Stres - Vitavera - Váš psycholog na telefonu!
Přejít na navigaci (přeskočit obsah)

vloženo 22.6. 2020Stres a jeho dopady



Stres je další důležitý pojem, se kterým se setkáváme téměř denně a který je skloňován snad ve všech pádech. Co se pod ním ale opravdu skrývá?


Slovo stres používáme jako synonymum pro situace, v nichž máme podat určitý (pro nás běžný) výkon, ovšem za ztížených podmínek, či jako synonymum pro spojení psychická zátěž. Různé situace jsou pro různé jedince různě zátěžové (zde se objevuje rozdíl mezi profesionály a „civilisty“, pro profesionála bývá mimořádná událost přece jen mírnější zátěží než pro neprofesionála). Jak zmiňuje R. Lazarus, stres je individuální a teprve vlastní hodnocení rozhoduje o tom, co bude prožíváno stresově a co nikoli. Mluvíme o takzvaných stresových faktorech, stresorech.

Tyto stresory můžeme rozdělit do šesti skupin (první tři jsou stresory vnitřní, další tři jsou stresory vnější):

  • tělesné stresory (hlad, bolest, námaha…)
     
  • emocionální stresory (obavy, strach, zlost…)
     
  • kognitivní stresory (negativní myšlenky, fantazie, postoje…)
     
  • fyzikální stresory (jasné světlo, tma, chlad…)
     
  • biochemické stresory (alkohol, kofein, léky…)
     
  • komplexní stresory (konfliktní situace, časový tlak, přemrštěné požadavky na výkon…)1

O stresoru, který je spouštěčem stresové reakce, mluvíme jako o tzv. triggeru.

Pokud se chceme připravit na možnou situaci konfliktu, měli bychom mít všechny tyto stresory, tedy faktory, které nám mohou výrazně ztížit situaci, na paměti a měli bychom se je snažit minimalizovat (což lze spíše u vnitřních stresorů) či se na ně dostatečně připravit (což je otázka spíše u stresorů vnějších).

Stres velmi ovlivňuje naše kognitivní schopnosti, tedy vnímání, myšlení, paměť a učení. To vede k tomu, že naše schopnosti správně vnímat a vyhodnocovat informace jsou omezené. To je jeden z důvodů, proč se věnovat tréninku a přípravě na tyto situace.

NAŠI PSYCHOLOGOVÉ JSOU VÁM K DISPOZICI NA TELEFONU -  24 HODIN DENNĚ, 7 DNÍ V TÝDNU!

Reakce člověka na stres lze rozdělit do tří fází2:

  • fáze aktivace
     
  • fáze (pokusů o) zvládání zátěže
     
  • fáze důsledková

V první fázi dochází, jak už název napovídá, k aktivaci organismu. Je to de facto reakce na trigger, stresor - spouštěč. Organismus mobilizuje své síly. Ve druhé fázi se pokoušíme nastalou situaci zvládnout, respektive přežít. Toto zvládání nás stojí určité množství energie, kterou musíme na své přežití vynaložit. Existují situace, které se sice můžeme pokoušet zvládnout, ale není nám dáno uspět (více dále o dělení stresových situací). Ať tak či tak, v této fázi spotřebujeme nejvíce energie. Jako poslední fázi jsme uvedli fázi důsledkovou, jinak zvanou také fází vyčerpání. Je důležité si uvědomit, že i když náročnou situaci zvládneme (ve druhé fázi pokusů o její zvládnutí budeme úspěšní), vždy se dostaví únava, vyčerpání. Můžeme říci, že čím náročnější situace je, respektive byla, tím více jsme museli vynaložit energie ve druhé fázi, a tím vyčerpanější jsme ve fázi třetí. Velmi důležité je tedy ztracenou energii znovu dobíjet (například formou odpočinku, spánku, jídla apod.). I méně náročné situace, pokud je jich více v krátkém časovém úseku, mohou způsobit výrazné vyčerpání.

Stresovou situací je, jak jsme již zmínili, taková situace, kdy máme podat určitý výkon za ztížených podmínek.

PSYCHOLOGICKÁ POMOC NA TELEFONU - NONSTOP A ZCELA DISKRÉTNÍ! Volejte 900 70 10 20*

Proto můžeme stresové situace rozdělit dle stupně obtížnosti následujícím způsobem:

  • běžné okolnosti (situace pro daného jedince běžná)
     
  • zvýšená zátěž
     
  • hraniční zátěž (maximální možná zátěž pro daného jedince, kdy je ještě schopen obstát, druhá fáze reakce na stres může být úspěšná)
     
  • extrémní zátěž (tato zátěž přesahuje naše možnosti, není možné daný výkon podat, druhá fáze bude vždy neúspěšná, zde nás zajímá pouze doba, po kterou je tuto zátěž jedinec schopen vydržet například bez závažných zdravotních obtíží či za jakou dobu již může dojít k ohrožení jeho života)

Stres má ovšem i své pozitivní stránky. Stres je výzva, je to něco, co na nás klade vyšší nároky a tím nás posunuje v našem vývoji. Kdybychom od narození žili stále ve stejných či skoro stejných podmínkách, nikam bychom se neposunuli a zakrněli bychom. A nikoliv jen jako jednotlivci, ale nakonec jako lidstvo samo.

Další články:

Kybergroomingvloženo 23. 3. 2020

Kybergrooming

Jaké nebezpečí hrozí vašim dětem, když jsou on-line?

Na on-line sociálních sítích je možné si prohlížet profily miliónů uživatelů různého věku. Potencionální pachatelé trestné činnosti mají na internetu ohromné možnosti ve výběru svých obětí, které přesně odpovídají jejich potřebám.

Nevěra u žen a jak s ní dál….?vloženo 16. 3. 2020

Nevěra u žen a jak s ní dál….?

„Jak mi to jen mohla udělat? Copak se se mnou neměla dobře? Co jí se mnou chybělo?...“

To jsou časté otázky mužů, zjistí-li, že jim jejich žena byla nevěrná. Mozek je zaplaven otázkami, výčitkami, zlobou a smutkem dohromady.

Syndrom vyhořenívloženo 9. 3. 2020

Syndrom vyhoření

Co je syndrom vyhoření a kde se bere?

Burn-out syndrom, neboli pod českým názvem syndrom vyhoření (vyprahlosti), byl poprvé popsán v roce 1975 Herbertem Freudenbergerem v článku "Staff burnout" v časopise Journal of Social Issues. Jedná se o závažný

Děti a rozvodvloženo 2. 3. 2020

Děti a rozvod

Jak říci dětem o plánovaném rozvodu a jak se vyvarovat chyb, které by dětem mohly ublížit?

Co je pro děti to nejlepší? Pokud se rodiče rozhodli pro rozvod, je možné vše zvládnout tak, aby to prospělo i jejich dětem.

|<< < 3 | 4 | 5 | 6 | 7 > >>|

Základní navigace

Přejít na obsah (přeskočit nahoru)


obchodní podmínky zpracování osobních údajů zpracování cookies mobilní verze  spolupracujte s námi  vaše názory a připomínky