Psychologická poradna
Máte problém a nechcete na něj být sami? Ocitli jste se v tíživé situaci a nevíte, jak ji řešit?
Naši specialisté jsou zde, aby Vám pomohli s Vaším trápením!
Možná, že již zde někdo řešil stejný problém, který trápí Vás. Prohlédněte si již položené dotazy.
Stres, smrt, trauma, zavislost - Marek 29. 11. 2012 17:58
Dobrý den, mám problém už pár let řešil jsem to různě. V 10 letech mi umřela mamka tak jsem vyrůstal celou dobu u prarodičů. Taťka s mamkou se rozvedli hned jak jsem se narodil nezajímal se o mě ani nevěděl že existuji. Mamka měla rakovinu plic to nekouřila a nepila. Nejhorší moje trauma bylo jak jsem přišel jednou domů ze školy našel jsem mamku ležet na zemi v záchvatu tak jsem zavolal prarodičům že nevím co se děje. Odvezli jí do nemocnice a po 14 dnech umřela a tím to všechno začalo, zhoršil se prospěch ve škole prostě mi bylo všechno jedno dostal jsem strach z lidí doma jsem se pořád zavíral a kamarády jsem opustil byl jsem pořád víc v depresích. Zničeho nic po smrti mamky se taťka začal o mě zajímat ale nikdy jsem se nebrali jako otec a syn ale jako takový kamarádi. přemýšlel jsem kolikrát nad sebevraždou, v 15 letech sem začal užívat marihuanu jediné to mi udělalo dobře a klid v hlavě, myšlenky jsem měl konečně někde jinde ale po čase mi už přestala působit tak jsem v 18 letech začal kouřit a hodně pít pak v 19 letech jsem zkusil něco nového začal jsem užívat pervitin připadal jsem si konečně jak v ráji měl jsem konečně radost do života. To ale taky jednou do 20 let všechno skončilo tak jsem přestal ho užívat a zdá se mi že je to ještě horší než to bylo už opravdu nevím co dělat dál. Někdy přijdou chutě si ho dát zase asi je to závislost. Přemýšlel jsem jestli nezačat užívat nějaký přírodní antidepresiva. Potřeboval bych poradit. Děkuji předem za odpověď
Odpověď - PhDr. Michaela Zetíková 29. 11. 2012 19:49
Dobrý den Marku,
Prožil jste si velké trauma, které Vás ovlivnilo ve Vašem dalším vývoji. V 10 letech je dítě velmi zranitelné a není zralé na to, aby dokázalo v sobě zpracovat tak velkou a náhlou ztrátu, jakou smrt maminky je. Protože v tomto období svou maminku velmi potřebuje pro svůj zdravý a úspěšný vývoj. I když je to nyní už dlouhá doba, máte v sobě zřejmě doposud spoustu nezpracovaných emocí a otázek ohledně smrti Vaší matky – to není nic neobvyklého. Pokud jste k tomu neměl ani fungujícího a milujícího otce, tak se Vaše ztráta tím ještě umocňuje.
Není divu, že jste se pocit prázdnoty vzniklý touto ztrátou pokoušel zaplnit pomocí drog a že jste reagoval depresivně – s depresí souvisí i myšlenky na sebevraždu. Drogy a alkohol Vám pomohou uniknout z reality, ale neřeší Váš problém (právě naopak Vám časem způsobí ještě mnohem horší problémy). Píšete, že poté, co jste přestal užívat pervitin, je to ještě horší – právě ty neřešené problémy a emoce za nimi skryté nyní vyplývají na povrch.
Uvažujete nad antidepresivy – ty by Vám pomohly zmírnit Vaše deprese či chmury – mohou být dobré jako podpůrný prostředek nebo pokud máte pocit, že jinak nedokážete sám adaptivně zvládat svůj život, ale Vaše problémy a zranění z minulosti Vám nevyléčí. Pokud máte pocit, že máte deprese a potřebujete antidepresiva, navštivte psychiatra, ten nejlépe dokáže posoudit Váš stav a předepsat Vám správný lék ve správném dávkování. A abyste si mohl konečně vyřešit ty Vaše psychické problémy a smířit se se svou minulostí – v tomto by Vám mohla pomoci intenzivní pravidelná psychoterapie, kde můžete hovořit o všem, co jste prožil a prožíváte, odžít si neodžité emoce a osvobodit se od Vaší možné závislosti a prožitých traumat.
Nebojte se této cesty, sice může být dlouhá a náročná, ale vsadím se, že na konci této cesty si řeknete, že stála za to.
S pozdravem
Michaela Zetíková
Prožil jste si velké trauma, které Vás ovlivnilo ve Vašem dalším vývoji. V 10 letech je dítě velmi zranitelné a není zralé na to, aby dokázalo v sobě zpracovat tak velkou a náhlou ztrátu, jakou smrt maminky je. Protože v tomto období svou maminku velmi potřebuje pro svůj zdravý a úspěšný vývoj. I když je to nyní už dlouhá doba, máte v sobě zřejmě doposud spoustu nezpracovaných emocí a otázek ohledně smrti Vaší matky – to není nic neobvyklého. Pokud jste k tomu neměl ani fungujícího a milujícího otce, tak se Vaše ztráta tím ještě umocňuje.
Není divu, že jste se pocit prázdnoty vzniklý touto ztrátou pokoušel zaplnit pomocí drog a že jste reagoval depresivně – s depresí souvisí i myšlenky na sebevraždu. Drogy a alkohol Vám pomohou uniknout z reality, ale neřeší Váš problém (právě naopak Vám časem způsobí ještě mnohem horší problémy). Píšete, že poté, co jste přestal užívat pervitin, je to ještě horší – právě ty neřešené problémy a emoce za nimi skryté nyní vyplývají na povrch.
Uvažujete nad antidepresivy – ty by Vám pomohly zmírnit Vaše deprese či chmury – mohou být dobré jako podpůrný prostředek nebo pokud máte pocit, že jinak nedokážete sám adaptivně zvládat svůj život, ale Vaše problémy a zranění z minulosti Vám nevyléčí. Pokud máte pocit, že máte deprese a potřebujete antidepresiva, navštivte psychiatra, ten nejlépe dokáže posoudit Váš stav a předepsat Vám správný lék ve správném dávkování. A abyste si mohl konečně vyřešit ty Vaše psychické problémy a smířit se se svou minulostí – v tomto by Vám mohla pomoci intenzivní pravidelná psychoterapie, kde můžete hovořit o všem, co jste prožil a prožíváte, odžít si neodžité emoce a osvobodit se od Vaší možné závislosti a prožitých traumat.
Nebojte se této cesty, sice může být dlouhá a náročná, ale vsadím se, že na konci této cesty si řeknete, že stála za to.
S pozdravem
Michaela Zetíková
Zobrazuj jen dotazy z kategorie:
