Lze řídit vlastní vůli? - Vitavera - Váš psycholog na telefonu!
Přejít na navigaci (přeskočit obsah)

vloženo 31.8. 2020Lze řídit vlastní vůli?



Slabá vůle, problém většiny lidí. Ať už jde o jídlo a přejídání, večerní mlsání, neschopnost donutit se více sportovat nebo naše slabost udělat rozhodnutí v jakékoli oblasti osobního či pracovního života, snad každý z nás se slabou vůlí alespoň jednou musel bojovat. A nebo ani nebojoval a prostě se její slabotě podřídil. Můžeme svou vůli ovládat nebo síla vůle ovládá nás?


Ať už jde o jakoukoli situaci, v daný moment nás jakoby něco ovládá a my tomu zcela podléháme. A i když víme, že by v tu chvíli pro nás byl prospěšnější opačný akt, nedokážeme odolat. Slabou vůli, respektive její nedostatek či neschopnost ji řídit, často pokládáme za zásadní příčinu našich neúspěchů.

Vyhraje rozum nebo touha?

Jde o schopnost odolat lákavé, ale méně hodnotné potřebě a upřednostnit potřebu, která je sice momentálně méně lákavá, avšak zato pro nás významnější a dlouhodobější. Například nedat si čokoládu, když chceme zhubnout nebo číst si večer knížku místo sledování bezduchých televizních pořadů. Vůle je zjednodušeně řečeno schopnost ovládat se a aktivně kontrolovat své jednání.

Se slabou vůlí můžeme začít bojovat tak, že odstraníme rušivé podněty, které nás vedou k nežádoucí aktivitě. Například pokud chceme zhubnout/nepřibrat, je dobré vůbec doma nemít žádné sladkosti nebo jiné nevhodné potraviny, kterým, když jsou na dosah, většinou neodoláme.

NAŠI PSYCHOLOGOVÉ JSOU VÁM K DISPOZICI NA TELEFONU -  24 HODIN DENNĚ, 7 DNÍ V TÝDNU!

Je potřeba "přenastavit" mozek

Tématu motivace a vůle se věnuje americká psycholožka Heidi Grant Halvorson, která v jedné ze svých knih popisuje metodu "když - tak" (if - then). Jde o přístup usnadňující dosažení cílů, se kterými se dlouhodobě trápíme. Zjednodušeně při tomto přístupu platí, že když nastane situace X, uděláme Y. Proměnná X představuje situaci, proměnná Y představuje naší reakci na ni. Například pokud mám po jídle kdykoli chuť si přidat a podlehnout tak riziku přejídání (X), neudělám to a místo toho si dám sklenici vody nebo nějakého nápoje (Y). Časem se na to náš mozek nastaví a vytvoří se vazba mezi určitou situací a naším chováním. Postupně o tom ani nebudeme přemýšlet a tuto naučenou reakci budeme provádět zcela automaticky.

V rámci psychologických výzkumů se ukazuje, že se vůle může vyčerpat, jde o limitovaný zdroj. V méně důležitých momentech je doporučováno se dlouho nerozhodovat a nevyčerpávat a své psychické zdroje ušetřit a věnovat důležitějšímu rozhodování v budoucnu. Jinak hrozí, že sílu vůle v nedůležitých situacích vyčerpáme a nebude nám zbývat, když ji budeme potřebovat v důležitých momentech později. Psychologové tak vůli přirovnávají ke svalu - pokud jej používáme příliš, vyčerpá se a nevydrží následnou zátěž. Abychom vůli nevyčerpali, ale naopak posílili, můžeme ji trénovat. Udělat něco, do čeho se nám moc nechce, ať už pravidelně nebo jednorázově. A začít u něčeho méně náročného, opakovat to a zvyšovat obtížnost.

Síla myšlenky hraje svou roli

Sílu vůle ovlivňuje naše myšlení. Naše chování se mění tak, jak se mění naše myšlení. Když budeme myslet pozitivně, budeme i pozitivně jednat. Naopak, když budeme myslet negativně, domnívat se, že něco nezvládneme, pak ani nemůžeme mít dostatečnou vůli to udělat. Pokud například chceme zhubnout nebo máme jakýkoli jiný cíl, potřebujeme mít k jeho splnění také správné informace. Když zůstaneme u příkladu hubnutí, musíme si k tomu zvolit vhodný postup (správnou dietu, vhodné cvičení). Pokud se budeme řídit nevhodným postupem, kýžený výsledek se nedostaví, ačkoli byla naše vůle sebepevnější.

Ať tak nebo tak silná vůle není něco, co bychom mohli mít vrozené. Je to spíše otázka našeho prožívání, rozhodování a sebekontroly. Je to schopnost, kterou se můžeme naučit a zdokonalovat se v ní. Základem je samozřejmě dostatečně silná vůle začít se svou vůlí něco dělat. Bez toho to bude začarovaný kruh. Nezbývá nám než to zkoušet, přestat se vymlouvat na slabou vůli a snažit se jí posilovat. Sama od sebe totiž nezesílí.

Další další

Hraniční porucha osobnostivloženo 27. 7. 2020

Hraniční porucha osobnosti

Hranice mezi tím, co je jen hodně divné a co už je projev nemoci, je dost tenká. Tak je tomu u více psychiatrických diagnóz, ale zvláště ošemetné je to podle mě u tzv. poruch osobnosti. 

Jak jednat s lidmi trpící touto nemocí?

Jak se co nejlépe postarat o senioravloženo 20. 7. 2020

Jak se co nejlépe postarat o seniora

Není třeba připomínat, že každý z nás jednou zestárne, každý z nás se může stát obtížným a náročným břemenem. Tím spíš bychom se měli zamýšlet nad tím, jak poskytnout co nejlepší péči svým blízkým.

Jak rozpoznat, zda tím, že vyhovujete přání seniora zůstat doma ve vaší péči, mu skutečně pomáháte?

Kamarádka nebo psycholog?vloženo 13. 7. 2020

Kamarádka nebo psycholog?

Kamarádka nás uchlácholí, vyslechne a reaguje s naprostým porozuměním. Ale... Co když je problém tak intimní nebo bolestný, že je nám hanba o něm mluvit.

Na rozdíl od kamarádek je psycholog právě tím, kdo nevidí věci zjednodušeně a dokáže zkombinovat jak pohled „zvenčí“, tak pohled „zevnitř“.

Deprese u dětívloženo 7. 7. 2020

Deprese u dětí

Každý, i děti, se někdy cítí bídně. U dětí, které zažívají mnoho změn v sociální sféře života, to však platí obzvlášť. Mohou být často podrážděné, je obtížné s nimi vyjít. Příčinou může být nějaké zklamání.

Jaká je prevence proti depresi a co pomůže?

|<< < 1 | 2 | 3 | 4 | 5 > >>|

Základní navigace

Přejít na obsah (přeskočit nahoru)


obchodní podmínky zpracování osobních údajů zpracování cookies mobilní verze  spolupracujte s námi  vaše názory a připomínky