Sebevědomí základem pevného vztahu - Vitavera - Váš psycholog na telefonu!

Čím je sebevědomí pro partnerské vztahy? Jaký má vliv na jejich kvalitu? Proč se ve vztazích opakovaně dopouštíme stejných chyb? Můžeme se s partnerem cítit vyrovnaní a být trvale šťastní? Jak toho dosáhnout?

Partnerské vztahy jsou jedny z nejdůležitějších vztahů a jeden z nejdůležitějších aspektů našich životů vůbec. Úroveň našeho sebevědomí v nich sehrává klíčovou roli. Když to pochopíme a pracujeme na sobě, naše vztahy se zlepšují. Když nám ale například bude chybět sebedůvěra a budeme se cítit trvale nešťastní, těžko můžeme být zdrojem radosti pro své milované.

Mít zdravé sebevědomí v partnerství znamená, že si uvědomujeme stejně dobře své vlastní potřeby, jako partnerovy. Nevyvyšujeme se ani se neponižujeme. Známe své silné a slabé stránky a známe i ty jeho. Víme, co chceme po sobě, stejně jako víme, co chceme od partnera. Uvědomujeme si, co nám dělá dobře, a poznáme, kdy nás něco zraňuje. Komunikujeme spolu otevřeně a máme chuť věci řešit. To je základ vyváženosti ve vztahu.

Pilíř našich vztahů

Koučka Magdalena Vokáčová se intenzivně zabývá partnerskými vztahy. Říká, že: „Naše sebevědomí je prvním pilířem vztahů, které vytváříme. Vztahy neustále vytváříme spolu s druhými, a podle toho také vypadají.“

Proč se s partnery dostáváme do situací, které nás oba zraňují? Hlavní důvod je ten, že opakujeme stále stejné chyby a nejsme si vědomi toho, podle jakého přesvědčení jednáme. Když najdeme svá zranění, většinou z doby svého dětství, která deformují náš pohled na sebe i na realitu kolem, můžeme přestat chyby opakovat. Proto je důležité být si vědom sám sebe a svého jednání. A žít se zdravou sebedůvěrou.

Snaha o dokonalost

Nesnažme se ale být dokonalí. Je to past, do které spadneme, sotva se pokusíme udělat pár kroků na cestě k naplněnému vztahu. Nic nepředstírejme. Žít s maskou a hrát roli někoho jiného, než kým jsme, je nejen vyčerpávající, ale z dlouhodobého hlediska i neúnosné. Ten druhý stejně nakonec naši hru prohlédne a o to zklamanější pak oba budeme. Nastane to, čemu jsme se chtěli za každou cenu vyhnout.

Přijměme fakt, že dokonalí nejsme a že je to tak v pořádku. Žijme s radostí i s naší nedokonalostí. Ani my pak nebudeme hledat dokonalý protějšek, protože i u něj přijmeme skutečnost, že není dokonalý. A že i tak ho máme rádi. Možná právě proto.

Jak zařídit, abychom byli oba šťastní?

Bez lásky k sobě samému není možné harmonicky navazovat a rozvíjet uspokojivé vztahy s opačným pohlavím. Psycholožka Michaela Peterková říká, že se zdravou úrovní sebevědomí v partnerských vztazích víme, že partner nám může být nevěrný nebo nás opustit, ale nežárlíme ani na to pořád nemyslíme. Máme svého partnera nebo partnerku rádi, ale dovedeme být i sami. Neočekáváme, že nám partner dokáže číst myšlenky, takže když něco chceme, řekneme to. Partnera respektujeme a nesouhlas projevujeme přijatelným způsobem.

Je dobré si uvědomit, na čem naše předchozí vztahy zkrachovaly. A měli bychom také vědět, jak se chceme ve vztahu cítit. Nemusíme stávající vztah hned ukončovat, když není všechno růžové. Zapracujme na něm, zapojme partnera či partnerku. Otevřeně komunikujme. Naše sebedůvěra potřebuje k růstu péči jako květina. Každý jsme zahradníkem na své vlastní zahrádce.

Žijeme proto, abychom se radovali a prožívali štěstí. Může to být s někým, kdo rezonuje na stejné vlně jako my. Pokud jsme takového člověka potkali, buďme vděční. Nebojme se k němu přilnout. A nebojme se požádat jej o pomoc, když ji potřebujeme. Podporujme se navzájem, sdílejme své potřeby a buďme autentičtí. Naše sebevědomí v takovém vztahu rozkvete spolu s námi.