Dotaz - René 20. 2. 2013 10:11
Dobrý den je mi 37 let a mám o 7 let mladší přítelkyni se kterou mám 2 děti 5 a 4 roky a vždy mi říkala že doma moc nepomáhám ale pak se něco ve mně otočilo a pomáhám jak můžu úplně se vším vadilo mi vždy jak se chová k lidem o kolo nás a ke mně je studená když si sní o tom chci promluvit tak mi odpoví že ty lidé jí neublížili a já ano za celých 9 let jsem jí nebyl nevěrnej ona mě 1krát co vím ale vtom problém nevidím to už je dlouho spíše vtom že se přes týden nevidíme a o víkendech chce chodit s kamarádky po venku a aby jí chlapi obdivovali jak je krásná bohužel to mi řekla i do očí a že se chovám jako její matka že jí pořád něco zakazuji a dávám ultymáta do kdy má bejt doma ale za to já nemohu že si nic neužila v dospívání mnohokrát jsem přemýšlel že odní odejdu ale neublížím jen jí ale především dětema sobě protože ji stále miluji i vím že má těžkou praci a potřebuje od dych já už jí to vše povoluji protože kdyby ne tak je nafouklá a stejně by se mnou nemluvila nebo příjde domů z práce a první co je tak jde k počítači na fejk a tam tráví hodiny píše si s kamarády což to by bylo také v pořádku ale né že jsem proni vzduch říká dej mi čas ale nějak mi to nesedí mám jít pracovat do německa aby jsme se měli lépe ale spíše se bojím toho že si odviknu na ni a pokuď víkendy budou pořád takové ta se bojím že to začnu hledat jinde potřebuji cítit že někomu na mě záleží a opačně ale moc jí tím ublížím a nechtěl bych stratit holky coš by ale se stalo už mi to udělala jednou že odešla a po roce jsme se dali dohromady zase už jsou to 3roky ale o životě máme každý jiné představy já rodinu vílety atd a ta užívání děkuji za odpověd jestli to dáte nějak do kupy s pozdravem René
Odpověď - PhDr. Kateřina Vrtělová 20. 2. 2013 10:58
Dobrý den, René,
děkuji za Váš příběh. Nerozumím sice, jaká je Vaše otázka, ale pokusím se nějak reagovat. Dle mého soudu hledáte způsob, jak situaci s Vaší přítelkyní řešit. To je dobře, neboť máte spolu rodinu. Rozumím tomu, že své děti milujete a přítelkyni také a proto chci ocenit, že se snažíte o to zůstat společně ve vztahu. Pochopila jsem také, že jste se již pokoušel s přítelkyní o tom mluvit. Co jsem ovšem nepochopila je, zda o záchranu Vašeho vztahu stojí také přítelkyně a zda ví, jak o tom přemýšlíte? Prvním krokem v této situaci je vyjasnit si společně, jak se ve vztahu cítíte a jak vám vyhovuje. Pak je důležité si ujasnit, zda na něm oba chcete pracovat, protože asi velmi dobře víte, že spokojený vztah není zadarmo a je třeba se snažit. Pokud je u vás shoda, tak jen záleží na tom, zda o možnostech změny dokážete mluvit pouze mezi čtyřma očima, nebo chcete využít odborné pomoci v podobě párové psychoterapie. Domnívám se, že by to pro vás oba mohl být dobrý prostor pro vyjasnění si vzájemných pocitů, očekávání a nastavení budoucnosti tak, aby byla co nejpřijatelnější nejen pro vás, ale také vaše děti. V každém případě bez mluvení o tom to nepůjde. Pokud však přítelkyně nebude ochotna k diskusi, doporučuji Vám určit si, do jaké míry je vztah pro Vás přijatelný a kdy je lepší z něj odejít. Je to jen na Vašem rozhodnutí. Přeji hodně štěstí.
Se srdečným pozdravem
Kateřina Vrtělová