Syn 11 let a dcera 18 let, která se mě snaží nahradit a bratra blbne - Petra - Poradna - Vitavera - Váš psycholog na telefonu!

Dobrý den, mám problém se svými dětmi, který bych ráda zarazila v jeho počátcích, alespoň u svého 11-ti letého synka. Je to vše dost komplikované a nedá se to napsat jen pár slovy. 29.08. to byly 3 roky, co mi zemřel manžel, synovi tatínek a dceři nevlastní tatínek. Bylo jí 15 let a synovi 8. Dcera v té době měla problém PPP, který odmítala a nepřipouštěla si tento problém. Po pár konzultacích se mnou-její matkou, byla ochotná, navštívit psychiatra. Paní doktorka dceři nasadila antidepresiva a dcera docházela na konzultace. Vše se zdálo být v pořádku od 12⁄2009 - 5⁄2010. Celá naše rodina měla radost i paní doktorka. Řekla, že v budou postupně vysazovat antidepresiva. Bohužel si je dcera vysadila sama naráz, aniž by o tom komukoliv říkala. Celé prázdniny trávila na soustředěních na brigádě a pod. opět jsem na ní zpozorovala velký úbytek váhy a kontaktovala jsem lékařku. Dcera souhlasila a nechala se hospitalizovat. 1.9.2010 41Kg⁄173cm 16 let. Po měsíci "léčby", jsem podepsala revers⁄ bylo mi řečeno, že nikdo netvrdil, že je nemocnice specializována na PPP. Dcera měla 40Kg. Od října 2010 do prosince 2010 jsme jí vozili po doktorech léčitelích a jiných psychiatrech. Dala se tak nějak do pořádku. Jedla málo, ale dobrovolně. Tento její standard si udržuje doposud. Aby měla menstruaci, musí brát antikoncepci. Když bere antikoncepci, roste jí poprsí, ale má příšerný hlad. To nechce.... Neustálý koloběh otázek, odpovědí, dohadování se a pod. Naopak syn, byl na preventivní 11-ti leté prohlídce, a jelikož mu velice převelice chutná cocacola, kofola, sladké jídlo, chipsy a pod, byla mu diagnostikováno - počáteční obezita. Věčné dohady opačného charakteru, než u dcery.... S dcerou jsem o tom mluvila, že by se měli vzájemně propojit, pak rozdělit přesně na poloviny a bylo by to nejlepší. Synáček nechce ani moc číst, nebaví ho nic moc. Dcera je velice aktivní, učí se ráda a stále. Prázdniny byly ideální příležitost, aby spolu trávili více času a mohli spolu podnikat výlety na kolech, jezdit na kolečkových bruslích... Měla jsem z toho radost, ale až do chvíle, kdy jsem si povšimla, že dcera se přestává věnovat mému synovi, jako svému bratrovi, ale přebírá moji úlohu matky. Při pokusu konzultaci na toto téma, se dostávám do pozice velice nepříjemné, obhajuji svoji pozici, kterou by měla brát, jako jasně danou. Vše bere buď a nebo. Černá nebo bílá. Tlustá nebo vychrtlá, Přejídám se, nebo nejím. Nic nikdy nedělá střídmě. Nakonec "nasadila" mému synovi, jejímu bratrovi tzv. Kořínkovou - dělená strava. Sice to znal od své sestry, že se takto stravuje i jeho teta 57.letá (sestra jeho zesnulého otce). Říkala jsem si, že když jsou ty prázdniny, že si to může vyzkoušet a nemělo by mu to uškodit. Bohužel jsem opět podcenila schopnosti své dcery. Syn je tak zblblý, že stále opakuje, že ho to baví a chce takhle jíst a že mu bude sestřička vařit dělenou stravu, připravovat snídaně, svačiny, obědy a ve školní jídelně končí. Byť jsem se mu snažila vysvětlit, že ve školách vaří zdravě a je ve vývinu a potřebuje řádnou stravu, že jsem jeho maminka, která ho miluje a nikdy by pro něj nechtěla nic zlého a nezdravého. Rozpláče se a strašně moc chce mít dělenou stravu. Jsem přísná, řeknu, že neexistuje. Bude jíst co bude uvařeno. Nevařím tučná jídla, ani z tučných mas. Sladkosti sama nejím vůbec žádné v žádné podobě od 17.-ti let. Tak je ani nikomu nenutím. Syn se sebere a běží za svojí sestrou s obrovským nářkem. Ta za mnou přijde a já po chvíli zjišťuji, že jsem já tím káraným potomkem. Výsledek je takový, že se mu nechce věnovat, jako sestra. Chce svému okolí dokázat, jaká já jsem špatná matka. Jak ona by mu byla lepší matkou. To myslím doslovně. Je to jen a pouze její póza, která mě ničí, bolí, trápí...Naprostá ignorace vůči mně MATCE. Autorita je pro ni pouze chlap, který s ní naprosto souhlasí. Pokud se odchýlí od jejích názorů, a není toho mnoho, pak tyto odchylky ignoruje. Respektuje někdy i mě, ale pouze souhlasím-li. Jsem zoufalá a unavená.