Jak zvládat kritiku - Vitavera - Váš psycholog na telefonu!
Přejít na navigaci (přeskočit obsah)

vloženo 29.11. 2021Jak zvládat kritiku

Zřejmě každý z nás někdy v životě někoho kritizoval nebo byl za něco kritizován. V prvním případě existují i lidé, kteří se v kritizování druhých dokonce vyžívají. V druhém případě platí, že kritika málokoho z nás nechává chladným.

A ani při tom nezáleží, jestli nás kritikou uštědřil náš partner, nadřízený nebo třeba kamarád či kamarádka. Kritika se zkrátka většinou více či méně dotkne každého. Nejprve pocítíme lítost a další vývoj už záleží na každém z nás. Někdo se urazí a přestane s kritikem mluvit, jiný začne chrlit argumenty na svou obhajobu, strategií dalšího může být útok, při kterém mnohdy vyjádříme dosud nevyřčenou nelibost jakéhokoli druhu. Přitom je to často zbytečné. Když se ke kritice postavíme čelem, může být pro nás v konečném důsledku velmi přínosná. Jak s ní tedy naložit?

V první řadě je potřeba umět odlišit, jestli je nám adresovaná kritika opodstatněná a tedy může být konstruktivní nebo je zbytečná. Zbytečnou kritiku můžeme vypustit a neřešit. Opodstatněná, konstruktivní kritika má schopnost nás posunout dál, rozvinout nás. Je pro náš správný vývoj velmi důležitá. Konstruktivní kritika nám pomáhá růst jak v osobním, tak v pracovním životě. I konstruktivní kritika však musí být podána s určitým citem. Když chceme vůči někomu vyjádřit kritický postoj, je správné dělat to s cílem kritizovanému člověku pomoct, aby se zlepšil a posunul dál, ne s cílem dotyčného ranit. Nevhodně zvolená, ostrá slova nám v ničem nepomohou a druhému mohou zbytečně ublížit. Neměli bychom myslet jenom na sebe a měli bychom být schopni určité empatie.
 

PSYCHOLOGICKÁ POMOC NA TELEFONU - NONSTOP A ZCELA DISKRÉTNÍ! Volejte 900 70 10 20*


Emoce stranou, rozum do hrsti

Kritika nám může v mnohém pomoci, ale také může dost zamávat s naším sebevědomím. I když si budeme v duchu několikrát opakovat, že si nebudeme žádnou kritiku připouštět, pravděpodobně nám to stejně nedá. Hodně záleží na naší hlavě a právě na našem sebevědomí. Pokud máme o sobě nějaké pochybnosti a ne vždy si věříme, pak nás může i mírná kritika rozhodit a způsobit, že se budeme cítit ještě hůř. Jestliže dáváme svému okolí neustále najevo své pochybnosti o sobě a pořád na sobě hledáme nedostatky, tak naše okolí na nás bude vnímat především to samé. Dalšími výčitkami a pochybnostmi o sobě se z toho nedostaneme. Musíme se naučit více vnímat naše přednosti a stavět na nich. Vyjít z nich a využít je k dalšímu zlepšení či prospěchu. Je třeba zaměřit se na posilování svého sebevědomí.

Jsme-li kritizováni v období, kdy je naše sebevědomí velmi nízké, pak nám kritika nepomůže, ale naopak nám v dané chvíli uškodí. Proto je dobré na sebevědomí pracovat, abychom kritiku byli schopni ustát. Konstruktivní kritika nám totiž může pomoct se v jistých ohledech změnit k lepšímu. Musíme ale pochopit, že nebyla myšlena zle a vzít si ji k srdci. Když budeme s kritikou bojovat a odmítat ji, mohli bychom promeškat příležitost ke svému rozvoji. Schytáme-li tedy nějakou konstruktivní kritiku, je v první řadě potřeba udržet emoce na uzdě. Současně je dobré si uvědomit, že nikdo není dokonalý a chybují všichni. Také nesmíme "slyšet víc" než bylo kritikem řečeno. Většinou je totiž terčem kritiky jedna konkrétní věc, nikoli celá naše osoba. Kritizovaný velmi často vnímá kritiku mnohem více osobně než byla myšlena. Je užitečné se naučit vzít si z kritiky to podstatné. Pokud něco z toho není pravda, neměli bychom se tím trápit a zaměřit se na to, co je pravda a co můžeme příště udělat jinak a lépe, abychom se vyvarovali další chyby.

Když se naučíme takto efektivně selektovat užitečné a neužitečné signály pro nás, naučíme se tak zároveň každou další kritiku zvládat lépe. Je třeba si také uvědomit, že často to ani pro kritika není jednoduché. Mnohem raději by nás v danou chvíli pochválil a nebo alespoň mlčel. On si ale uvědomuje, že nám tím pomůže do budoucnosti. Jde mu o to, abychom už příště danou chybu neopakovali. Konstruktivní kritiky se tedy nemáme bát, ale spíše ji chápat jako výzvu. Pokud bychom se chtěli kritice vyhýbat, zřejmě bychom vůbec nemohli vyjít mezi lidi. Lepší právě je zkusit se naučit kritiku přijímat, spíše než s ní bojovat. Vzít si z ní to, co je pro nás opravdu důležité. Jestliže se jedná o něco, co zcela jistě nemůžeme změnit, nemá smysl se tím zabývat. To, co ale změnit můžeme a co smysl dává, bychom si měli vzít k srdci. Třeba nám to rozšíří obzory, otevře nové možnosti nebo nás to jednoduše posune dál.

Další články

Deset znaků hypochondravloženo 25. 1. 2021

Deset znaků hypochondra

Hypochondrie není onemocnění tělesné, ale nemoc duševní. Může souviset i s nepřiznanou depresí a stavem nazývaným somatizace deprese.

Jak zjistit, zda je člověk nemocný nebo hypochondr?

Šikana pohledem rodiče obětivloženo 18. 1. 2021

Šikana pohledem rodiče oběti

Jednou z největších rodičovských výzev je přimět děti středního a staršího školního věku k hovoru o škole a spolužácích.

Mladší děti se naopak velmi rády podělí o své zážitky a raportují průběh školního dne tak detailně, až rodičovská pozornost často polevuje.

Jak na závistivost?vloženo 11. 1. 2021

Jak na závistivost?

Jsme rozdílní a rozdílná je také situace každého z nás. Proto občas dochází k vzájemnému srovnávání se. Pokud zůstává u srovnávání, je to v pořádku. Soutěživost je totiž naším hnacím motorem.

Proč k ní dochází, když je zbytečná?

Citový chlad vs. citová závislostvloženo 21. 12. 2020

Citový chlad vs. citová závislost

V ideálním partnerském vztahu jsou oba partneři naladěni na podobnou citovou vlnu. Samozřejmě může docházet k výkyvům – někdy dává city najevo více jeden, pak druhý, ale celkově se doplňují.

V nevyváženém vztahu jeden neoplácí množství partnerova citu svým citem.

|<< < 9 | 10 | 11 | 12 | 13 > >>|

Základní navigace

Přejít na obsah (přeskočit nahoru)


obchodní podmínky zpracování osobních údajů zpracování cookies mobilní verze  spolupracujte s námi  vaše názory a připomínky