Co si vyčítají muži a ženy - Vitavera - Váš psycholog na telefonu!
Přejít na navigaci (přeskočit obsah)

vloženo 29.3. 2021Co si vyčítají muži a ženy?

Často se nám na druhých něco nelíbí. Mužům na ženách, ženám na mužích. A tak se někdy neudržíme a druhému vyčítáme. Mnohdy si třeba ani neuvědomujeme, jak často. Přitom si velmi dobře pamatujeme každou výčitku, která je adresována nám. Neobešlo by se to tedy bez toho?

Nikdo z nás asi nemá rád výčitky ohledně toho, jak se chováme nebo tváříme, co říkáme či jací prostě jsme. Přesto mnoho z nás výčitkami zrovna nešetří. Nejčastěji samozřejmě směrem k našemu protějšku - že na něco zapomněl nebo neudělal něco, co měl. A to vše opakovaně, takže nezapomeneme slůvko "zase", čímž to celé vyostříme.
 
Od výčitek se asi oprostit nedokážeme, ale ve vztahu nesmíme zapomínat na pochvaly, kterými projevujeme vůči druhému úctu a oceňujeme jeho práci či úsilí. S pochvalami většinou šetříme a když už je "po našem", někdy si místo pochvaly do protějšku rýpneme. Je ale potřeba si uvědomit, že tím srážíme motivaci k jeho dalšímu snažení.

V četnosti výčitek si nemáme co vyčítat
 
Existuje obecné mínění, že ženy vyčítají o něco více, ale ve skutečnosti je to tak, že jsou na tom ženy i muži stejně. Rozdíl představují důvody výčitek. Když se na svého partnera za něco zlobíme, často opačné pohlaví házíme do jednoho pytle s ostatními, resp. říkáme si, že všichni muži/všechny ženy jsou stejné. To u některých vlastností platí, v jiných nikoli a vyznívá to jako klišé. Například, že ženám dlouho trvá, než se někam vypraví, že chodí všude pozdě nebo že nerozumí vtipu a nemají smysl pro humor. V případě mužů patří mezi klišé ponožky či jiné kusy oblečení pohozené po svlečení na zemi nebo obligátní záchodové prkénko. Všechny tyto prohřešky se týkají vždy pouze jedinců a nelze je vztahovat plošně na všechny zástupce daného pohlaví.

NAŠI PSYCHOLOGOVÉ JSOU VÁM K DISPOZICI NA TELEFONU -  24 HODIN DENNĚ, 7 DNÍ V TÝDNU!
 
Některé výčitky je však možné přisoudit mužům či ženám plošněji. Vyplývají nejen z jejich přirozených odlišností, ale také z jejich výchovy a vlivů rodiny. Ženy mužům nejčastěji vyčítají, že je neposlouchají, zejména, když mají na srdci něco obsáhlejšího. Také že neradi diskutují na téma citů a své hluboké city nedávají dostatečně najevo. K častým výčitkám žen na adresu mužů také patří, že neudělají, co se po nich chce a musí se jim vše několikrát připomínat. Nebo také, že si nevšímají (ať už změn partnerčina vzhledu nebo doma provedeného úklidu).
 
To, jak ženy chtějí o všem diskutovat a přehlíží, že muži (stejně jako ony samy) mají oblasti, které mají zůstat čistě jejich světem, vede k dalším rozporům a výčitkám - "nic mi neříkáš!", "něco tajíš!" - které ovšem mnohdy mohou být zcela zbytečné. Vypovídají o ženském způsobu uvažování a dělání přehnaných závěrů, což je to, co muži nejčastěji vyčítají ženám. Dále je to také slovíčkaření neboli braní za slovo a vztahovačnost. Ženy se často chytají každého slova vypuštěného z úst jejich partnera a řeší, co jak myslel a co čím chtěl říct.
 
Naše výčitky míří opačným směrem
 
Příčina většiny partnerských výčitek tkví právě v rozdílech mezi ženským a mužským uvažováním a psychikou. Muži a ženy zkrátka mají na určité záležitosti jiný pohled a odlišně také přistupují k řešení problémů. Proto řada mužských a ženských výčitek vyznívá protikladně. Žena muži vyčítá, že nechce nic řešit, muž vyčítá ženě, že řeší všechno a příliš. Dále ženy často mají mužům za zlé, že nejsou dostatečně všímaví, muži na druhou stranu ženě mnohdy oponují, že by si nemusela všímat každého jeho výrazu tváře. Žena také často chce, aby její muž dokázal chápat celý obsah jejích slov včetně podtextu neboli toho, co explicitně vyřčeno nebylo. Z toho muži bývají zmatení a vyčítají ženě, že neříká věci narovinu.
 
Jelikož jsou výčitky partnerů mnohdy takto protichůdné, vyvolávají často mnoho emocí a nesnadno se řeší. Je to tedy boj, který se nedá vyhrát. Ale asi by bylo špatně, kdyby jeden z partnerů vyhrával, protože pak by měl navrch, vztah by nebyl vyrovnaný a tudíž ani perspektivní. Musíme se tedy nejspíš smířit s tím, že některá naše stěžování zůstanou bez valného efektu a k partnerskému životu to zkrátka asi patří. Není to důvodem k tomu, abychom s výčitkami přestali. Partneři by si měli říkat, s čím nejsou ve vztahu spokojení. Nesmí se to s nimi ale přehánět a partneři by se měli snažit dělat kompromisy. A neříkat jen to, co se jim nelíbí, ale sdělovat i to, co se jim líbí, přestože se to může jevit jako samozřejmost. Jedna malá pochvala třeba dokáže "vymazat" i několik výčitek.

Další články

Deset znaků hypochondravloženo 25. 1. 2021

Deset znaků hypochondra

Hypochondrie není onemocnění tělesné, ale nemoc duševní. Může souviset i s nepřiznanou depresí a stavem nazývaným somatizace deprese.

Jak zjistit, zda je člověk nemocný nebo hypochondr?

Šikana pohledem rodiče obětivloženo 18. 1. 2021

Šikana pohledem rodiče oběti

Jednou z největších rodičovských výzev je přimět děti středního a staršího školního věku k hovoru o škole a spolužácích.

Mladší děti se naopak velmi rády podělí o své zážitky a raportují průběh školního dne tak detailně, až rodičovská pozornost často polevuje.

Jak na závistivost?vloženo 11. 1. 2021

Jak na závistivost?

Jsme rozdílní a rozdílná je také situace každého z nás. Proto občas dochází k vzájemnému srovnávání se. Pokud zůstává u srovnávání, je to v pořádku. Soutěživost je totiž naším hnacím motorem.

Proč k ní dochází, když je zbytečná?

Novoroční předsevzetívloženo 1. 1. 2021

Novoroční předsevzetí

Mnoho lidí si na konci roku dává různá předsevzetí. Jasně, od teď bude všechno jinak. Už nebudeme pít, kouřit, budeme každý den cvičit a k tomu si najdeme lepší práci a vyděláme spoustu peněz.

Většinou nám však novoroční předsevzetí dlouho nevydrží. Máme si tedy prvního ledna od základu měnit život?

|<< < 1 | 2 | 3 | 4 | 5 > >>|

Základní navigace

Přejít na obsah (přeskočit nahoru)


obchodní podmínky zpracování osobních údajů zpracování cookies mobilní verze  spolupracujte s námi  vaše názory a připomínky