Mají ženy věřit mužům? - Vitavera - Váš psycholog na telefonu!

Důvěra je nezbytnou podmínkou fungujícího vztahu. Většina žen si pokládá otázku, jestli může svému muži věřit. Na začátku vztahu bývá důvěra nezlomná. Časem ji ale může něco narušit či úplně zlomit. Přesto ale určitě existují muži, kterým se dá věřit celý život. Nedá se to tedy házet do jednoho pytle a zaujmout jednoznačný postoj. Otázka v nás tedy může nadále zůstávat. Mohou ženy věřit mužům nebo dělají lépe, když jsou stále na pozoru?

Tato problematika souvisí s nadějí. Do vztahu se většinou pouštíme s nadějí. Doufáme a věříme, že bude všechno úžasné. Nejen na začátku, ale navždy. Bez naděje by totiž asi nikdy žádný vztah nezačal. Na otázku, zda se dá nebo nedá věřit mužům, nám nejspíš každá žena odpoví odlišně. Vždy bude záležet na zkušenostech každé z nich, na tom, co která z nich zažila. Zhrzená žena odpoví rezolutně záporně. Žena v dlouhotrvajícím šťastném vztahu bude mít asi opačný názor. Ta zhrzená žena ale může po letech najít novou lásku, která vydrží a ve které její důvěra nebude zlomena. A třeba by pak její odpověď zazněla jinak. Proto je třeba neztrácet naději a věřit.

Ospravedlňuje muže evoluce?

Když se na to podíváme z pohledu historického nastavení žen a mužů, možná nám to poskytne jednoznačnou odpověď na naší otázku. Ženy jako sběračky, které dříve sbíraly plody. Muži jako lovci, kteří lovili mamuty a před sexuálním pudem je většinou nic nezastavilo. Ženy dnes mnohdy mají pocit, že muži stačí setkání s atraktivní ženou a neovládne se, pakliže dotyčná projeví sebemenší zájem. Je všeobecně známo, že sexuální pud dokážou muži ovládat hůře než ženy. A z tohoto může pramenit dojem, že se mužům zkrátka věřit nedá. Ať je to jak chce a i kdyby tedy naše odpověď zněla, že se jim věřit nedá, věřme jim. Je to důležité i kvůli nám samotným.

Moment, kdy ženě tato otázka prolétne hlavou, je zlomový. Schopnost stále muži věřit má velký význam pro naši duši. V tu chvíli se totiž žena vzdává toho osvobozujícího pocitu nespoutanosti a vztah přestane mít potřebné grády. Mít určitou jistotu je fajn, ale nesmí to být na úkor radosti a hloubky citu. Vášeň by se neměla změnit v přehnanou opatrnost a z milého bláznovství by se neměl stát nudný průměr. Z toho se nám totiž kolena nepodlomí.

Otázka, zda se dá mužům věřit, zbytečně svazuje a naplňuje strachem. Pak už pomalu na nic jiného nemyslíme a jen nás zaplňuje dalšími černými myšlenkami. Nebezpečí je každodenní součástí našeho života. Každou chvíli nám něco hrozí a neznamená to přece, že se někam zavřeme a radši nebudeme nic dělat. Kdyby byly všechny naše činy kontrolovatelné a chráněné před nebezpečím, pak bychom měli všechno až moc nalinkované a náš život by nebyl pestrý.

Neubližovat a věřit

Pokud důvěra ženy v muže utržila ránu, neměla by dotyčná zabřednout a naopak by mužům měla zkusit nadále věřit. Pomůže tak sama sobě, nejen své duši, ale i svému fyzickému zjevu. Důvěra v muže pomůže ženě zůstat mladá. Říká se, že chybami se člověk učí. Když ale jde o vztah mezi mužem a ženou a jejich vzájemnou důvěru, tak by to mohlo být spíše na škodu. Zlomená žena už by podle tohoto pravidla do nového vztahu nešla. A to je přece škoda. Abychom se byli schopni znovu zamilovat, pak bychom se z této chyby - zkušenosti se zlomenou důvěrou - poučit neměli. Schopnost zamilovat se přece tak zázračně působí na naši tvář a celkové vzezření.

Může se stát, že se ve vztahu zklameme a začneme mít pocit, že se mužům nedá věřit. Když to ale nezkusíme znovu, nikdy nezjistíme, jestli to nebylo jen špatnou volbou a zda přece jenom neexistuje šance, že bychom byli s někým dlouhodobě šťastní. Proto musíme věřit a neztrácet naději. Třeba to opět nevyjde, ale třeba budeme mile překvapeni. A když už jsme ve vztahu a dostaneme se před tuto otázku, zda se dá mužům věřit, tak to za to stojí vždy, byť tomu dáváme minimální šanci. Svojí nevírou totiž akorát ubližujeme, danému muži i sobě.

Svou schopností věřit posílíme svou sebejistotu, které mají ženy většinou nedostatek. Žena by neměla usilovat o ujištění, že si zaslouží být milována. Měla by zkrátka milovat a prožívat naplno to, co je, neničit si ty krásné chvíle. Měla by tedy věřit. Měla by zůstat sebejistá a najít v sobě přesvědčení, že i když by to opět nemělo klapnout, ty nádherné okamžiky nám za to stojí. Pomůže nám to být krásnější nejen fyzicky, ale i duševně. Nevěřícní lidé jsou většinou ti zamračenější, zatrpklí, kteří se utápí ve svém pesimismu. Prožitek krásných momentů, radost z nich a nadšení z dalších působí jako živá voda, dodává nám jiskru. Tak si nevnášejme do tváří zbytečné vrásky. Neubližujme sobě ani svým mužům. A zkrátka věřme.