Strach má velké oči - Vitavera - Váš psycholog na telefonu!
Přejít na navigaci (přeskočit obsah)

vloženo 30.9. 2019Strach má velké oči



Strach – emoce, kterou každý z nás čas do času zažívá. Někdy dobrovolně, třeba při sledování nějakého horrorového filmu, někdy naopak nedobrovolně. Spousta z nás má strach z rozchodu, ze ztráty zaměstnání, uzavřených prostor, pavouků, apod. Podívejme se alespoň na základní penzum informací o prožívání strachu a jeho vlivu na kvalitu lidského života.


Není strach jako strach

Strach je jednou ze základních emocí, kterou každý z nás prožívá. Strach může být jak pozitivní1, tak negativní. Cítit strach v situacích ohrožení (mimořádných či traumatických apod.) je naprosto přirozené, naopak absence strachu se dá klasifikovat jako určitá porucha emočního prožívání daného jedince.

Jak uvádí Kastová, „strach se vztahuje k budoucnosti a projevuje se nástupem nepříjemného napětí a vzrušení, obavnými fantaziemi, tělesnou reakcí a v chování. (…) Pokud nelze určit příčinu nebezpečí, mluvíme o úzkosti, je-li příčina lokalizována, mluvíme o strachu.“2
Strach, jako každá emoce, nás ovlivňuje ve třech rovinách. Je důležité si uvědomit, že tyto tři roviny jsou propojené a dějí se (téměř) současně.

NAŠI PSYCHOLOGOVÉ JSOU VÁM K DISPOZICI NA TELEFONU -  24 HODIN DENNĚ, 7 DNÍ V TÝDNU!

Strach na rovině fyziologické pracuje s velkým množstvím energie, která se při jejím nedostatečném odbourání projevuje mnohými tělesnými obtížemi (třesem, potížemi s dýcháním apod.). Na prožitkové rovině (poté, co cítíme strach) vyvolává různé myšlenky či obrazy, které nám tento strach pojmenují (Bojím se dalšího deště, Co když znovu nabourám, To nemůžu přežít, Co když se to stane znovu…). Tyto myšlenky pak také samozřejmě ovlivňují tělesné reakce i naše chování. Na rovině behaviorální se pak strach projevuje zpravidla chováním, které můžeme jednoduše popsat jako útěk nebo útok. Strach ovšem může fungovat v různých situacích u různých jedinců různě. U někoho může strach vyvolat strnutí, neschopnost pohybu (mrtvý brouk). Naopak jelikož strach v nás mobilizuje hodně energie, může někomu pomoci k vyšším výkonům, než jakých by byl schopen bez subjektivního prožitku této emoce.

Co se děje s naším tělem?

Ještě se na chvíli zastavme u fyziologických reakcí na strach. „Ve chvíli ohrožení vyplaví naše tělo do krevního oběhu hormony a vy pocítíte nával, kterému se někdy říká adrenalinová pumpa. To by ve vás mělo spustit uvědomění, že směřujete k fyziologicky nejlepšímu nastavení pro řešení krizových situací. Ano, ten nával, který máme spojený se strachem, je ve skutečnosti užitečná věc! Jak vaše tepová frekvence stoupá, velmi rychle (během několika vteřin) se přehoupne k hormonálně podmíněnému vzestupu tepové frekvence, což se projevuje 115 až 145 tepy za minutu. (…) Při této frekvenci se zhoršují pouze jemné motorické schopnosti, jako je psaní. Ostatní motorika, kterou používáme například při střílení z pistole, údery pěstí nebo kopání, zůstane v podstatě neovlivněna. Je nutné udržet tělo, aby se jeho tepová frekvence tváří v tvář extrémnímu nebezpečí nezvýšila příliš. Zvýší-li se totiž nad oněch optimálních 145 tepů za minutu, začnete pomalu ztrácet schopnost reagovat na nebezpečí.“3

NEDOKÁŽETE SE ZBAVIT SVÉHO STRACHU? ODBORNÍK VÁM RÁD POMŮŽE!

Jak se zbavit strachu?

Na každého z nás tedy strach působí individuálně. Ovšem se strachem, jako s jakoukoliv jinou emocí, lze nadále pracovat. To znamená, že i jedinec, který cítí velký strach například z opětovného řízení motorového vozidla, ho může potlačit, snížit na únosnou míru tak, aby nebyl blokem, ale naopak pozitivním elementem. Lze použít především dvě strategie, využívané zejména v kognitivně-behaviorální terapii při léčbě fóbií (chorobných strachů), kterými jsou desenzibilizace a expozice. První (desenzibilizace) spočívá v tom, že je jedinec vystavován postupně stále vyšším zdrojům strachu, postupně si na něj zvyká, druhá (expozice) pracuje tak, že je jedinec vystaven podnětu, který u něj strach vzbuzuje a čím dále v něm setrvává, tím méně strach pociťuje (strach je emoce, která vyžaduje velkou energii, tudíž čím déle trvá, tím méně energie se mu dostává a tím slábne).

Prožívání strachu je spjaté s previktimní osobností, a tudíž také s přípravou na mimořádné události. Čím více informací má daný jedinec k dispozici, tím připravenější a kompetentnější se může cítit (viz. takzvaná poučená oběť).

Autor článku: Mgr. Tibor A. Brečka (z knihy Psychologie katastrof, vybrané kapitoly)

Použitá literatura a jiné zdroje :
1) Brečka T.A.: Psychologie katastrof: vybrané kapitoly, 1. vyd. Praha: Triton 2009. 119 s. ISBN 978-80-7387-330-1.
2) Müller L., Müller A. (ed.): Slovník analytické psychologie, Portál, Praha 2006, ISBN 80-7178-863-5.
3) Ruge R.: Bojovníkova mantra, Triton, Praha 2006, ISBN 80-7254-850-6.
4) Strach může ochraňovat srdce, časopis Psychologie dnes, ročník 14., 2008, č. 4, str. 33, ISSN 121-9607.

Autor článku:

zobrazit detail
Český jazykAngličtina Mgr. Tibor A. Brečka psychoterapeut
Odborník na témata: Strach a panika, Vztahy a manželství, Násilí a zneužívání, Stres a vyhoření, Smrt a zármutek, Trauma, Sexualita, Osobnostní rozvoj, Profesní rozvoj
I duše může být zraněna a často bolí více než tělesná zranění, jen to jaksi „není vidět“. Rád Vám pomohu s její úzdravou!

Další články:

Jak snadné je přestat kouřit?vloženo 26. 8. 2019

Jak snadné je přestat kouřit?

Téměř každý kuřák chce přestat kouřit. Bohužel mu v tom však brání strach z abstinenčních příznaků. Přitom stačí relativně málo. Žádný kuřák totiž není nenapravitelný.

Každý kuřák může skončit s tímto neduhem bez větších problémů.

Jak čelit krizi středního věkuvloženo 19. 8. 2019

Jak čelit krizi středního věku

Co je vlastně krize středního věku? Následky vědomí, že za sebou máme polovinu života a že ta druhá uteče možná ještě rychleji a přitom už nebude tak pestrá, protože nám prostě přibývá věk a ubývají síly?

Je to problém pouze mužů nebo i žen? A dá se s ní něco dělat, aniž bychom za sebou museli spálit všechny mosty?

Jak porozumět řeči těla?vloženo 12. 8. 2019

Jak porozumět řeči těla?

Řeč těla je neverbální způsob komunikace, který často prozradí více než mluvené slovo. Umožňuje nám číst hlouběji a pravdivěji myšlenky a postoje toho druhého. Tělo totiž mluví za nás.

Řeč těla je někdy pravdivější než samotný verbální projev.

Proč nás přitahují stále stejní neřádivloženo 5. 8. 2019

Proč nás přitahují stále stejní neřádi

Otázka do pranice! Žijeme s někým, kdo se k nám, v lepším případě, nechová hezky. V tom horším nám ubližuje. Proč si to necháme líbit a proč s ním vůbec jsme?

Investujme svůj čas do vztahů s lidmi, kteří nás obohacují, ne ničí!

|<< < 1 | 2 | 3 | 4 | 5 > >>|

Základní navigace

Přejít na obsah (přeskočit nahoru)


obchodní podmínky zpracování osobních údajů zpracování cookies mobilní verze  spolupracujte s námi  vaše názory a připomínky