Dotaz 1050 - Sára - Poradna - Vitavera - Váš psycholog na telefonu!

Dobrý den.
Jsem už zoufalá, vnitřně mě to ničí. Měla jsem přítele, byli jsme spolu přes rok, pár měsíců před rozchodem jsme se nastěhovali k sobě. Myslím, že právě to vše zapříčinilo. Začali jsme se hádat. Když se na to podívám zpětně, přijde mi to všechno tak hloupé. Nakonec padlo slovo rozchod. Ani jeden z nás však nechtěl vztah ukončit definitivně. Spíš jsme tomu chtěli dát čas a volný průběh. Moc jsme se milovali. Jenže jsme u sebe bydleli dál a já nějak potřebovala ujištění jeho náklonosti, stále dokola jsem rozebírala předešlé hádky. Myslím že on si potřeboval vyčistit hlavu a já na něj moc tlačila. Teď už to vidím. Samozřejmě jsem se mu nejednou omluvila. Od rozchodu se ale stal hrozně náladovým, jeden den byl vstřícný a druhý den mě přezíral a skoro na mě nepromluvil. Ale, není to ani tři týdny, co mi řekl, že mě má rád..a že by si moc přál aby vše zase fungovalo. A najednou má přítelkyni. Zničehonic. Už u sebe nebydlíme, odstěhovala jsem se. Shodli jsme se, že to tak bude lepší. Přijde mi ale, že jeho chování vůči mně je dětinské. Víte, je odměřený, strohý, chladný..a to, že si našel někoho tak brzy po mně, mi přijde divné. Není ani jeho typ, kuřačka, fyzicky naprosto odlišná ode mě. Já ho pořád miluji, stále tak nějak doufám, že se k sobě vrátíme. Napsala jsem mu dopis, že budu čekat, až si uvědomí sebe, mě a nás, že tu budu pro něj. Nijak výrazně na to nereagoval. Spíš to smetl, což se mu nepodobá. Může to být i tím, že ke mně stále něco cítí? Proč mě potlačuje? Možná opravdu potřebuje čas. Tak brzy se přece člověk neodmiluje. Krachla nám komunikace, uspěchali jsme to. Ale ne láska. Alespoň já to tak cítím. Na dopis reagoval jen tak, že věci jsou tak jak jsou. A celkově ke mně přistupuje tímhle způsobem. Není to on. Mám mu dát čas? Prosím, pomozte. Děkuji.