Dotaz 126 - Valerie - Poradna - Vitavera - Váš psycholog na telefonu!

Dobrý den,nevím jak začít.Jsme s partnerem šest let.Zažili jsme toho docela dost.Mě bylo 18,on byl z vesnice a bylo mu 25 a já byla jeho první.Po roce se ke mně nastěhoval.(Bydlíme s rodiči ve dvojdomku.máme patro pro sebe.Moji rodiče ho zbožňuji,ale on k nim nenašel cestu.Ani nechtěl.)Ja bych pro něj i dýchala.Vždy když jsem se zeptala co chce změnit,co se mu nelíbí tak odpověděl že nic,že mu to vyhovuje. Začali jsme si zařizovat byt,já si našla práci.Vše bylo dobré,partner je chytrý,hodný,pozorný,laskavý,ale začal mě trápit a to tím,že se mu líbí jiné slečný.To je jasné že bude koukat po jiných a má kamarádky,ale mě vadí,že to komentuje tím způsobem:(Jsem malá.a drobná)Podívej ta má krásný nohy,podívej ty má prsa,proč ty nemáš velká prsa,podívej se na ten tvůj velký zadek.Máš málo vlasů.Pokaždé když jsme někam šli tak to takhle,nebo podobně komentoval.Prosila jsem ho ať,si to nechá pro sebe,že mi ty řeči vadí.No postupem času jsem si na to zvykla a začli jsme to probírat spolu,a brala jsem to z nadhledem.Jenže se to zhoršilo,občas přišel domů z práce ani se na mě nepodíval,byl napružený a když jsem se ho zeptala odpověděl no viděl jsem ve městě holku ta byla tak krásná,proč taky tak nevipadáš.Jezdili jsme na výlety,občas někam zašli.Skoro každý víken jezdíme k jeho rodičům.Před 2 lety jsem přišla o práci.Měli jsem novou kuchyň a tak první 3 měsíce mi to ani nevadilo,protože tam kde jsem pracovala(pracovala jsem tam dva roky a 8 měsíců.Pokaždé když jsem tam šla tak se mi chtělo ráno zvracet.Pan majitel pořad na mě a ostatní křičel jak jsme líny,blbí,hloupý,jak děláme vše špatně,že jsme blbí češi atd..Mé sebevědomí mizelo,ta tam za ty roky co jsem tam byla jsem tam vydržela nejdýl.Každý po týdnu,nebo měsíci odešel.)Naučila jsem se vařit,péct(starala jsem se a starám o chod domácnosti).Pořídili jsme si zakrslého králíka,kočku,motorku.Obšas někam jedem,občas se jdem projít,občas jdem do kina.Když jsem potkala partnera,tak byl a je jiný než ostatní.Nepije,nekouří,nikam nechodí protože snad ani nemá kamarády.Když nějakého potka a ten ho pozve někam tak nejde.Když se ho zeptám proč nejde,tak odpoví,že nechce,že by chtěl kamarádky.než jsem ho poznala tak občas zašel na zábavu,ale věčinou přišel z práce najedl se,dpočinul si,až do dvou do rána pak se umyl vpět ráno přečetl noviny.Občas pomohl rodičům a to bylo jeho veškeré žití.No a teď je to tak,že příjde s práce má vařeno,uklizeno.jde na internet,nebo si lehne.Občas někam zajdem.jenže teď mě chce partner asi opustit nevím.Sice říká,že to chce zkusit,ale je chladný pořád přemýšlí.V práci je jedna slečna a ta se mu líbí.Jenže ona byla s partnerem 10let,vzali se po roce rozvedli,protože si našel jinou s kterou má teď miminko.Ona děti nechce.Střídá partnery.Opíjí se při každé příležitosti,nevaří,neuklízí.Užívá si života je jí 33let.Můj přítel říka,že mě miluje,ale napsal ji jestli po práci někam nezajdou napsala mu,že rande nechce ani vztah.Že možná někdy.Nevím proč mi to vše povídá.moc mě to bolí.Nejhorší,je že asi za to mohu já.Asi jsem se o něj až moc staralaVypustila jsem kamarádky a nemám nikoho jiného než jeho.Když jsem chtěla někam jít a on nochtěl tak se nešlo měla jsem ho asi nutit,nebo jít sama.Máme krizi velkou.S tím pozváním se to stalo v pondělí.Začla jsem přemýšlet nad sebou.práci sehnat je dost složité.Ale mám profil na facbooku.Napsala jsem kamarádkám.Každý čtvrtek budu chodit na jumping.Ale mam strach až mě opustí,že to nezvládnu.Pro mě je dokonalý.Další věc je,že se bojim samoty.Jsem štíhla,ale zas tak hezká nejsem aby se o mě chlapy prali.A zadalší si nedokáži představit,že bych byla s někým jiným.Mám strach nemam to komu říct.Mám strach až to příjde,že to nezvládnu.Já doufám,že se to spraví ale nevím.Až na tohle je náš vstah dobrý,rozumíme si,víme co udělá ten druhý,máme skoro stejné názory,v sexu je to perfektní,máme oblečky,a milujem se skoro každý den.Já vím,on si to musí rozmyslet.Asi jsem měla být víc aktivní v našem vstahu,ale já ho přemlouvám někdy i na tu dovolenou.Ta kolegině,jezdí na motorce,leze po skalách,chodí na břišní tace atd..Teď chodí s nějakám,který je ženatý.Já taková nejsem,jsem klidná,nepiju,nekouřím,z výšek a ze schodů mám fóbii. Chtěla bych aby mě měl rád takovou jaká jsem,copak jsem tak nudná a nezajímavá?Trvá mi,než si někoho pustím k sobě,mám to tak odmalička.nevím co jsem prožila jako malá,ale dozvěděla jsem se před rokem,že jsem adoptovaná.Děkuji za odpověď paní doktorko.Můj dopis je dost chaotický za to se také omlovám.