Psychologická poradna
Máte problém a nechcete na něj být sami? Ocitli jste se v tíživé situaci a nevíte, jak ji řešit?
Naši specialisté jsou zde, aby Vám pomohli s Vaším trápením!
Možná, že již zde někdo řešil stejný problém, který trápí Vás. Prohlédněte si již položené dotazy.
Dcera má strach sama spát a má 14 let. - Martina 8. 1. 2013 11:26
Dobrý den.Má dcera nechce sama spát ve svém pokoji, který má 2 roky. Před tím spala od malička s náma v ložnici ale i tak trvalo než vůbec usla.Musí mít otevřené dveře a světlo zapnuté ve vedlejším pokoji,aby neměla tmu.Dcera je v 8 třídě a za rok se bude muset rozhodovat pro nějakou školu.Už nás upozorňovala,že někde dál na školu kde by musela být například na internátu nechce.Chce chodit do školy poblíž domova.Je to samozřejmě kvůli tomu spaní.Doma když chceme jít spát,musíme s manželem počkat až dcera usne.A jinak většinou každou noc se probudí a příjde za náma,jestli si k nám může lehnout,že tam sama spát nechce.Myslela jsem,že to je problém jenom doma,ale je to i u babičky,která bydlí v rodinném domě anebo třeba i u kamarádky.Bojím se,jestli z toho vůbec vyroste.Vidím na ní,že se kvůli tomu opravdu trápí a neví jak z toho ven.Doporučovala jsem ji,že se raději poradíme s psychologem a souhlasila.Chtěla bych ale vědět Váš názor.Moc děkuji za odpověď.
Odpověď - PhDr. Kateřina Urbanová 11. 1. 2013 13:21
Dobrý den, Martino,
děkuji za Váš dotaz. Chcete znát můj názor. Musím přiznat, že se mi to jeví jako veliký problém. Nevím, z jakého důvodu má dcera vlastní pokoj teprve 2 roky. Možná jste předtím neměly materiální podmínky, aby ho mohla mít? Pokud ale i dřív ta možnost byla a Vy jste k ní přistoupily až takto pozdě, byla by to známka toho, že byla u Vaší dcery zanedbána výchova k samostatnosti. Ať tak nebo tak, nyní je nejvyšší čas to napravit.
Podle toho, co popisujete, je Vaše dcera dost úzkostná a je na Vás závislá. Abyste jí mohli pomoci, bylo by třeba zjistit konkrétní příčiny. Jak píšu, pokud to dosud bylo materiálními podmínkami, je prostě nutné to začít nyní trénovat. Pokud jste ale byli až dosud tak benevolentní, že jste jí prostě dovolovali spát u Vás, bude potřeba změnit i Váš přístup k dceři. Vždy je na místě se zamyslet, zda dcera nepřebírá některé úzkosti od Vás.
Myslím si, že jen tak z toho Vaše dcera nevyroste. Potřebuje se to aktivně naučit. Získat jistotu, že i když je sama, nemusí se bát. Měli byste se asi společně dohodnout, že to budete trénovat. Dcera dostane za úkol spát sama. Zpočátku ale bude potřebovat pomoct - např. budete u ní, když bude usínat, můžete si např. něco číst. Nebo jí slíbíte, že jí budete chodit kontrolovat. Kdyby jí bylo v noci zle, může Vás např. vzbudit, pokud k tomu budete ochotná, můžete se jí věnovat, ale znovu jí pomoci, aby usnula ve svém pokoji. Takto by se mělo postupovat i u babičky a jinde. Zároveň se zamyslete, zda nejsou i další oblasti, ve kterých by dcera potřebovala s Vaší podporou trénovat samostatnost.
Pokud to bude působit jako velký problém, je také možné, že Vaše dcera trpí úzkostnou poruchou. Pak by bylo na místě dovést jí k dětskému psychologovi na psychoterapii, která jí určitě pomůže. Vhodná je i rodinná terapie, kam byste docházely společně. Pro více informací a vytvoření konkrétního plánu jak na to jsem Vám k dispozici telefonicky v naší poradně. Přeji Vám hodně úspěchů, Kateřina Urbanová
děkuji za Váš dotaz. Chcete znát můj názor. Musím přiznat, že se mi to jeví jako veliký problém. Nevím, z jakého důvodu má dcera vlastní pokoj teprve 2 roky. Možná jste předtím neměly materiální podmínky, aby ho mohla mít? Pokud ale i dřív ta možnost byla a Vy jste k ní přistoupily až takto pozdě, byla by to známka toho, že byla u Vaší dcery zanedbána výchova k samostatnosti. Ať tak nebo tak, nyní je nejvyšší čas to napravit.
Podle toho, co popisujete, je Vaše dcera dost úzkostná a je na Vás závislá. Abyste jí mohli pomoci, bylo by třeba zjistit konkrétní příčiny. Jak píšu, pokud to dosud bylo materiálními podmínkami, je prostě nutné to začít nyní trénovat. Pokud jste ale byli až dosud tak benevolentní, že jste jí prostě dovolovali spát u Vás, bude potřeba změnit i Váš přístup k dceři. Vždy je na místě se zamyslet, zda dcera nepřebírá některé úzkosti od Vás.
Myslím si, že jen tak z toho Vaše dcera nevyroste. Potřebuje se to aktivně naučit. Získat jistotu, že i když je sama, nemusí se bát. Měli byste se asi společně dohodnout, že to budete trénovat. Dcera dostane za úkol spát sama. Zpočátku ale bude potřebovat pomoct - např. budete u ní, když bude usínat, můžete si např. něco číst. Nebo jí slíbíte, že jí budete chodit kontrolovat. Kdyby jí bylo v noci zle, může Vás např. vzbudit, pokud k tomu budete ochotná, můžete se jí věnovat, ale znovu jí pomoci, aby usnula ve svém pokoji. Takto by se mělo postupovat i u babičky a jinde. Zároveň se zamyslete, zda nejsou i další oblasti, ve kterých by dcera potřebovala s Vaší podporou trénovat samostatnost.
Pokud to bude působit jako velký problém, je také možné, že Vaše dcera trpí úzkostnou poruchou. Pak by bylo na místě dovést jí k dětskému psychologovi na psychoterapii, která jí určitě pomůže. Vhodná je i rodinná terapie, kam byste docházely společně. Pro více informací a vytvoření konkrétního plánu jak na to jsem Vám k dispozici telefonicky v naší poradně. Přeji Vám hodně úspěchů, Kateřina Urbanová
Zobrazuj jen dotazy z kategorie:
