Dotaz 2292 - Veronika - Poradna - Vitavera - Váš psycholog na telefonu!
Přejít na navigaci (přeskočit obsah)

Psychologická poradna

Máte problém a nechcete na něj být sami? Ocitli jste se v tíživé situaci a nevíte, jak ji řešit?

Naši specialisté jsou zde, aby Vám pomohli s Vaším trápením!

Možná, že již zde někdo řešil stejný problém, který trápí Vás. Prohlédněte si již položené dotazy.

Dotaz - Veronika 24. 4. 2014 07:56
Dobrý den, mám dotaz ohledně mého pětiletého syna. Máme problém se spaním,každý večer máme scény že se bojí spát sám... přečteme pohádku a řekneme ať spí... jenže než usne tak to docela trvá..a když tam s ním zůstanu buď já nebo manžel( někdy to trvá i hodinu než usne)tak stejně v noci příjde s brekem že chce spát s námi že se bojí. Známá poradila ře máme přestěhovat postel do ložnice a že si sám řekne že už chce spát sám.... tak se stalo ale teď máme zase ten problém že opět s ním musíme být v ložnici než usne... jak jsem psala i hodinu. Nevím jestli děláme dobře když řekneme že když neusne sám tak mu sebereme počítač a další výhružky v podobě televize atd. Proto bych se vás ráda zeptala co s tím... je jedináček a má strach spát v pokojíku sám ale nevím jestli děláme dobře..... moc děkuji za odpověď. Veronika
Odpověď - PhDr. Ivana Vajnerová 28. 4. 2014 09:18
Dobrý den, Veroniko,
problémy s uspáváním dětí a jejich vyžadovanými "rituály" před spaním nejsou nijak vzácné. Ale ve Vašem případě je chlapec už dost velký a skutečně by měl dokázat být sám. Bez dalších podrobnějších informací mohu ohledně nepříjemné pokračující situace usuzovat zhruba na dva typy vysvětlení. Ten první poukazuje na to, že možná chlapec skutečně trpí nějakými úzkostmi, nebo zažil nějaké trauma, které se mu, když večer osamí, znovu evokuje. Nemusí se jednat o trauma v nějakém dramatickém smyslu. Malé dítě může opakovaně prožívat pocit hrůzy i z - pro dospělého zdánlivě banálního - zážitku. Třeba ho vyděsil "jen" nějaký film nebo knížka, strašidelné představy se mu vracejí a z nějakého důvodu se vám nechce svěřit. Nebo nestalo se někdy v minulosti, že jste ho nepřipraveného nechali někde delší dobu samotného,event. s někým komu lze zcela důvěřovat, ale dítě propadlo stesku, nejistotě...?
Druhá alternativa je, že vás jednoduše vydírá, což občas děti zkoušejí a některé to dlouhodobě stupňují. Zkuste postupně začít s kompromisy: zkracovat dobu, kterou u něj trávíte, nebo ji kombinovat ("teď na chvíli musím něco dělat, za deset minut se k tobě zase vrátím"), je-li o samotě, nechávat otevřené dveře nebo rozsvíceno, motivovat ho povzbuzováním budování jeho vlastní statečnosti, odměňovat ho za ni (ne ovšem stylem něco za něco, ale např. příslibem zajímavé a lákavé akce, která vyžaduje statečnost apod.)
Možná by také neškodilo ho konfrontovat se stejně starými kamarády (případně ho s nějakými seznámit), kteří sami usínají, někdy navodit situaci, aby nějaký kamarád spal u Vás a Váš syn pak někdy zase u něj.
Pokud máte už všechny podobné pokusy neúspěšně za sebou, bylo by asi nejlepší hledat s psychologem osobně příčiny situace - zda má chlapec skutečně nějaké potíže, obavy a proč. Pokud bude tato varianta vyloučena, bude na místě jednat nekompromisně - nejen ve svém zájmu, ale především i v zájmu syna, jemuž riziko zafixování takovýchto postupů pro další situace může postavení ve vlastním životě jedině ztížit.

Zobrazuj jen dotazy z kategorie:
1 | 2 | 3 | 4 | 5 > >>|


Základní navigace

Přejít na obsah (přeskočit nahoru)


obchodní podmínky zpracování osobních údajů zpracování cookies mobilní verze  spolupracujte s námi  vaše názory a připomínky