Mé dítě je zombie?! - Vitavera - Váš psycholog na telefonu!
Přejít na navigaci (přeskočit obsah)

vloženo 11.10. 2012Mé dítě je zombie?!

Přišlo vám vaše dítě domů v černých šatech, s temným líčením a vypadá možná lehce jako něco mezi upírem, zombie a smrtkou? Máte strach? Velký strach? Spíte od té doby při rozsvíceném světle, děláte si zásoby svěcené vody a v hlavě se vám objevují představy, jak budete muset svému vlastnímu dítěti probodnout srdce dubovým kolíkem a useknout mu hlavu od těla?
Nemusíte mít strach, váš potomek totiž pravděpodobně začal koketovat s tzv. gothickou scénou.


Co je vlastně gothic?

Definice je poměrně obtížná, neboť v sobě zahrnuje velkou rozmanitost a mnoho menších směrů, ale obecně řečeno, termín "gothic“ tak, jak ho vnímáme dnes, je užíván k označení subkultury (i když vzhledem k narůstající oblibě můžeme hovořit již i o životním stylu), založené především na osobitém stylu umění, literatury a hudby. Někteří lidé se myslí, že „černooděnci“ (i když i to je de facto také klišé, goths mohou nosit a samozřejmě nosí i jinou barvu, než černou) jsou automaticky vyznavači satanismu či alespoň nějakého krvavého kultu, kde se musí obětovat křesťanská panna nebo alespoň nemluvně. To je samozřejmě nesmysl. Gothic není apriori náboženské uskupení, naopak zde naleznete křesťany, židy, katolíky, ale i pohany nebo ateisty. Sem tam se najde i přívrženec satanismu, ale rozhodně neplatí nějaké univerzální pravidlo goth = (doplň náboženský směr). Moderní goths mají sklony k rozmanitosti jak sociálních, tak politických názorů, což vnáší do kultury ideovou barevnost. To, co drží gotickou komunitu pohromadě je náklonnost k hrůze (děsu), touha po romantice, a uznávání tzv. "temné estetiky". Tudíž nezaměňovat gothic, satanismus, metal a emo, aneb neházejte vše hned do jednoho pytle.

KAŽDÝ JE JINÝ A KOMUNIKACE S VÝRAZNOU OSOBNOSTÍ NEBÝVÁ SNADNÁ. ODBORNÍK VÁM PORADÍ!

Budeme-li se ptát, kdo jsou to goths a proč jsou právě takoví, jací jsou, můžeme velmi zjednodušeně odpovědět: jsou to ti, kteří poslouchají určitou hudbu, mají podobný styl oblékání (totiž takový, který je pro většinu společnosti nepřijatelný), jenž je opět ovlivněn tím co čtou, poslouchají, jakou osobní filosofii vyznávají. Jsou to lidé určité povahy mající specifické požadavky na to, jak by měl jejich život vypadat.

Jak goths vypadají?

Pro lidi z vnějšku jsou hlavními vizuálními poznávacími znaky gotiků dlouhé, černě nabarvené vlasy, černé oblečení a bledé tváře, které kontrastují s dramatickým líčením (už tato charakteristika by se sama o sobě dala poměrně snadno vyvrátit). Britský sociolog dr. Hodkinson (zástupce vedoucího katedry sociologie na univerzitě v Surrey a expert na hudební subkultury mladých) říká, že i když je pro ně estetika, vzhled a oblečení důležité, tím hlavním, co goths drží na scéně, je jejich „naprostá vášeň pro gotickou hudbu a styl. Někteří k tomu přidávají i zájem o temnější stránku života a přirozené sklony k jistému stupni pocitu úzkosti.“

Je důvod k obavám?

Může být příslušnost ke gothic scéně riziková? Záleží na tom, co si představujeme pod slovem „riziková“ aneb co je bez rizika, že? Ale vážně, obecně vzato nelze mluvit o gothic scéně jako apriori rizikové či závadové, neboť nemá tzv. v programu boj proti škole a systému (můžeme říci, že se i přes někdy ponuré až strašidelné oblečení jedná o mírumilovnou skupinu, aneb nevím o případu, kdy by příslušníci goths na někoho fyzicky útočili či se dopouštěli vandalismu apod.). Jak uvádí dr. Hodkinson: „Gotika je poměrně středostavovská subkultura, takže goths i přes všechno to chození na parties a lásku k hudbě vždycky měli poměrně pozitivní pohled na vzdělání a dosahovali akademických titulů.“

NEVÍTE SI RADY S CHOVÁNÍM VAŠEHO DÍTĚTE? PORADÍM VÁM!

Gothický styl a práce? Žádný problém!

To znamená, že gotici mohou mít mnohem lepší kariérní možnosti, než by možná leckteří nezasvěcení očekávali. A tím, že se jim v zaměstnání, které si většinou sami vybrali, často daří, Hodkinson vypozoroval, že pro goths kolem třicítky nabírá kariéra na důležitosti. Byl dokonce překvapen, nakolik byli účastníci jeho studií ochotni přizpůsobit svůj vzhled, aby v zaměstnání zapadli: „Dokonce jsem jim rozdal scénáře, podle kterých by třeba nemohli nosit do práce určitě věci, a čekal jsem reakce, že v tom případě by v zaměstnání skončili. Ale oni jenom odpověděli, že by si to museli opravdu vážně promyslet.“

Není to tak zlé, jak se může zdát!

I když jejich vizáž může být pro někoho odstrašující, není velký důvod k obavám. Na druhou stranu, vše je vždy o lidech, a proto stojí za to si zkusit se svým potomkem promluvit (konstruktivně!!!, ne stylem „pro Boha, jak to vypadáš?!!!“), co třeba vlastně poslouchá za hudbu, s kým se potkává apod. (více informací o české gothic scéně naleznete na serveru www.sanctuary.cz, ze kterého byly čerpány i některé informace v tomto článku). Zejména u mladších a nezkušených jedinců je na místě určitá míra opatrnosti (ta ovšem nevychází z goth-příslušnosti, ale z věku potomka), protože špatní lidé a špatná společnost může být kdekoliv, nejen mezi goth. Jinými slovy to, že někdo vypadá „nenormálně a zle“, ještě neznamená, že takový musí být. Jen si vzpomeňte, kolik lidí v nažehlených oblecích a kravatách působí zvěrstva a přitom vypadají „dobře“. V případě jakýchkoliv dotazů jsme tu samozřejmě pro vás.

Autor: Mgr. Tibor A. Brečka

Autor článku:

zobrazit detail
Český jazykAngličtina Mgr. Tibor A. Brečka psychoterapeut
Odborník na témata: Strach a panika, Vztahy a manželství, Násilí a zneužívání, Stres a vyhoření, Smrt a zármutek, Trauma, Sexualita, Osobnostní rozvoj, Profesní rozvoj
I duše může být zraněna a často bolí více než tělesná zranění, jen to jaksi „není vidět“. Rád Vám pomohu s její úzdravou!

Další články:

Dvakrát vodku!vloženo 18. 9. 2012

Dvakrát vodku!

„Dvakrát vodku!“

Tak tuhle větu v našich restauracích nějakou dobu neuslyšíme. Poprvé v historii České republiky máme prohibici kvůli tomu, že se na trh dostal alkohol spolu s methanolem.

Cesta na vrcholvloženo 29. 8. 2012

Cesta na vrchol

Svaly nebo hlava? Aneb malé Gestalt – buddhistické zamyšlení

Známe to všichni. Krásná vyjížďka, rovinka, pěkný sjezd, zatáčka a najednou je tam. Kopec. A zpravidla dlouhý a táhlý či kratší ale strmější. Jak jej nejlépe zdolat?

1

Základní navigace

Přejít na obsah (přeskočit nahoru)


obchodní podmínky zpracování osobních údajů zpracování cookies mobilní verze  spolupracujte s námi  vaše názory a připomínky