Dotaz 895 - Adriana - Poradna - Vitavera - Váš psycholog na telefonu!
Přejít na navigaci (přeskočit obsah)

Psychologická poradna

Máte problém a nechcete na něj být sami? Ocitli jste se v tíživé situaci a nevíte, jak ji řešit?

Naši specialisté jsou zde, aby Vám pomohli s Vaším trápením!

Možná, že již zde někdo řešil stejný problém, který trápí Vás. Prohlédněte si již položené dotazy.

Dotaz - Adriana 7. 12. 2012 13:10
Dobrý den, děkuji za vaši pomoc.
Jsem ⁄ 45⁄po více než 20-ti letém manželství v krizi. Manžel⁄47⁄se již odstěhoval k nové partnerce, jen o něco mladší, která je teď volná.
Já mám za sebou velmi vážné onemocnění a ID, považovala jsem naše manželství za spokojené. Měli jsme pěkný vztah - intenzivní i sexuálně. Děti jsou již odrostlé. Nějak jsem nic netušila byl ke mně pozorný, vozil dárky, psal zamilované sms.Pracovně je velmi úspěšný. Podal již žádost o rozvod, já se rozvádět nechci. Najednou uvádí, že to byla již 3 roky agonie - ⁄jak jsem onemocněla⁄ pro celou rodinu. Děti ⁄ dospělé⁄jsou v šoku také. Jak mě ujistily, považovaly naše manželství za šťastné a za příklad pro ně. Což mě trochu pomáhá, protože jsem nemohla ani spát co jsem udělala špatně. Manžel teď prohlašuje u soudu, že manželství je mrtvé již dlouho za mého a jen mého přispění. Chtělo se mi umřít, po tom všem, co jsme prožili s mou vážnou nemocí a ustáli. Je pravda, že manžel je dnes dobře vydělávající...
Mně teď přestal i podporovat finančně, dělá naschvály a jeho psycholog prý říká, že pokud někdo rozvod natahuje - jde té osobě jen o peníze. Je možné, že i tohle je názor psychologa?
Čili jsem teď vyobrazována jako nenasYtná a hamižná ....
Je to hrozné, protože jsem ho znala jako čestného, férového a obětavého člověka.

Co se dá čekat a proč se tak chová? Je ještě nějaká šance, že se najde a aspoň se začne chovat slušně. Při letmých setkáních, kdy si pro něco přijde, se nedívá ani mi do očí, točí se zády a během několika minut odchází.
Dává mi rozpad za vinu, jen mně: Na začátku říkal, že si přeje zůstat přáteli a že se o nás bude starat a že se nic nemění. Později obrat o 180 a i vyhrůžky...

Jak se tohle dá vůbec přežít a nezkolabovat? Mám podporu dětí a přátel, tak to snad udýchám. Děkuji
Odpověď - Mgr. Alice Mlynářová 9. 12. 2012 18:41
Dobrý den,
v žádném případě si nepřipouštějte vinu, žádné manželství není ideální. A pokud si muž ve věku, kdy má pocit, že mu ujíždí vlak, najde novou partnerku, cítí se samozřejmě vinen, ale odmítá si to připustit, natož nahlas říci. Takže veškeré chování, které popisujete, je velmi obvyklé právě v této situaci. Názor jiného psychologa hodnotit nemohu, ale vzhledem k tomu, že byl jen zprostředkovaný, mohl znít úplně jinak.
I když je to teď pro Vás velmi těžké (je dobře že máte podporu rodiny a přátel), zkuste být velmi realistická, a to i co se týče financí. Nemůžete přece doplácet na to, že Váš muž chce rozvod. Je docela možné, že Vašeho manžela za čas poblouznění přejde,ale na to se nedá spoléhat. V každém případě radím, pokud dojde k rozvodu, abyste nesouhlasila s ničím co by mohlo snížit Váš životní standard. To, že Vás někdo vyobrazuje jako nenasytnou a hamižnou je naprosto jedno a vy se tím netrapte. Zní to sice cynicky, ale kdo chce svobodu (na úkor druhého) měl by za ni alespoň zaplatit.
Držím Vám palce
Alice Mlynářová

Zobrazuj jen dotazy z kategorie:
1 | 2 | 3 | 4 | 5 > >>|


Základní navigace

Přejít na obsah (přeskočit nahoru)


obchodní podmínky zpracování osobních údajů zpracování cookies mobilní verze  spolupracujte s námi  vaše názory a připomínky