Psychologická poradna
Máte problém a nechcete na něj být sami? Ocitli jste se v tíživé situaci a nevíte, jak ji řešit?
Naši specialisté jsou zde, aby Vám pomohli s Vaším trápením!
Možná, že již zde někdo řešil stejný problém, který trápí Vás. Prohlédněte si již položené dotazy.
Strach - Ivana 21. 2. 2013 16:10
Dobry den, mam dceru (2 roky, 3 mesice), ktera od zari 2012 navstevuje detske jesle. Ze zacatku tam chodila jenom na tzv. zvykani, max. 40 hod.⁄mesic. Zvykani bylo docela normalni, samozrejme plac, ale po tydnu se to srovnalo. Do prosince jsem ji davala jenom na dopoledne (3,5 hod.). Od prosince zacala chodit na cely den, protoze jsem nastoupila do prace. Vsechno bylo fajn, az do ted. Pred dvema tydny jsem se vratila z prace a dcera byla "divna". Nekomunikovala, byla smutna. Tak jsem sa hned na druhy den ptala ucitelky, jestli se neco nestalo. Rikala, ze ne. Pak se to postupne zacalo zhorsovat. Vubec nechtela do jesli, rano brecela uz pri pomysleni, ze jdeme do jesli. Pak jsme s pomoci ucitelky zjistili, ze ma strach z jedne holcicky, ktera je moc ziva,krici a bije ostatni deti. K ni se postupne pridali jeste dva kluky a delaji ostatnim detem zle. Dcera nevi jak se ma branit a tak si to necha libit. Ucitelky ji samozrejme chrani, ale pak se dcera mota jenom kolem nich, a kdyz se ucitelka vzdali, tak dcera zacne plakat. V jeslich vubec nemluvi, s detmi se nebavi a zdrzuje se jen v pritomnosti ucitelek. Kdyz se s ni chci bavit na tuto temu, tak dela, ze neslysi. Rikame ji s manzelem, ze kdyz zacne mluvit i v jeslich, tak to bude lepsi, ale zatim se nic nedeje. Snazime se ji brat z jesli co nejdriv, kolem te 15 hod. Doma je pak v pohode, hra se s nami, mluvi, smeje se, ale kdyz prijde tema jesle, tak se tvari, ze neslysi, nebo zrazu zacne neco delat atd. Prosim poradte mi, jak ji mam vysvetlit,aby se do jesli nebala chodit,ze je tam v bezpeci a jak se ma branit, kdyz ji ta holcicka napadne. Ze je pry napada deti ze zadu, kdy nic netusi...Dcera je moc citliva, proto se bojim, aby ji to nepoznacilo na cely zivot. Dekuji.
Odpověď - PhDr. Kateřina Vrtělová 21. 2. 2013 17:46
Dobrý den, Ivano,
děkuji za Váš dotaz. Vaše dcera je v citlivém období, kdy stále potřebuje mít jistotu a bezpečí nějaké pro ni důležité dospělé osoby. Doma jste to Vy či manžel, v jeslích pak učitelky. To co se dceři v tomto období života děje z hlediska emočního a sociálního, je skutečně velmi důležité pro další vývoj. Nejsem dětský psycholog, takže řeknu jen to, co mne k tématu napadá a rozhodně doporučuji, obrátit se na dětského psychologa. Každopádně je těžké dvouletému dítěti vysvětlit, že se nemá bát, když ona samo cítí, že mu něco hrozí. Emočně reaguje zcela správně, něco ji ohrožuje a ona se toho bojí a neumí se bránit. Nemá zatím repertoár na to adekvátně reagovat. Dle mého soudu je to situace, se kterou by měly pomoci učitelky a rodiče té holčičky. Je nezbytné, aby se děti společně ve školce učily adekvátní reakce na takové napadání. Učitelky by je měly provést takovými situacemi a děti by si to měly zažít v reálu. Vhodné by mohlo být učení formou her. Napadá mne také, že i Vy můžete s dcerou hrát divadlo s maňásky a přizpůsobit scénu situaci ve školce. Je třeba jí ukázat, jak může v takové situaci reagovat, hra a převedení reality to symbolů a odosobněných figurek je pro to vhodným a bezpečným prostorem. Děti se učí nápodobu, vysvětlování v tomto případě není nejefektivnější. Navíc reakce Vaší dcery je jasná, je jí to nepříjemné, tak doma z hovoru utíká k jiné činnosti či mlčí. Dobré je rozhodně to, že doma je dcera v pohodě, mluví, hraje si a směje se. Znamená to, že to nepříjemné má spojené opravdu jen se školkou. Potřebuje novou zkušenost, která ji ukáže, že se není čeho bát. Dokud si to nezažije, těžko Vám uvěří. Věřím, že najdete způsob, jak dceři pomoci to zvládnou a naučit se reagovat. Držím Vám palce.
Se srdečným pozdravem
Kateřina Vrtělová
děkuji za Váš dotaz. Vaše dcera je v citlivém období, kdy stále potřebuje mít jistotu a bezpečí nějaké pro ni důležité dospělé osoby. Doma jste to Vy či manžel, v jeslích pak učitelky. To co se dceři v tomto období života děje z hlediska emočního a sociálního, je skutečně velmi důležité pro další vývoj. Nejsem dětský psycholog, takže řeknu jen to, co mne k tématu napadá a rozhodně doporučuji, obrátit se na dětského psychologa. Každopádně je těžké dvouletému dítěti vysvětlit, že se nemá bát, když ona samo cítí, že mu něco hrozí. Emočně reaguje zcela správně, něco ji ohrožuje a ona se toho bojí a neumí se bránit. Nemá zatím repertoár na to adekvátně reagovat. Dle mého soudu je to situace, se kterou by měly pomoci učitelky a rodiče té holčičky. Je nezbytné, aby se děti společně ve školce učily adekvátní reakce na takové napadání. Učitelky by je měly provést takovými situacemi a děti by si to měly zažít v reálu. Vhodné by mohlo být učení formou her. Napadá mne také, že i Vy můžete s dcerou hrát divadlo s maňásky a přizpůsobit scénu situaci ve školce. Je třeba jí ukázat, jak může v takové situaci reagovat, hra a převedení reality to symbolů a odosobněných figurek je pro to vhodným a bezpečným prostorem. Děti se učí nápodobu, vysvětlování v tomto případě není nejefektivnější. Navíc reakce Vaší dcery je jasná, je jí to nepříjemné, tak doma z hovoru utíká k jiné činnosti či mlčí. Dobré je rozhodně to, že doma je dcera v pohodě, mluví, hraje si a směje se. Znamená to, že to nepříjemné má spojené opravdu jen se školkou. Potřebuje novou zkušenost, která ji ukáže, že se není čeho bát. Dokud si to nezažije, těžko Vám uvěří. Věřím, že najdete způsob, jak dceři pomoci to zvládnou a naučit se reagovat. Držím Vám palce.
Se srdečným pozdravem
Kateřina Vrtělová
Zobrazuj jen dotazy z kategorie:
