Škola kontroly dětských emocí - Vitavera - Váš psycholog na telefonu!
Přejít na navigaci (přeskočit obsah)

vloženo 5.11. 2018Škola kontroly dětských emocí

Všechny dětské emoce jsou přirozené. Každé dítě si jimi musí projít a poznat je. Je to důležité pro jeho zdravý vývoj. Ačkoli nám to jakožto rodičům mnohdy není příjemné, měli bychom dítě nechat tou danou emocí si projít. Pozitivní emoce také nepotlačujeme. A i ty negativní k životu patří. A pro každé dítě je jednou určitá emoce nová. Na nás je jenom, abychom dítě při tomto procesu nějak vedli a ukázali mu, co je správné a co ne. K tomuto směrování je důležité přistupovat citlivě. Dítě tak můžeme naučit danou emoci rozpoznat a správným vedením umožnit, aby zjistilo, jak s ní pracovat a jak ji ovládat.

Je to velké umění pro dospělého a o to cennější je, když si to dítě zdravě osvojí již v raném věku. Na výbuch negativních emocí u dětí reagujeme různě a žádný z přístupů není dokonalý. Ať už vyhrožujeme nebo se snažíme danou nepříjemnou emoci jakkoli přejít, vše s sebou nese určitá pozitiva i negativa. Důležité je, že z našeho přístupu si dítě přebírá vzorec chování do svého života. To bychom si měli vždy uvědomit. Emoce jsou rozmanité a proces jejich poznávání a ovládání je složitý. Emoce mohou určitým způsobem vymezovat hranice sociálního chování, napovídají nám totiž, co je dobré a co ne. Aby intenzita našich emocí byla přiměřená, tedy taková, kdy nás tyto emoce posouvají dál a nejsou pro nás přítěží, je nezbytná jejich regulace. Pokud je emoční regulace nedostatečná nebo není správná, může hrozit riziko nějaké psychické poruchy.

Pozor - děti nás kopírují


Proto je pro zdravý psychický vývoj dětí i dospívajících důležité osvojit si umění regulace svých emocí. Emoční regulace se začíná rozvíjet už v kojeneckém věku a velkou měrou ji formuje rodič (či osoba pečující o dítě) svými reakcemi na chování dítěte. Reakce typu "Přestaň se vztekat a hned se uklidni!" je diametrálně odlišná od reakce "Pročpak se vztekáš, něco tě trápí?". Podpora pečující osoby je ve vypjatých okamžicích velmi důležitá. Dítě v nich získává vzorec chování, jak v takových momentech jednat. Důležité jsou také reakce okolí, které určují vhodnost či nevhodnost dané reakce v dané situaci - například naše reakce na pláč dítěte, zda ho v pláči podporujeme nebo mu dáváme najevo naši nelibost. Náš přístup opět ovlivňuje jeho vzorec chování, z kterého bude vycházet ve svém budoucím životě.

PSYCHOLOGICKÁ POMOC NA TELEFONU - NONSTOP A ZCELA DISKRÉTNÍ! Volejte 900 70 10 20*


Jelikož vývoj emoční regulace je v případě dětí na svém začátku, emoce se u nich projevují v té nejryzejší formě. Dospělý člověk má spektrum projevu emocí mnohem širší. Smutek či strach dá dítě nejspíše najevo jedním výrazem emocí a to pláčem. Nespokojenost, únava či zloba se vždy zřejmě projeví vztekáním apod. Je proto na rodičích, aby k těmto dosud nerozvinutým formám emocí byli shovívaví a reagovali pokud možno klidně a příkladně. Není to vždy jednoduché. Ale k tomu, aby se schopnost emoční regulace vyvíjela správně, může stačit i jen to, že dítěti pomůžeme danou emoci, jenž se ho zmocnila, pouze pojmenovat. Než zareagovat špatně tím, že danou emoci nesprávně posoudíme, je lepší dítěti jenom vysvětlit, co se v něm a kolem něj právě děje. Aby se emoční regulace mohla dobře vyvinout, měla by zahrnovat i proces poznávání neboli emoční uvědomění.

Svůj prostor potřebují všechny emoce


Proces emočního poznávání je právě do značné míry úlohou rodičů, resp. pečujících osob, kteří tím, že prožívané pocity a emoce správně popisují a vysvětlují, usnadňují dítěti proces poznávání a pochopení emočního dění v sobě i kolem sebe. Čím dříve se každý z nás dokáže v emocích alespoň trochu vyznat, tím dříve můžeme umět zvládat ty negativní a o to více prostoru zbude na ty pozitivní. O to více v pohodě můžeme být my sami i naše děti. Takže je dobré s dětmi mluvit a trpělivě jim vysvětlovat vše, co se kolem nich i v nich samotných odehrává.

Škála emocí, jenž všichni prožíváme, je velmi široká. A i když je to někdy obtížné a vyžaduje to naše velké úsilí a trpělivost, u dětí je moc důležité, abychom k jednotlivým emocím přistupovali rovnocenně. Zlost by měla mít stejnou příležitost projevu jako radost. I strach by měl mít svůj prostor k ventilaci jako třeba smutek. Pokud se této rovnocennosti nedostává, může se stát, že bude dítě v budoucnu některé emoce potlačovat, což není zdravé pro jeho duševní vývoj. Může to vést k chudšímu emocionálnímu prožitku v dalším životě i k horší empatii vůči druhým. Potlačeným emocím můžeme jen těžko rozumět. Proto bychom měli přijmout všechny emoce a dát jim šanci, abychom se naučili vzájemně se zvládat. A u našich dětí to platí obzvlášť. Chceme-li z nich mít vyrovnané a emočně stabilní osobnosti.

 

Další články

Proč si mnohé ženy vybírají nevhodné partnery?vloženo 27. 11. 2017

Proč si mnohé ženy vybírají nevhodné partnery?

Mnohá žena na začátku vztahu takzvaně přivře oči. Uvědomuje si, že má partner určité chyby, ale i tak jde do vztahu s jasnou vizí, že partnera změní. Neměla by ale změnit především sama sebe?

Z určitého pohledu je prožitý vztah s jakkoli nevhodným partnerem ponaučením.

Partnerská komunikace - jádro každého vztahuvloženo 6. 11. 2017

Partnerská komunikace - jádro každého vztahu

Mnoho výzkumů řeší, jaký je rozdíl mezi vydařeným a nevydařeným vztahem. Selský rozum nám napovídá, že kvalitě vztahu napomáhá upřímnost, tolerance, vyrovnané úsilí o budování vztahu a věrnost.

Základním klíčem k fungujícímu vztahu je jednoduše každodenní komunikace.

Citový chlad vs. citová závislostvloženo 23. 10. 2017

Citový chlad vs. citová závislost

V ideálním partnerském vztahu jsou oba partneři naladěni na podobnou citovou vlnu. Samozřejmě může docházet k výkyvům – někdy dává city najevo více jeden, pak druhý, ale celkově se doplňují.

V nevyváženém vztahu jeden neoplácí množství partnerova citu svým citem.

Jak znovu získat ztracenou důvěruvloženo 6. 9. 2017

Jak znovu získat ztracenou důvěru

Důvěra je jedním ze základních pilířů fungujících partnerských vztahů. Díky vzájemné důvěře zvládneme řešit závažné problémy. Jak se dá ale ztracená důvěra obnovit?

Chceme-li obnovit důvěru, je nezbytné si uvědomit, že není vše ztraceno.

|<< < 3 | 4 | 5 | 6 | 7 > >>|

Základní navigace

Přejít na obsah (přeskočit nahoru)


obchodní podmínky zpracování osobních údajů zpracování cookies mobilní verze  spolupracujte s námi  vaše názory a připomínky