Stres - Vitavera - Váš psycholog na telefonu!
Přejít na navigaci (přeskočit obsah)

vloženo 22.6. 2020Stres a jeho dopady



Stres je další důležitý pojem, se kterým se setkáváme téměř denně a který je skloňován snad ve všech pádech. Co se pod ním ale opravdu skrývá?


Slovo stres používáme jako synonymum pro situace, v nichž máme podat určitý (pro nás běžný) výkon, ovšem za ztížených podmínek, či jako synonymum pro spojení psychická zátěž. Různé situace jsou pro různé jedince různě zátěžové (zde se objevuje rozdíl mezi profesionály a „civilisty“, pro profesionála bývá mimořádná událost přece jen mírnější zátěží než pro neprofesionála). Jak zmiňuje R. Lazarus, stres je individuální a teprve vlastní hodnocení rozhoduje o tom, co bude prožíváno stresově a co nikoli. Mluvíme o takzvaných stresových faktorech, stresorech.

Tyto stresory můžeme rozdělit do šesti skupin (první tři jsou stresory vnitřní, další tři jsou stresory vnější):

  • tělesné stresory (hlad, bolest, námaha…)
     
  • emocionální stresory (obavy, strach, zlost…)
     
  • kognitivní stresory (negativní myšlenky, fantazie, postoje…)
     
  • fyzikální stresory (jasné světlo, tma, chlad…)
     
  • biochemické stresory (alkohol, kofein, léky…)
     
  • komplexní stresory (konfliktní situace, časový tlak, přemrštěné požadavky na výkon…)1

O stresoru, který je spouštěčem stresové reakce, mluvíme jako o tzv. triggeru.

Pokud se chceme připravit na možnou situaci konfliktu, měli bychom mít všechny tyto stresory, tedy faktory, které nám mohou výrazně ztížit situaci, na paměti a měli bychom se je snažit minimalizovat (což lze spíše u vnitřních stresorů) či se na ně dostatečně připravit (což je otázka spíše u stresorů vnějších).

Stres velmi ovlivňuje naše kognitivní schopnosti, tedy vnímání, myšlení, paměť a učení. To vede k tomu, že naše schopnosti správně vnímat a vyhodnocovat informace jsou omezené. To je jeden z důvodů, proč se věnovat tréninku a přípravě na tyto situace.

NAŠI PSYCHOLOGOVÉ JSOU VÁM K DISPOZICI NA TELEFONU -  24 HODIN DENNĚ, 7 DNÍ V TÝDNU!

Reakce člověka na stres lze rozdělit do tří fází2:

  • fáze aktivace
     
  • fáze (pokusů o) zvládání zátěže
     
  • fáze důsledková

V první fázi dochází, jak už název napovídá, k aktivaci organismu. Je to de facto reakce na trigger, stresor - spouštěč. Organismus mobilizuje své síly. Ve druhé fázi se pokoušíme nastalou situaci zvládnout, respektive přežít. Toto zvládání nás stojí určité množství energie, kterou musíme na své přežití vynaložit. Existují situace, které se sice můžeme pokoušet zvládnout, ale není nám dáno uspět (více dále o dělení stresových situací). Ať tak či tak, v této fázi spotřebujeme nejvíce energie. Jako poslední fázi jsme uvedli fázi důsledkovou, jinak zvanou také fází vyčerpání. Je důležité si uvědomit, že i když náročnou situaci zvládneme (ve druhé fázi pokusů o její zvládnutí budeme úspěšní), vždy se dostaví únava, vyčerpání. Můžeme říci, že čím náročnější situace je, respektive byla, tím více jsme museli vynaložit energie ve druhé fázi, a tím vyčerpanější jsme ve fázi třetí. Velmi důležité je tedy ztracenou energii znovu dobíjet (například formou odpočinku, spánku, jídla apod.). I méně náročné situace, pokud je jich více v krátkém časovém úseku, mohou způsobit výrazné vyčerpání.

Stresovou situací je, jak jsme již zmínili, taková situace, kdy máme podat určitý výkon za ztížených podmínek.

PSYCHOLOGICKÁ POMOC NA TELEFONU - NONSTOP A ZCELA DISKRÉTNÍ! Volejte 900 70 10 20*

Proto můžeme stresové situace rozdělit dle stupně obtížnosti následujícím způsobem:

  • běžné okolnosti (situace pro daného jedince běžná)
     
  • zvýšená zátěž
     
  • hraniční zátěž (maximální možná zátěž pro daného jedince, kdy je ještě schopen obstát, druhá fáze reakce na stres může být úspěšná)
     
  • extrémní zátěž (tato zátěž přesahuje naše možnosti, není možné daný výkon podat, druhá fáze bude vždy neúspěšná, zde nás zajímá pouze doba, po kterou je tuto zátěž jedinec schopen vydržet například bez závažných zdravotních obtíží či za jakou dobu již může dojít k ohrožení jeho života)

Stres má ovšem i své pozitivní stránky. Stres je výzva, je to něco, co na nás klade vyšší nároky a tím nás posunuje v našem vývoji. Kdybychom od narození žili stále ve stejných či skoro stejných podmínkách, nikam bychom se neposunuli a zakrněli bychom. A nikoliv jen jako jednotlivci, ale nakonec jako lidstvo samo.

Další články:

Těhotenství a duše ženyvloženo 18. 5. 2020

Těhotenství a duše ženy

O nepředvídatelnosti a zmatení ženské duše panuje mnoho mýtů i vtipů. Snad nejvíc z nich se týká tzv. „nejkrásnějších devíti měsíců života.“ Těhotné jsou vnímány jako citlivější, náladovější.

Jak je to s ženskou psychikou v těhotenství doopravdy?

Schizofrenie není rozdvojená osobnostvloženo 11. 5. 2020

Schizofrenie není rozdvojená osobnost

Víte, co je schizofrenie? Mnoho lidí určitě ví, že se jedná o psychické onemocnění. A velká část z nich se domnívá, že se projevuje tím, že má člověk rozdvojenou osobnost.

Diagnóza schizofrenie zahrnuje velké množství příznaků, ale rozpolcená osobnost mezi ně nepatří. Ta je charakteristická pro mnohočetnou poruchu osobnosti. Podívejme se

Jaký význam mají sny?vloženo 4. 5. 2020

Jaký význam mají sny?

Každý uléháme ke spánku, netušíme, zda nás čeká bezesná noc nebo se nám bude něco zdát. A když se sen dostaví, je otázka, jestli jde o příběh režírovaný mozkem nebo zda mají sny konkrétní význam.

Porozumění snům může být cestou pochopení sebe sama.

O sourozencíchvloženo 27. 4. 2020

O sourozencích

Když se lidé rozhodnou mít děti, zpravidla předem nepočítají s tím, že by zůstali jen u jednoho. Víc dětí s sebou přináší větší pestrost, víc láskyplných vztahů, ale samozřejmě také více starostí.

Co to znamená pro první dítě? Sourozenec může do jeho světa přinést ze začátku více negativ než pozitiv.

|<< < 1 | 2 | 3 | 4 | 5 > >>|

Základní navigace

Přejít na obsah (přeskočit nahoru)


obchodní podmínky zpracování osobních údajů zpracování cookies mobilní verze  spolupracujte s námi  vaše názory a připomínky