Složit hořký slib - Vitavera - Váš psycholog na telefonu!
Přejít na navigaci (přeskočit obsah)

vloženo 24.1. 2022Složit hořký slib



Složit hořký slib -
k tomu nás muže vyzývá jedna televizní reklama na nejmenovaný alkoholický nápoj. Nabádá nás k „nevyměknutí“, aby se „svět chlapů nezhroutil“. Co to ale má znamenat v dnešní genderově chaotické době? Co vlastně dnes znamená být mužem?

Postmoderní doba 21. století s sebou nese určité přerozdělovaní rolí, které někdy vede až k jejich zmatení. Dříve jasné rozdělení mužsko ženských rolí vzalo za své. Doby, kdy byl muž živitel a obránce rodiny, národa, vlasti a ženám bylo vyhrazeno ono evangelické „Kinder, Kűche, Kirche“ jsou již nenávratně pryč. Naopak přišla doba feminismu, rovným příležitostí ba dokonce nápady na paritní zastoupení mužů a žen v určitých pozicích, které v poslední době přicházejí z Evropské unie.

Již tedy neplatí, že muž bere větší plat než žena, naopak se častěji stává, že žena přináší větší finanční prostředky, než-li muž. Moderní doba s sebou navíc přináší i obecnou změnu pracovní činnosti. Dovednosti, které dříve byly zárukou pracovního uplatnění a úspěchu dnes již nejsou tolik žádány a nepřináší takové finanční ohodnocení jako tomu dříve.

Změny rolí v rodině či ve vztahu

Podobně se změnily i role v rodině či partnerském vztahu. I když zas tak velké změna to není, spíše jde o zmatení těchto rolí. Často slýchám od žen, že jejich partner je málo citlivý, když nakonec projeví své city, je označen za zženštilého citlivku. Muž má působit jako muž, zároveň by však měl být citlivý. Měl by mít mužný zevnějšek, ale měl by být zároveň jemný a uhlazený. Ne každý muž se však v těchto (často zmatených) ženských požadavcích dokáže vyznat. Svou roli navíc hraje i mužská referenční skupina, aneb v jaké skupině mužů se on sám pohybuje. Rozdíl mezi městem a vesnicí či mezi lidmi z řemesla či naopak z kanceláře je markantní (ovšem nelze tvrdit, že by jedna skupina byla lepší či horší než druhá, skupiny jsou prostě pouze jiné).

Tyto nejasnosti pak mohou vést až k různým extrémům v chování, namátkou uveďme právě nadměrné požívání alkoholu (správný chlap přeci pije), problémy se zvládáním agrese (správný chlap si přece prosadí svou) či další jevy, které mají muži dodat na hrdosti a egu (domácí násilí, sexuální promiskuita, rizikové chování).

PSYCHOLOGICKÁ POMOC NA TELEFONU - NONSTOP A ZCELA DISKRÉTNÍ! Volejte 900 70 10 20*

Každý z nás má totiž nějakou archetypální představu správného muže, tedy toho, jak se správný muž chová, jedná, vypadá. Několik archetypů si zde představíme.

Archetypy

Muž Král si můžete den co den testovat v kontaktu se svými dětmi. Někdo na ně křičí, hojně je trestá a s oblibou dusí. Jiný se radši schová do křesla či na tenis a nechá doma vládnout svoji ženu. Muž, který v rodině moudře kraluje, má ve výchově priority, svým dětem dává mantinely, ale i prostor, aby ho jednou přerostly.
Muž Kouzelník se projevuje například v zaměstnání. Tam se dá léta lavírovat a budit zdání, že má jakési speciální informace či schopnosti – a manipuluje kolegy či dokonce šéfem. Nebo lze pěkně tiše pozorovat dění, na poradě zarytě mlčet nebo vznášet rádoby věcné námitky. Muž Vyzrálý kouzelník se ovšem pozná podle toho, že v pravý čas překvapí a položí na stůl originální nápad – bez ohledu na subordinaci.
Muže Milence stereotypně hledáme v ložnici. A je hodně mužů, kteří v ní uvízli: znovu a znovu hledají slast, a nejen u jedné ženy. Jiní muži se ženám, ale i slasti radši vyhýbají, za svůj životní styl si zvolí impotenci. Muž, který umí milovat, není závislý na ženách, dopřává si různé radosti a vášně.“1

Je to právě určitá potřeba vztahovat se k nějakému ideálu či archetypu, která sama o sobě není na závadu. Důležité však je uvědomit, co je vlastně tím naším ideálem, ke kterému se vztahuje, kterého chceme napodobit, být jako on. A proč vlastně? A také, kde se vlastně ten náš ideál vzal? Je to naše rozhodnutí, nebo nám jej někdo více či méně znatelně podsunul, neřku-li přímo vnutil?

Někdy se stane, že máme naopak negativní ideál, tedy nemáme jasno v tom, jací chceme být, ale máme velmi jasno v tom, jací nechceme být. Například muž nechce být jako jeho otec. Na začátek to sice stačí, ale v dospělosti se pouze s tímto dlouho vydržet nedá.

Muž by si sám měl ujasnit, poznat, jaký vlastně je a sám prozkoumat, co pro něj vlastně znamená být mužem. Nenechat se manipulovat masmédii, ale naslouchat sám sobě. Pouze bezduchá snaha o nápodobu jakéhosi „ideálu mužství“ z nikoho muže neudělala. Natož pak pití nejmenovaného alkoholického nápoje.

1Jára M.:Mužské archetypy aneb Jirkův boj o jogurt. Dostupné na World Wide Web
http://jara.blog.respekt.ihned.cz/c1-54739340-muzske-archetypy-aneb-jirkuv-boj-o-jogurt

Autor článku:

zobrazit detail
Český jazykAngličtina Mgr. Tibor A. Brečka psychoterapeut
Odborník na témata: Strach a panika, Vztahy a manželství, Násilí a zneužívání, Stres a vyhoření, Smrt a zármutek, Trauma, Sexualita, Osobnostní rozvoj, Profesní rozvoj
I duše může být zraněna a často bolí více než tělesná zranění, jen to jaksi „není vidět“. Rád Vám pomohu s její úzdravou!

Další články:

Citový chlad vs. citová závislostvloženo 21. 12. 2020

Citový chlad vs. citová závislost

V ideálním partnerském vztahu jsou oba partneři naladěni na podobnou citovou vlnu. Samozřejmě může docházet k výkyvům – někdy dává city najevo více jeden, pak druhý, ale celkově se doplňují.

V nevyváženém vztahu jeden neoplácí množství partnerova citu svým citem.

Mikuláš, ztratil plášť…vloženo 4. 12. 2020

Mikuláš, ztratil plášť…

Je svátek svatého Mikuláše, den, kdy jsou zejména děti obdarovávány různými sladkostmi a dárky. Ovšem nikoliv „zadarmo“!

Může svátek sv. Mikuláše přivodit dětem i trauma? Přečtěte si více!

Je NEVĚRA normální?vloženo 30. 11. 2020

Je NEVĚRA normální?

Mezi našimi klienty a jistě i ve vašem okolí se vyskytují lidé, kteří jsou nevěrní nebo nevěrou svého partnera trpí. Možná i vy sami k některému z nich patříte...

Má být tolerovaná nebo naopak?

Strachy, které nás svazujívloženo 23. 11. 2020

Strachy, které nás svazují

Už v dětství v sobě utváříme strachy, které nás doprovází celý život. Rodiče i škola nás pilně učili, čeho všeho je třeba se bát, ale zapomněli nám říct, jak to překonat. Nejhorší je podlehnout a radši nic nedělat.

Kdyby nám v životě jen všechno vycházelo, neměli bychom jediný důvod, proč se zlepšovat.

|<< < 12 | 13 | 14 | 15 | 16 > >>|

Základní navigace

Přejít na obsah (přeskočit nahoru)


obchodní podmínky zpracování osobních údajů zpracování cookies mobilní verze  spolupracujte s námi  vaše názory a připomínky