Dotaz - Ell 6. 11. 2012 19:59
Dobrý den, prosím vás o radu. Jsem studentka prvního ročníku vysoké školy. Bydlím s rodiči. Bohužel s námi žije i babička, která nás všechny ničí. Abych vám to co nejlépe nastínila zmanipulovala mou mamku a dosáhla svého. Teď se jen nechává obskakovat, všechny komanduje, organizuje, všechno se jí musí hlásit, je zlá, vše svádí na druhé a když dojde k hádce jsme my ti nejhorší. Nenávidím ji a nemůžu se s tím smířit. Všechno je to složité a nedá se to jen tak napsat v pár řádcích, ale já už prostě nemůžu. Jsou i světlejší chvíle, kdy se snažím na to nemyslet a fungovat, ale pak se stejně sesypu na hromádku neštěstí. Nic mě nebaví, jsem náladová, podrážděná, pořád v takovém tlaku. Nedokážu se uvolnit a být v pohodě. V poslední době se víc uzavírám do sebe. Ve škole se s nikým nebavím, jsem nervózní a bojím se. Na tento obor jsem ani nechtěla. Prostě mi připadá, že se mi vůbec nic nedaří a nic nezvládám.
Odpověď - Mgr. Petra Kolaříková 6. 11. 2012 20:37
Dobrý den, Ell,
vnímám z Vašeho dotazu Vaši skleslost a jsem ráda, že jste napsala. Bylo by dobré, kdybyste na škole vyhledala psychologa, abyste to probrala s ní⁄m osobně, abyste se během několika konzultací naučila, jak se sebou a svými pocity pracovat, naučit se uvolnit, i když situace je taková, jaká je. Jinak se může stát, že se budete propadat stále hlouběji a přitom jste vnímavá a skvělá holka.
Ještě mě k tomu napadl jeden příběh, prý o Dalajlamovi. Jednou za ním přišel muž, nazlobený, který mu několik minut nadával a chrlil ze sebe naštvání. Dalajlama zůstal v klidu. Muž se vyzuřil a pak se ho nechápavě zeptal, jak to, že na jeho nadávání nereagoval. Dalajlama mu řekl, že ten jeho dar (=nadávání) nechce, proto se ho to nijak nedotýkalo, prostě si ho nevzal.
Slyšela jsem to v hezčím podání, ale snad je patrné to, co jsem chtěla říct. Nadávání něco vypovídá o člověku, který tak činí, ne tolik o tom, komu nadává. Babička má v sobě asi hodně zloby na celý svět nebo určité lidi, nemá ráda pravděpodobně sebe, protože si v sobě nese zátěž celého života, kterou ze sebe nesmývala. Když se Vám prací s terapeutem (nebo i bez něj) podaří dojít k lásce k sobě samé, vypuštění nepříjemných pocitů, dojdete možná k podobnému náhledu jako já a z nenávisti dojdete k lásce a pochopení. (Nenávistí hodně ubližujete sama sobě, stejně jako babička sama sobě, když se necítí spokojená, protože ⁄právě proto má různé nemoci apod.)
Věřím, že si z mé odpovědi vyberete právě to, co potřebujete.
S pozdravem
Petra Kolaříková