Nevěra - Lidka 29. 10. 2012 20:29
Dobrý den, nevím jak začít, je mi 24let a doma mám ročního synka. Jeho otec mě však 14dnů po porodu (bohužel s komplikacemi, dítě se mi narodilo s poškozenou hlavičkou) začal podvádět. Já na to přišla po cca 10měsících, kdy jsem byla naprosto zlomená, jelikož mi nepomáhal s dítětem, lhal mi, nedával mi ani korunu jako příspěvek na dítě. Když jsem zjistila co mi dělá, přísahal, že se změní, že chce být s námi, ale stejně dál pokračoval v psaní s dalšími "kamarádkami", sexuálně si užíval jinde a pak i se mnou. V hodně věcech mi stále lže, nedokáže přiznat, že mi ubližuje. Chtěla bych zachovat rodinu, malého má rád a teď se o něj i víc stará, nemusím se bát mu ho svěřit a jít udělat nutnou práci, ke mě chová líp, ale já s ním nedokážu mít sexuální život a pořád ho hlídám. Vím, že dělám chybu, ale nemůžu si pomoct, vím, že se celou pravdu nikdy nedovím, ani kolik měl jiných žen ani jestli je se mnou s vypočítavosti a pohodlí, nebo si opravdu uvědomil, že chce být s rodinou. Nevím jak mu odpustit a začínám mít stavy, kdy jsem naprosto nadně a přemýšlím o útěku od všeho, nezládám se přetvařovat, že je vše v pořádku. Prosím, je nějaká rada, jak se dá napravit vztah i po několikanásobné nevěře, stálé lhaní do očí? Nechci brát dítěti otce, jsem vychovaná v úctě k úplné rodině a ta je pro mě vším, ale zároveň nedokážu "překousnout" co mi udělal a dělá.
Odpověď - Mgr. Miroslav Lipták 7. 11. 2012 08:12
Dobrý den Lidko
Vaše momentální situace není jednoduchá, ale je dobré, že ji chcete řešit.
Nicméně začnu od partnerského vztahu. Výzkumy potvrzují, že nejpevnější manželské svazky se zakládají na opětovné lásce, přátelství, vzájemné úctě, společných zájmech, věkové blízkosti a schopnosti poskytovat si navzájem oporu a pomoc, když to jeden z partnerů potřebuje.
Nevěra a hádky manželství rozvrací a proto je za potřeby to řešit a nenechat to v stádiu, že to nějak dopadne. Mnoho problémů v manželství, ale i mezi lidmi vzniká, protože se navzájem neadekvátně vnímají mnohé pozorovatelné příznaky v prožívání a chování druhého si vysvětlují nesprávně. Analogických situací je mnoho. Manžel např. poznamená něco o tom, že jídlo není slané, a přecitlivělá manželka ho hned bere jako útočníka. Nebo naopak: manžel skutečně slovně zaútočí na manželku a obviní ji, že mu jídlo neosolila schválně. Je tedy velmi důležité, abychom se navzájem správně vnímali a pokud si nejsme jisti v tom, jaké pocity má ten druhý, raději se ho na ně zeptáme, nevnucujeme mu své domněnky, abychom ho zbytečně nerozčílili.
Důležité při hádce je, nezasahovat partnera bezdůvodně na jeho citlivém místě, neznemožňujte mu čestný ústup, nevytahovat staré záležitosti, neútočit bezdůvodně proti osobám, zálibám nebo předmětům, které má rád a nezobecňovat nebo nezveličovat jeho chyby. Tyto zásady patří do techniky nazvané "konstruktivní hádka". V tomto případě je označení "hádka" spíše obrazné. Cílem není rozzlobit se, ale informovat se o pocitech, odstranit napětí, vzájemně se sblížit, dosáhnout dohody a nápravu ve vztahu k druhému
Důležitou zásadou je, aby se manželé věděli navzájem vyslechnout. Kolikrát se stává, že každý si vypráví své a vůbec nedbá na to, co říká druhý. Pro takové případy je vhodná technika "zpětné vazby", která učí manželé navzájem se poslouchat. Zakládá se na tom, že partneři si opakují vzájemná oznámení, dokud nejsou pochopena tak, jak byla míněna.
Je několik zásad, které platí při uvolňování napětí v manželském soužití:
1) zajímat se o druhého 2) nechat druhému možnost vyjádřit se 3) mluvit o tom, co zajímá druhého
4) zacházet opatrně s příkazy 5) zacházet opatrně s kritikou 6) uznat vlastní chybu 7) pochválit na druhém to, co za pochválení stojí 8 ) vžít se do situace a pocitů druhého
9) nehádat se 10) usmívat se.
Je důležité vědět že pro řešení tohoto stavu musí být dva. Pokud jedná strana nechce, tak těžko s tím něco uděláte. Ideální je si o tom popovídat s někým, kdo je schopen Vám v tom poradit. Klidně se můžete obrátit na nás telefonicky a o celé situaci si můžeme popovídat. Pokud nebudeme schopni vám pomoci radami přes telefon, zkusíme vám doporučit na koho se obrátit. Nebo v jiném případě vyhledejte odbornou psychologickou pomoc a popište jim to, co jste popsala mě.
Mgr. Miroslav Lipták