Psychologická poradna
Máte problém a nechcete na něj být sami? Ocitli jste se v tíživé situaci a nevíte, jak ji řešit?
Naši specialisté jsou zde, aby Vám pomohli s Vaším trápením!
Možná, že již zde někdo řešil stejný problém, který trápí Vás. Prohlédněte si již položené dotazy.
Chci dceři pomoci - Pavla 2. 1. 2013 13:32
Dobrý den, adoptovali jsme si holčičku už od miminka, byli jsme z ní neskutečně šťastni a stala se naším sluníčkem života.Ve výchově jsme asi nebyli dost důslední a hodně věcí jsme jí dovolovali a odpouštěli, chtěli jsme jí všechno vynahradit a dopřát. Je nutno podotknout, že má sourozence, skoro 2-letého brášku kterého ráda zlobí, ale má i ráda. Každou chvilku se hašteří o hračky, ale to mi připadá normální.Myslím si, že důležité je i podotknout,že manžel je nervózní z práce a tahle atmosféra se přenáší i domů, ikdyž se snažíme aby děti nic nepoznali. V poslední době si s dcerou chvilkama však nevíme rady. Je hodně vzdorovitá, "ufňukaná", nic se jí nechce a má i nový zlozvyk - kousání nehtů až do bolava. Když s ní to chci řešit, neví proč to dělá a proč se tak chová. Chtěla bych jí pomoci a proto prosím o radu. Děkuji za odpověď
Odpověď - PhDr. Kateřina Urbanová 2. 1. 2013 17:26
Dobrý den, Pavlo,
bohužel jste mi zapomněla napsat, kolik je Vaší dcerce let. V určitém věku (asi od 2 do 4 let) je vzdorovité chování normální a musí se s ním vypořádat každý rodič. Kousání nehtů je ovšem zlozvyk, který může ukazovat na úzkostnost dítěte. Píšete, že jste chtěli dcerce vše vynahradit a sama nyní uvažujete, jestli jste neměli být důslednější ve výchově. Je pravda, že tento postoj není nejvhodnější. Vhodné je, když se rodiče nesnaží nic vynahrazovat, ale jednak s děckem jako s každým jiným. Jinak může dítě z rodičů cítit také nějakou úzkost a úzkostná výbava nebývá vhodná kvůli tomu, že nedodává dostatečný pocit jistoty. Možná tedy, že v tomto ohledu můžete svůj vztah k dcerce přehodnotit a začít s některými věcmi jinak. Nic si ale nevyčítejte - adoptovat si děcko je náročná věc a vždy vystávají nějaké problematické situace, které je třeba průběžně řešit. Je potřeba mít srovnané vlastní pocity k adoptovanému děcku (nepodezřívám Vás z žádných negativních pocitů, ale člověk by měl mít ujasněno, co od dítěte očekává, jak ho vnímá, jak vnímá jeho potřeby, jak potřeby své...).
Další věcí je, že nevím, kolik je dcerce let, ale dětem až asi do pokročilejšího školního věku, nemá moc smysl klást otázky ohledně jejich chování. Děti svým pocitům nerozumí a neumí o nich hovořit. Z otázek pak může být zúzkostněné, protože na ně neumí odpovědět. Zkuste např. kousání nehtů brát jako projev nejistoty a úzkosti a poskytnout své dcerce v těchto situacích dostatečnou podporu, také zaměstnat jí něčím jiným a dělat to s ní. Pokud se bude chovat nějak nevhodně, není třeba se ptát na důvody, ale říci, že toto se nedělá a opět se věnovat společně něčemu jinému.
Pokud byste chtěla poradit více, bylo by vodné, abyste zavolala do naší poradny nebo zkontaktovala jiného psychologa a pohovořila si o všech okolnostech více dopodrobna. Přeji Vám, ať vše zvládnete! S pozdravem Kateřina Urbanová
bohužel jste mi zapomněla napsat, kolik je Vaší dcerce let. V určitém věku (asi od 2 do 4 let) je vzdorovité chování normální a musí se s ním vypořádat každý rodič. Kousání nehtů je ovšem zlozvyk, který může ukazovat na úzkostnost dítěte. Píšete, že jste chtěli dcerce vše vynahradit a sama nyní uvažujete, jestli jste neměli být důslednější ve výchově. Je pravda, že tento postoj není nejvhodnější. Vhodné je, když se rodiče nesnaží nic vynahrazovat, ale jednak s děckem jako s každým jiným. Jinak může dítě z rodičů cítit také nějakou úzkost a úzkostná výbava nebývá vhodná kvůli tomu, že nedodává dostatečný pocit jistoty. Možná tedy, že v tomto ohledu můžete svůj vztah k dcerce přehodnotit a začít s některými věcmi jinak. Nic si ale nevyčítejte - adoptovat si děcko je náročná věc a vždy vystávají nějaké problematické situace, které je třeba průběžně řešit. Je potřeba mít srovnané vlastní pocity k adoptovanému děcku (nepodezřívám Vás z žádných negativních pocitů, ale člověk by měl mít ujasněno, co od dítěte očekává, jak ho vnímá, jak vnímá jeho potřeby, jak potřeby své...).
Další věcí je, že nevím, kolik je dcerce let, ale dětem až asi do pokročilejšího školního věku, nemá moc smysl klást otázky ohledně jejich chování. Děti svým pocitům nerozumí a neumí o nich hovořit. Z otázek pak může být zúzkostněné, protože na ně neumí odpovědět. Zkuste např. kousání nehtů brát jako projev nejistoty a úzkosti a poskytnout své dcerce v těchto situacích dostatečnou podporu, také zaměstnat jí něčím jiným a dělat to s ní. Pokud se bude chovat nějak nevhodně, není třeba se ptát na důvody, ale říci, že toto se nedělá a opět se věnovat společně něčemu jinému.
Pokud byste chtěla poradit více, bylo by vodné, abyste zavolala do naší poradny nebo zkontaktovala jiného psychologa a pohovořila si o všech okolnostech více dopodrobna. Přeji Vám, ať vše zvládnete! S pozdravem Kateřina Urbanová
Zobrazuj jen dotazy z kategorie:
