Marné hledání partnera souvisí s naším sebevědomím - Vitavera - Váš psycholog na telefonu!

Všechny naše vztahy začínají u vztahu, který máme k sobě. Něco si o sobě myslíme, něco cítíme, sami sebe si vážíme nebo nevážíme. Naše okolí se chová podobně. Podle toho, co z nás vyzařuje a co opačné pohlaví při setkání s námi cítí, se k nám také staví.

Co nám brání najít partnera?

Často se divíme: jak mě mohl odmítnout, jak mě mohla přehlédnout, jak to, že si mě nevšímá, proč mi tohle říká, proč nic neříká, proč jsem tak sama...? Poznáváte se? Děláme často sami sobě to, co máme druhým za zlé. Záleží na tom, jakým partnerem jsme sami sobě, tedy na tom, jaké máme sebevědomí.

Mnoho lidí žije v domnění, že nejsou dost hezcí nebo schopní a že pro lásku nemají předpoklady. Psychoterapeutka Tereza Zahrádková, která se věnuje párovému poradenství říká: „...nízké sebevědomí vychází ze základních vnitřních pochybností, které si vytváříme z velké většiny v dětství. Ve svém nitru máme strach, že jsme nezajímaví, neschopní, bezmocní, že nás nemá rád ten, na kom nám záleží, a že nás opustí. Tyto strachy v sobě potlačujeme, ale ony nás nevědomě ovlivňují, zejména v partnerských vztazích, ale nejen v nich.“

Chyby, které děláme hned na začátku

Neměli bychom se přikrášlovat a přizpůsobovat. Děláme se lepšími jen proto, abychom partnera nebo partnerku vůbec našli. To nás vyčerpává a náš protějšek to dříve či později stejně prokoukne. Dostaneme se do podřadné role a partner si nás pak nemůže vážit. Buď se k nám špatně chová nebo nás opustí.

Zeptejme se nejdříve sami sebe na své předchozí vztahy. Čím začaly, jaké byly a proč skončily? Opakují se v nich stejné situace? To bývá způsobeno zažitými vzorci chování. Je potřeba najít jejich příčinu a změnit je. Pokud je těžké důvod odhalit, není od věci vyhledat odbornou pomoc.

Zdravá sebedůvěra jedince je jedna z nejpřitažlivějších vlastností pro opačné pohlaví. Přitahuje své protějšky příslibem vyrovnanosti, vzájemné důvěry a respektováním druhého. Zaměřme se proto na své dobré vlastnosti i to, co na nás oceňují ostatní. Na to se můžeme vždy spolehnout a zvednout si tak sebevědomí.

Co vlastně chceme?

Měli bychom vědět, jakého partnera hledáme. Jestliže něco chceme, musíme mít jasno v tom, co to přesně je a jít za tím tak dlouho, dokud to nedostaneme. Stanovme si priority a nepřijímejme prvního, kdo nám vstoupí do cesty. Vybírejme si. Nemusíme být vděční za to, že o nás vůbec někdo stojí. Nebojme se přát si to nejlepší. I to je o našem sebevědomí.

Klaďme si otázky a hledejme odpovědi. Čím sami sobě bráníme v tom, partnera si najít? Čím způsobujeme, že když ho potkáme, vzápětí ho zase ztrácíme? Na co nám bude vztah, po kterém toužíme? Uvědomujeme si, že vztah se nedá najít, ale že ho musíme vytvořit? Měli bychom tedy nejen vědět, co chceme dostat, ale také, co sami nabízíme. Nebo si myslíme „sám mám málo“, nemáme se rádi a hledáme někoho, kdo nám to vynahradí?

To, že víme, co by měli dělat druzí, je nám k ničemu. Většinou jsme to my sami, čemu potřebujeme věnovat pozornost. Začít se mít rádi, akceptovat své nedokonalosti, na nic si nehrát a být opravdoví. Posilujme a podporujme sebe, naše vztahy budou také přirozeně silné a budou nás podporovat tak, jak bychom si ve svých snech přáli.