Umění chválit - Vitavera - Váš psycholog na telefonu!
Přejít na navigaci (přeskočit obsah)

vloženo 22.8. 2016Umění chválit

Chválu slyší rád asi každý z nás. Komu by nedělalo dobře slyšet, že se nám něco povedlo, že nám to sluší nebo že někdo pochválí nějakou naši snahu? Dělá dobře všem. Nedělá pouze radost a dobrý pocit, ale má sílu povzbudit a dodat motivaci. Není proto od věci umět ji dávat.

Pochvala může mít různý účel - někdy jí použijeme, když v určité společnosti chceme prolomit trapné ticho, jindy chceme pomocí pochvaly udělat dobrý dojem, ale pochvalou bychom měli chtít především potěšit.

Působí zažité vzorce chování

To, jakým způsobem dokážeme ocenit nejen druhé, ale i sami sebe, je z velké míry odrazem toho, v jakém prostředí jsme vyrostli a jak jsme byli vychováni. Vliv na to tedy měla určitě i škola a kroužky, které jsme navštěvovali. Pokud během našeho dětství a dospívání při výchově převažovala pochvala nad kritikou, dá se předpokládat, že v dospělém věku budeme ohleduplní a uctiví. V opačném případě můžeme trpět neustálými pocity pochybování a nejistoty a budeme dychtiví pochval, které pro nás budou jakýmsi ujištěním, že to s námi není tak zlé. Kvůli této neustálé vnitřní sebekritice jsou pak někteří schopni se pro pochvalu přizpůsobit druhým. Nehledí na sebe a své potřeby a vše podřizují požadavkům druhých. Takoví lidé pak mohou být nespokojení a nešťastní. Je proto dobré na to myslet a řídit se tím při výchově svých dětí.

Umět správně pochválit by mělo být výsadou nejen každého dobrého managera. Ten, pokud chce motivovat své podřízené či kolegy, by neměl na pochvalu zapomínat. Je to ale nezbytné i v každodenních osobních či partnerských vztazích. Pokud se partner snaží o zpestřování a prohlubování vztahu, bez naší pochvaly by mohl ztratit motivaci a chuť do dalšího snažení. V konečném důsledku by mohl nedostatek chvály a ocenění znamenat dokonce konec vztahu či podání výpovědi v práci. 

PSYCHOLOGICKÁ POMOC NA TELEFONU - NONSTOP A ZCELA DISKRÉTNÍ! Volejte 900 70 10 20*


Pochvala musí být šitá na míru

Dát pochvalu nám možná nepřipadá jako žádná věda. Pokud nechceme jen tak jednorázově zalichotit, ale chceme pochvalou opravdu motivovat, pak to vyžaduje více úsilí. Dát skutečnou pochvalu může být opravdu umění, protože je potřeba, aby se člověk vzdal svého přesvědčení o tom, co podle něj funguje jako pochvala. Musí se v dané situaci zamyslet a snažit najít, co opravdu funguje. Někomu může stačit jedno slovo jako "super" nebo "skvěle", ale většina lidí k motivaci potřebuje slyšet konkrétnější a jmenovitější ocenění. Příkladem může být "Děkuji, že jsi dnes vyřídil ten nepříjemný telefonát s agenturou a záležitost uzavřel. Výsledek je skvělý, jsem rád, že to máme z krku.".

Také je důležité volit správná slova. Dvě různé pochvaly mohou mít zdánlivě stejný význam, ale odlišný efekt. Když někomu řekneme "skvělé, tohle ti fakt jde" a nebo "super, muselo ti to dát hodně práce", nevyzní to stejně a na motivaci to může mít protichůdný účinek. V prvním případě tím sice práci dotyčného oceníme, ale dáme tím najevo, že je v tom už zběhlý a snažit se vlastně nemusí. V druhém případě vyjádříme, že chápeme, jaké úsilí musel dotyčný vynaložit a spíše tato formulace bude motivovat.

S pochvalou projevme zájem

Pokud chceme někoho skutečně pochválit, měla by mít naše pochvala také patřičnou hloubku. Když bude mít osoba, kterou chválíme, opravdu pocit, že to myslíme vážně, pak pro ni bude mít naše pochvala mnohem větší význam. Jestliže nám například kamarád sdělí, že zvládl důležitý pohovor a získal vytouženou práci, naší reakcí je často pouhé "to je bezva, gratuluju". Pro chváleného ale má mnohem větší hodnotu, když projevíme více aktivity a kromě obecných pochvalných frází také vyjádříme více zájmu. Pokud budeme po tom druhém chtít, aby nám řekl, jak se k tomu vůbec dostal, jak to probíhalo a co ho dál čeká, dotyčný o tom bude moci mluvit, podělit se o své radostné emoce a tím si tu svou radost mnohem více užije. Naší pochvalou mu tak pomůžeme prohloubit jeho dobrý pocit.

Někdy se zdráháme vyjádřit pochvalu, protože máme pocit, že to od nás vyzní hloupě nebo prostě ne tak, jak to myslíme nebo jak bychom to chtěli říct. Sebe v tomto případě nesmíme řešit - jak při tom vypadáme a co jak vyzní. Přestaneme-li se hlídat, budeme spontánnější, citlivější a i citlivěji budeme volit vhodná slova.

Pochvalami bychom rozhodně neměli plýtvat. Pochvalme, když je za co. To ano. Pokud není co ocenit, neměli bychom chválit jen proto, abychom se zalíbili. Dotyčný si to moc dobře uvědomuje a falešnou chválu neocení nikdo. Místo vstřícnosti si spíš u toho druhého vybudujeme odstup.

Pochvala by měla být objektivní a její rozsah adekvátní. Může se zdát, že vytýkat je snažší než chválit. Někomu něco vytknout umí leckdo, ale správně pochválit je umění. Je potřeba přestat myslet pouze sám na sebe a více vnímat druhé. Zároveň ale musíme umět pochválit také sami sebe. Netrpět samochválou, ale nebýt k sobě ani přehnaně kritičtí. To je předpokladem umění správně chválit druhé. A můžeme si být jistí, že vhodná pochvala potěší každého.

Další články

Kam mohou vést snahy o osobní rozvoj?vloženo 15. 8. 2016

Kam mohou vést snahy o osobní rozvoj?

V dnešní době jsou stále častěji slyšet slova jako osobní rozvoj, sebezdokonalování a také koučink. Pokud se chceme v kterémkoli pracovním oboru rozvíjet, musíme na sobě neustále pracovat.

Snahy o osobní rozvoj nám pomůžou cítit se lépe a být se sebou spokojenější.

Konflikty generací X, Y a Zvloženo 8. 8. 2016

Konflikty generací X, Y a Z

O generaci X a Y už toho bylo napsáno spoustu. Víte ale, že existuje i generace Z? A že nejdepresivnější Y má nejlepší možnost najít si práci?

Nezapomínejme, že každá z generací má své vlastní problémy.

Buďte sami sobě koučemvloženo 25. 7. 2016

Buďte sami sobě koučem

Vybudovat prosperující firmu jen s jedním autem se zdá nemožné. Jak ale říká majitel jedné z firem navrhujících zahrady: kdyby to vzdal hned na začátku, čemu by to posloužilo?

Sebekoučing nepřináší jen bezmyšlenkovitou dřinu, ale motivuje.

K úspěchu pomalými krůčkyvloženo 18. 7. 2016

K úspěchu pomalými krůčky

Střecha domu je obyčejně nedosažitelná. Jen tak vlastními silami na ni nedoskočíte. Ovšem s žebříkem je nedosažitelné místo najednou dokonale přístupné.

Nemusíte se hned dostat do extrémních situací, abyste ztratili směr.

1 | 2 | 3 | 4 | 5 > >>|

Základní navigace

Přejít na obsah (přeskočit nahoru)


obchodní podmínky zpracování osobních údajů zpracování cookies mobilní verze  spolupracujte s námi  vaše názory a připomínky