Tříletý vnuk - Anna - Poradna - Vitavera - Váš psycholog na telefonu!
Přejít na navigaci (přeskočit obsah)

Psychologická poradna

Máte problém a nechcete na něj být sami? Ocitli jste se v tíživé situaci a nevíte, jak ji řešit?

Naši specialisté jsou zde, aby Vám pomohli s Vaším trápením!

Možná, že již zde někdo řešil stejný problém, který trápí Vás. Prohlédněte si již položené dotazy.

Tříletý vnuk - Anna 16. 3. 2014 12:27
Dobrý den paní doktorko,
můj 3-letý vnuk nemá doma stanovené hranice.Když ho dá máma po obědě spát,vřeští,lomcuje s postýlkou,od jídla odbíhá,vybírá si,co bude jíst.Když se vyspí,z postýlky ho může vytáhnout jedině máma,když přijdou z vycházky,musí ho vyzout jedině máma,jinak by vřeštěl.Svému ročnímu bráškovi vytrhává z ruky vše co si vezme,plácá ho,buší i do rodičů a i do mne, když to rodiče nevidí.1)- chtěla bych vědět, jak se mám v takovém případě zachovat.Co se týče malého brášky,to jsem rodičům domluvila, víc toho malého hlídají,ale pořád to nestačí.Když jsem rodičům doporučovala přečíst si o výchově nějakou knihu, syn si něco málo přečetl a začal dodržovat jak jsem mu řekla důslednost,ve velice krátké době byla znát změna k lepšímu.Jenže syn po čase polevil, snacha řekla, že nemá čas číst,takže jsou zas tam kde byli.Vnuk k nám od 16 měsíců jezdí na prázdniny na víkend téměř jednou měsíčně.Od samého začátku až do teď je u nás úplně jiný kluk-tak jak má dítě v tomto věku být.Nebrečí,bez problémů usíná,s úsměvem se probouzí,nepláče,nevzteká se,poslouchá.Rodiče tomu na začátku nechtěli věřit,až se přesvědčili na vlastní oči.Podle nich je zlobivý od malička.Mimo návštěvy u nás k nim jezdím co 10 dní na odpolední návštěvu a většinu času jsem s dětima na vycházce.Protože je to v místě jejich bydliště,tam mne vnuk neposlouchá.Bere dětem hračky,háže po nich písek,nechce se držet u cesty za ruku atd.Jak se mám v takovém případě zachovat.Když je u nás na víked,ani na vycházce není problém.3.ot.: Když jsem byla naposledy u nich a chtěla jít na vycházku,řekl,že on s babičkou ven nepůjde.Rodiče ho přemlouvali,ale mně to bylo velmi nepříjemné,řekla jsem, ať ho nepřemlouvají a šla ven jen s mladším.Jak se zachovat v této situaci?Už se mi k nim vůbec nechce, nedá se na to dívat..
Odpověď - PhDr. Ivana Vajnerová 17. 3. 2014 09:04
Dobrý den, omlouvám se za zpožděnou odpověď.
Pokud byste opsala jen o tom, jak se Váš starší vnuk chová doma, určitě bych měla podezření na hyperaktivitu nebo nějaký jiný vážnější problém s ním samotným. Ale je dobře, že popisujete, jak se chová u Vás, jaký přístup mají jeho rodiče a vůbec celkový kontext problému. Obávám se, že jeho podstata tkví v přístupu rodičů: Buďto si chce vynucovat pozornost, protože si myslí, že mu jí dostatečně nevěnují, eventuální variantou je - možná v kombinaci s tou předchozí, že mu schází jasná pravidla nebo-li stanovení hranic, co si může a nemůže dovolit, proč, odměny za správné chování a vhodně zvolené upozornění (nemusí to být vysloveně trest) za nepřijatelné chování. I to, kromě "usměrnění a ukáznění" dítěte je projev zájmu o něj, který mu zřejmě schází.
Vcelku bych dokázala pochopit, že rodiče nemají čas nebo nejsou typy na čtení nějakých publikací, ale neochota situaci řešit je alarmující, myslím, že právě top byl ten hlavní důvod Vašeho dotazu. Ale bez spolupráce s nimi Vám takhle na dálku nemohu pomoci, jen radou, kterou asi znáte do značné míry sama: Je třeba je přesvědčit, že buďto musí radikálně změnit své chování, více se nad ním zamýšlet, nejlépe se poradit s psychologem. Hlavním argumentem je, že: Je sice pochopitelné, že jsou zaneprázdnění, není jim vlastní studovat psychologickou literaturu a "holt dílčí potíže" se synem vždycky nějak zvládnou, ALE: "TO DÍTĚ" v podstatě: Jednak trpí, protože jeho chování má svoji příčinu, kterou je třeba nalézt a odstranit, jednoduše řečeno cosi mu schází, potřebuje to, ve svém věku to neumí vyjádřit jinak, než ak to dělá; A za druhé hrozí, že se tento model chování promítne i do jeho dalšího života a s přibývajícím věkem se budou stupňovat. Náprava pak bude o to obtížnější.
To bych doporučila rodičům sdělit, pokud to nebudou akceptovat, je na Vás těžké rozhodnutí,(navíc nevím, zda by Vám vůbec dovolili samostatně jednat): Buďto najít dobrého dětského psychologa (což nemusí být snadné) a společně s vnukem ho navštívit, nebo úzkostně přihlížet, jak se situace zhoršuje. V první řadě zkuste racionálními argumenty, které jsem uvedla, rodiče přesvědčit, ať ve svém i chlapcově zájmu začnou podnikat patřičné kroky.
Držím palce, kdykoli se ozvěte, Ivana Vajnerová

Zobrazuj jen dotazy z kategorie:
1 | 2 | 3 | 4 | 5 > >>|


Základní navigace

Přejít na obsah (přeskočit nahoru)


obchodní podmínky zpracování osobních údajů zpracování cookies mobilní verze  spolupracujte s námi  vaše názory a připomínky