Psychologická poradna
Máte problém a nechcete na něj být sami? Ocitli jste se v tíživé situaci a nevíte, jak ji řešit?
Naši specialisté jsou zde, aby Vám pomohli s Vaším trápením!
Možná, že již zde někdo řešil stejný problém, který trápí Vás. Prohlédněte si již položené dotazy.
Dotaz - Isabell 4. 1. 2013 12:42
Dobry den,
ja by som chcela vediet, ako sa spravat v partnerskom vztahu. Dlhe roky som zila sama, vychovavala som sama dve deti. Tri roky mam priatela, mame spolocne zaujmy, zda sa mame pekny vztah, snad ja som velmi precitlivela, mam pocit, ze je prilis chladny voci mojim detom a vnucikovi. Napr. jeho vnucik ma 2roky, rozprava sa s nim jemne, vie mu povedat slova, ako milacik atd. a moj ma 4roky a rozprava s nim vazne, prisne. Vysvetlovala som mu,ze aj on je este dieta, tiez potrebuje este nezne, mile slova, nie uz ako dospelak. Na moje deti sa iba zrietka opyta, co ako, az ked mu ja sama rozpravam, co maju nove. Ukazujem mu novu fotku mojho vnucika, iba tak leda bolo sa pozre, ked mu ukazujem jeho, je tam iskra, rozziaria sa mu oci. Jeho deti s nim velmi nekomunikuju, ohlasia sa iba, ak nieco potrebuju, ale on im casto vyvolava. Vobec ho to netrapy (alebo to nedava najavo), ze slubia,ze pridu a nakoniec bez ospravedlnenia ani nepridu. Mna to asi trapy aj za neho.Lebo nie som zvyknuta, zeby sa deti neohlasili, alebo neospravedlnili. Mam obavy, ci tento jeho velmi odlisny pristup k jeho detom a mojim nas vztah neoslabi. Rada by som vedela, co mozem s tym ja urobit, ako s nim o tychto veciach hovorit, ako si zachovat pohodu. Deti ziju samostatne, my zatial nemame spolocne byvanie, mame kazdy svoje, ale ja som viac u neho.
ja by som chcela vediet, ako sa spravat v partnerskom vztahu. Dlhe roky som zila sama, vychovavala som sama dve deti. Tri roky mam priatela, mame spolocne zaujmy, zda sa mame pekny vztah, snad ja som velmi precitlivela, mam pocit, ze je prilis chladny voci mojim detom a vnucikovi. Napr. jeho vnucik ma 2roky, rozprava sa s nim jemne, vie mu povedat slova, ako milacik atd. a moj ma 4roky a rozprava s nim vazne, prisne. Vysvetlovala som mu,ze aj on je este dieta, tiez potrebuje este nezne, mile slova, nie uz ako dospelak. Na moje deti sa iba zrietka opyta, co ako, az ked mu ja sama rozpravam, co maju nove. Ukazujem mu novu fotku mojho vnucika, iba tak leda bolo sa pozre, ked mu ukazujem jeho, je tam iskra, rozziaria sa mu oci. Jeho deti s nim velmi nekomunikuju, ohlasia sa iba, ak nieco potrebuju, ale on im casto vyvolava. Vobec ho to netrapy (alebo to nedava najavo), ze slubia,ze pridu a nakoniec bez ospravedlnenia ani nepridu. Mna to asi trapy aj za neho.Lebo nie som zvyknuta, zeby sa deti neohlasili, alebo neospravedlnili. Mam obavy, ci tento jeho velmi odlisny pristup k jeho detom a mojim nas vztah neoslabi. Rada by som vedela, co mozem s tym ja urobit, ako s nim o tychto veciach hovorit, ako si zachovat pohodu. Deti ziju samostatne, my zatial nemame spolocne byvanie, mame kazdy svoje, ale ja som viac u neho.
Odpověď - PhDr. Kateřina Urbanová 4. 1. 2013 14:05
Dobrý den, Isabell,
myslím si, že to, co popisujete, odráží i jiný vztah mužů a žen k dětem a rodině celkově. Vypadá to, že Váš muž vnímá intenzivněji svou rodinu, než Vaší. Na jednu stranu je to pochopitelné, na druhou stranu chápu, že Vás to mrzí. Jediné, co asi můžete udělat, je, si o tom s přítelem ještě jednou, v klidu a bez výčitek promluvit. Ne jen vyčítat, co nedělá, ale konkrétně mu říct, co byste si přála, aby dělal. Muži potřebují někdy některé věci "naučit". Když je takový, nesmíte očekávat, že se úplně změní, ale buďte ráda za každý malý pokrok a oceňujte ho. Jinak si myslím, že nezbývá, než se s tím smířit. Vaše děti už jsou velké a pokud jinak vše klape, věnujte energii tomu, co je mezi Vámi dvěma.
Držím Vám palce, ať se to zlepší, s pozdravem Kateřina Urbanová
myslím si, že to, co popisujete, odráží i jiný vztah mužů a žen k dětem a rodině celkově. Vypadá to, že Váš muž vnímá intenzivněji svou rodinu, než Vaší. Na jednu stranu je to pochopitelné, na druhou stranu chápu, že Vás to mrzí. Jediné, co asi můžete udělat, je, si o tom s přítelem ještě jednou, v klidu a bez výčitek promluvit. Ne jen vyčítat, co nedělá, ale konkrétně mu říct, co byste si přála, aby dělal. Muži potřebují někdy některé věci "naučit". Když je takový, nesmíte očekávat, že se úplně změní, ale buďte ráda za každý malý pokrok a oceňujte ho. Jinak si myslím, že nezbývá, než se s tím smířit. Vaše děti už jsou velké a pokud jinak vše klape, věnujte energii tomu, co je mezi Vámi dvěma.
Držím Vám palce, ať se to zlepší, s pozdravem Kateřina Urbanová
Zobrazuj jen dotazy z kategorie:
