Dotaz - Jakub 19. 10. 2012 18:43
Dobrý den,jsem 21 lety a již zaměstnaný. Už od 1. třídy jsem v každé společnosti nejmenší kromě dívek. I teď v zaměstnání jsem nejmenší. Každý si ze mě dělal a dělá legraci. Já to bral také s humorem,ale už mi to přelezlo přes hlavu. Dokonce mám někdy potíže najít přítelkyni, protože jsem pro ně moc malý.To už je na mě moc. Prosím Vás o radu,jak se s tím mm naučit žít. Vím,že s tím nic neudělám a musím to brát tak,jak to je.Děkuji za odpověď.
Odpověď - Mgr. Miroslav Lipták 19. 10. 2012 20:16
Dobrý den Jakube
Dokážu pochopit vaše pocity. I když na druhou stranu, každý z nás má plusy i mínusy. Někdy dokonce ty mínusy dokážou být i výhodou. Nejste sám, kdo má pocit, že postavou neodpovídá průměru populace a zase na druhou stranu, je spousta našich klientů, kteří mají vnitřní konflikt z nadměrné velikosti. Samozřejmě je důležité, abychom náš vnitřní konflikt nějakým způsobem řešili. Snažit se vyhledávat prostředí, práci kamarády a partnery standardnosti své postavy.
V případě pokud se Vám to stále nedaří v podvědomí odbourat, zkuste vyhledat pomoc odborníka, psychoterapeuta, který vám pomoci terapií a hypnóz pomůže s tímto vnitřním konfliktem. Všechno se dá řešit, pokud chceme. Rozumím, že to pro vás je nepříjemné, poznám jednoho kluka z mého okolí, který taky nebyl nejvyšší, ale ve fotbalu patřil mezi nejlepší, v kolektivu byl příjemný a oblíbený a nakonec si našel holku k své postavě a všichni jsme mu ji záviděli. Je jen na nás, jak jsme silní se s tím poprat a vy to určitě dokážete.
Mgr. Lipták Miroslav