Jaký vliv má kojení na psychiku? - Vitavera - Váš psycholog na telefonu!
Přejít na navigaci (přeskočit obsah)

vloženo 3.5. 2021Jaký vliv má kojení na psychiku?



Kojení bude zřejmě vždy aktuálním tématem, jelikož existuje poměrně vysoká pravděpodobnost, že děti se ještě nějakou dobu rodit budou. Názory se na něj objevují různé – někomu připadá přirozené, jinému nezbytné, někdo ho může brát jako něco nechutného, co bylo v minulosti nutným zlem a dnes by proto mělo být elegantně nahrazeno umělou výživou. Většina lidí shodne na tom, že kojení je pro dítě zdravější jak po fyzické, tak psychické stránce.


Pocity provázející období kojení

Mateřské mléko obsahuje komplexní kombinaci lehce stravitelných živin, zajišťuje ochranu proti infekcím, může minimalizovat sklon dítěte k alergiím, má správnou teplotu, neobsahuje žádné choroboplodné zárodky, příznivě ovlivňuje zažívací systém a rozvoj centrální nervové soustavy a automaticky se přizpůsobí výživovým potřebám dítěte. Je velice intimní záležitostí (více než krmení z láhve) – dítě se matky může více dotýkat, lépe vnímá tlukot jejího srdce, její vůni apod.

Některým ženám však kojení nevyhovuje, přestože původně kojit chtěly. Pokud matku uvádí do stresu a místo radosti z něj prožívá úzkost, je pro ni i dítě lepší, přejde-li na krmení z láhve. Pro dítě je přece jen důležitější mít spokojenou maminku než to, jestli přijímá umělou stravu nebo mateřské mléko. Vnímá všechny negativní emoce, které matka během kojení pociťuje a pokud jsou takové situace opakované, mohou být zdrojem pozdějších obtíží.

Na začátku je normální, pokud je matka z kojení tak trochu rozpačitá, nějakou dobu trvá, než si na něj přivykne a zjistí, jak správně na to. I když se zautomatizuje, je nadále ovlivňováno psychickým rozpoložením ženy. Například negativní emoce mohou způsobit ucpání prsu, pozitivní naopak samovolné spuštění mléka. Některým matkám se mléko spouští ve chvíli, kdy slyší dětský pláč nebo na své dítě třeba jen pomyslí.

Začíná vývoj psychiky dítěte

Krmení patří mezi první zážitky miminka, ať už saje z láhve nebo z prsu. Získává skrze něj počáteční zkušenosti s vnějším světem, učí se komunikovat a jde vlastně i o jednu z prvních interakcí matky s dítětem. Kojenec si prostřednictvím krmení vytváří svůj počáteční názor na svět. Jestliže matka přijde hned, když ji potřebuje a dá mu dostatek potravy, dítě se cítí bezpečně a světu důvěřuje. Jestliže je tomu naopak, jeho prvotním dojmem je pocit nejistoty a nedůvěry, což si s sebou v určité míře může nést po celý život. Je potřeba si uvědomit, že miminko vnímá čas jinak, než dospělý člověk a čtvrt hodiny mu připadá, jako neuvěřitelně dlouhá doba. To samozřejmě neznamená, že by měla být matka celý den nachystaná u dětské postýlky, aby mohla dítě nakrmit hned ve chvíli, kdy začne plakat. To by nebylo dobré ani pro jednoho. Nějakou dobu o hladu děti přece jen vydrží bez větší újmy a navíc mají za tímto účelem vyvinutý obranný mechanismus, který můžeme pozorovat, když hladové dítě pochvíli přestane křičet a začne pohybovat ústy jako při kojení. Pocit hladu v něm totiž vyvolal halucinaci uspokojení potřeby, která ho jistou dobu chrání před frustrací. V prvních týdnech života se může dokonce stát, že miminko začne plakat, objeví-li se během této představy prs nebo láhev.

NAŠI PSYCHOLOGOVÉ JSOU VÁM K DISPOZICI NA TELEFONU -  24 HODIN DENNĚ, 7 DNÍ V TÝDNU!

Při krmení je dobré na dítě mluvit. To má na něj uklidňující vliv a údajně pak kojenec lépe mléko stráví a nebude ho tak často bolet bříško. Matka by se do toho ale samozřejmě neměla nutit, pokud jí to připadá hloupé a nesmyslné. Ani není dobré to s mluvením přehánět, jinak by dítě bylo zbytečně zahlcené a krmení si pořádně neužilo. To samé platí i o hlazení během krmení.

Většina dětí si dělá během sání přestávky, ve kterých zjišťují, zda mají ještě hlad. Matka by to měla respektovat a počkat, jak se dítě rozhodne. Tím mu napomáhá budovat si svou vlastní osobnost. Jestliže se matka znepokojuje a snaží se dítě stimulovat k dalšímu sání, miminko tím dezorientuje a pauzy se protahují. Je třeba poskytnout kojenci dost času, aby krmení proběhlo k jeho spokojenosti.

Prostřednictvím krmení se dítě naučí odlišovat mezi sebou samotným a vnějším světem. Zpočátku totiž považuje prs (nebo láhev) za něco, co patří jemu a je jeho součástí. Až postupně si začne uvědomovat, že vlastně patří k matce, která je samostatnou osobou, neboť u něj někdy je a někdy ne, ne vždycky přijde okamžitě apod. Díky tomuto zjištění si kojenec začne tvořit první představu o matce. Okolnosti krmení by se tedy od sebe neměly příliš lišit, protože potom je dítě zmatené a nemůže si vytvořit koherentní mentální reprezentaci matky. Ale ani by neměly být příliš stejné, protože pak by dítě nebylo dostatečně stimulované k tomu, aby se danou věcí vůbec zabývalo. Schopnost vyvolat si představu matky napomáhá formovat jeho vlastní osobnost a stává se tak méně závislým na její fyzické přítomnosti.

Jak se začíná utvářet charakter dítěte, fyzické potěšení spojené se sáním se stává citovým v širším slova smyslu a dítě svou lásku začíná směřovat k matce. Už ho také při sání tolik nezajímá mléko samotné, ale více se rozhlíží po okolí a pozoruje, co se kolem něj děje. Proto si dělá častější přestávky a celkově bývá nesoustředěné. Postupně se u něj také zvyšuje chuť něco kousat a žvýkat. K tomu obvykle dochází kolem osmého měsíce a může se stát, že v tu dobu dítě dokonce někdy odstrkává prs nebo láhev a raději si do pusy dává jiné předměty, které může žužlat. V této fázi je dítě zpravidla připravené na postupné odstavování. To bývá pro matku úlevou, ale někdy také důvodem ke smutku, protože některé ženy mívají pocit, že dítě už je tolik nepotřebuje.

Jak tedy - kojení, nebo krmení?

Ať už se matka rozhodne jakkoliv, měla by to být především její vlastní volba, nikdo by ji neměl nutit ani k jedné z variant. Kojení má sice mnohé výhody, ale ty ztrácejí svůj význam v případě, že se žena necítí dobře. Navíc ani krmení z láhve, ať už mateřským nebo umělým mlékem, není bez pozitiv. Dítě díky němu není natolik odkázané jen na matku a do péče o něj se mohou zapojit i další osoby a vytvořit si tak s dítětem bližší vztah. Rozhodně není pravda, že žena, která nekojí, je sobecká nebo že je špatnou matkou. Někomu kojení prostě nevyhovuje, ať se snaží sebevíc a než se zbytečně trápit, je lepší přejít na druhou možnost.

Autor článku:

zobrazit detail
Český jazyk Mgr. Alexandra Bobelová psycholog
Odborník na témata: Vztahy a manželství, Deprese, Poruchy příjmu potravy, Stres a vyhoření, Závislost, Smrt a zármutek, Trauma, Nutkání a nucení
Věřím, že máme právo si vybrat takový život, jaký chceme a máme dost schopností na to, abychom tuto představu o něm dokázali zrealizovat. Někdy však potřebujeme pomoci, abychom v sobě zvládli najít potřebné síly. A v tom Vás ráda podpořím.

Další články:

Novoroční předsevzetívloženo 1. 1. 2021

Novoroční předsevzetí

Mnoho lidí si na konci roku dává různá předsevzetí. Jasně, od teď bude všechno jinak. Už nebudeme pít, kouřit, budeme každý den cvičit a k tomu si najdeme lepší práci a vyděláme spoustu peněz.

Většinou nám však novoroční předsevzetí dlouho nevydrží. Máme si tedy prvního ledna od základu měnit život?

Silvestr - Příležitost, jak se opít nebo smysluplný rituál?vloženo 28. 12. 2020

Silvestr - Příležitost, jak se opít nebo smysluplný rituál?

Za chvíli to vypukne a budeme počítat vteřiny do Nového roku! Podívejme se na to, o čem Silvestr vlastně je a jak lze řešit různé potíže s ním spojené.

Spousta lidem připadá Silvestr jako formalita a vnímá ho spíš jako příležitost nespoutaně se bavit a pít. V jádru této události se ale skrývají důležité věci, které si oslavu zaslouží.

Citový chlad vs. citová závislostvloženo 21. 12. 2020

Citový chlad vs. citová závislost

V ideálním partnerském vztahu jsou oba partneři naladěni na podobnou citovou vlnu. Samozřejmě může docházet k výkyvům – někdy dává city najevo více jeden, pak druhý, ale celkově se doplňují.

V nevyváženém vztahu jeden neoplácí množství partnerova citu svým citem.

Jak vnímat asexualitu?vloženo 14. 12. 2020

Jak vnímat asexualitu?

Když o někom slyšíme výraz asexuál, tak si daného člověka představujeme jako naprosto nepřitažlivého. Označujeme tak většinou osoby, se kterými se nám protiví bližší fyzický kontakt. 

Širší vnímání sexuality nám pomůže k otevřenějšímu pohledu na asexualitu.

|<< < 3 | 4 | 5 | 6 | 7 > >>|

Základní navigace

Přejít na obsah (přeskočit nahoru)


obchodní podmínky zpracování osobních údajů zpracování cookies mobilní verze  spolupracujte s námi  vaše názory a připomínky