě reagovat různě. Nevím, kdy se na vadu Vaší holčičky přišlo, zda brýle nosí ráda, jak dlouho byla bez korekce apod. Možná je to teď určité období, kdy se musí sama v sobě srovnat. Každopádně, porozumění byste mohla najít ve speciálně pedagogickém centru pro zrakově postižené, kde pracují speciální pedagogové a i psychologové. Možná by návštěva stála za to, promluví si s Vámi, uvidí Vaší holčičku a můžete mluvit o všem, co vás ohledně chování dítěte trápí. Další možností je návštěva pedagogicko psychologické poradny – mateřská škola jistě s nějakou spolupracuje. Ale aby bylo možné zjistit příčinu chování Vaší dcery, bylo by ideální, kdyby školka s poradnou spolupracovala. Přeci jen, oni ví, jak se dcera ve školce chová, za jaké situace a jak na ní reagují.
Paní Heleno, je toho hodně, na co bych se Vás i doptala, ale tento prostor je na to opravdu velmi omezený
Doufám, že jsem Vám napsala aspoň něco podnětného
děkuji Vám za zadání dotazu k nám do poradny. Píšete, že máte 4 a půl letou trošku živější holčičku se zrakovou vadou (silnou krátkozrakostí), na kterou se přišlo pozdě. Jsem ráda, že jste v péči kvalitního dětského očního lékaře a můžete být tak klidná, že po lékařské stránce je o ní postaráno a že není nic zanedbáno.
Ve školce, kam začala dcera chodit a kde je velmi ráda, jsou s ní problémy s chováním. Jestli jsem to dobře pochopila, tak má záchvaty, kdy je vzteklá a není s ní řeč, odmítá reagovat na žádosti dospělých – např. se nepřevleče do pyžámka. Paní učitelka Vás tlačí do návštěvy lékaře, Vy však nevíte, zda je to řešení, protože doma s ní vůbec nemáte problémy, udělá vše, co jí řeknete. Nevím, jak dlouho do školky dcera chodí? Může to být určitá adaptační fáze, kdy si dcera zvyká na prostředí školky a zkouší a může i testovat, co její chování udělá, jak se učitelky zachovají, kde jsou jejich hranice.
Paní Heleno, velmi vnímám, že se jí věnujete, na druhou stranu přemýšlím o tom, zda ji třeba tato péče a pozornost ve školce nechybí? Někdy je pro děti těžké se ve školce vyrovnat s tím, že najedou nejsou středem pozornosti, že je ve školce plno jiných dětí a paní učitelka musí pozornost mezi ně všechny rozdělit. Děti si pak mohou pozornost i nevědomě získávat právě tímto chováním.
Napadá mě také, jestli jste zkoušeli s paní učitelkou zjišťovat, v jakých situacích k záchvatům dochází, zda to nesouvisí třeba s nějakou nepříjemnou aktivitou, zda třeba při příjemné činnosti do záchvatů nejde a při nějakém požadavku naopak zase má záchvat. Není třeba hodně závislá na svých stereotypech? Některé děti, které dlouhou dobu neviděli, nebo velmi špatně viděli, se mohou uzavřít do sebe a jediné, o co se dříve mohli opřít, jsou určité stereotypy. Pokud nejsou tyto stereotypy plněny, něco se po nich chce jinak, může je to velmi znejistit, až mohou jít do záchvatů. Přeci jen doma je už dcera zvyklá na Vaše požadavky a na Váš režim, ve školce se tomu musí postupně učit a zvykat si na něj.
Nevím také, zda ve školce má jednu paní učitelku, nebo zda tento problém záchvatů je také při přítomnosti jiné paní učitelky? Zda se chování „váže“ k jedné osobě či jich je více? A nebo také doma, nevyskytuje se toto její záchvatovité chování třeba při návštěvě příbuzných, na dětském hřišti apod., kde je více lidí či dětí? Také mě napadá, jaký má dcera vztah k dětem, ráda si nimi hraje, či si spíše hraje sama či s dospělými?
Máte pravdu, že Vaše domluva dceři o tom, jak se má chovat ve školce není moc efektivní. Je nutné zjistit příčinu nebo aspoň reagovat na chování dcery ihned, kdy se nepatřičné chování vyskytne. Děti potřebují okamžitou zpětnou vazbu. Mrzí mě, že každý den slyšíte od paní učitelky, jak byla dcera vzteklá, myslím, že učitel by měla být kvalifikovaná osoba a tyto situace by měla zvládat. Vaše dcera má určitě plno dobrých vlastností a i ty by na ní paní učitelka měla vidět. Víte, nevím, jak paní učitelka v dané situaci reaguje a co se ve školce děje, je těžké tuto situaci takto na dálku posuzovat. Každopádně, když se chování objevuje pouze ve školce, reaguje dcera určitým způsobem na toto prostředí – ať již tím, že si na něj musí zvykat a nebo tak, co jí okolí včetně paní učitelky povolí, jak na ní reagují apod.
Paní Heleno, je prakticky nemožné takto přes poradnu odhalit příčinu chování Vaší dcery. Máte pravdu, že někdy může chování dítěte souviset s jeho zrakovými možnostmi či omezením. Přeci jen psychika dítěte se vyvíjí z velké části za účasti zrakových podnětů a když chybí, může na to dítě reagovat různě. Nevím, kdy se na vadu Vaší holčičky přišlo, zda brýle nosí ráda, jak dlouho byla bez korekce apod. Možná je to teď určité období, kdy se musí sama v sobě srovnat. Každopádně, porozumění byste mohla najít ve speciálně pedagogickém centru pro zrakově postižené, kde pracují speciální pedagogové a i psychologové. Možná by návštěva stála za to, promluví si s Vámi, uvidí Vaší holčičku a můžete mluvit o všem, co vás ohledně chování dítěte trápí. Další možností je návštěva pedagogicko psychologické poradny – mateřská škola jistě s nějakou spolupracuje. Ale aby bylo možné zjistit příčinu chování Vaší dcery, bylo by ideální, kdyby školka s poradnou spolupracovala. Přeci jen, oni ví, jak se dcera ve školce chová, za jaké situace a jak na ní reagují.
Paní Heleno, je toho hodně, na co bych se Vás i doptala, ale tento prostor je na to opravdu velmi omezený
Doufám, že jsem Vám napsala aspoň něco podnětného
Zobrazuj jen dotazy z kategorie:
