Dotaz 994 - halina - Poradna - Vitavera - Váš psycholog na telefonu!
Přejít na navigaci (přeskočit obsah)

Psychologická poradna

Máte problém a nechcete na něj být sami? Ocitli jste se v tíživé situaci a nevíte, jak ji řešit?

Naši specialisté jsou zde, aby Vám pomohli s Vaším trápením!

Možná, že již zde někdo řešil stejný problém, který trápí Vás. Prohlédněte si již položené dotazy.

Dotaz - halina 21. 12. 2012 20:48
Dobrý den,jsem rozvedena.V práci mám milence je to můj nadřizeny,kterého jsem vůbec nechtěla a dlouho odolávala.Jsme spolu rok,od samého počátku mi řikal že mi nechce ublížit,že nemá důvod opustit svoji přitelkyni se kterou nemá děti,žiji spolu 17 let,já to taky po něm nikdy nechtěla,pomáhá mi finančně.Dochází ke mě domů,mé děti o něm ví,ale nejsme milenci že bychom chodili spolu na kafe,večeři atd.Vídame se v práci.Je hodný,ale není to pro mě to pravě.Docela se trápím,jsem po večerech sama,někdy si přeji aby byl se mnou ale vím že to nebude.Myslím že má strach ji opustit ,není si se mnou tak jisty že bych ho neopustila.Říka že nás má rád obě,že se mě nevzdá,že se o mě postará.Nejsem taková že střídám partnery,ba naopak.Byla jsem vdaná 23 let,a teď mám vztah milenecky,nevím si s tím rady,chtěla bych to ukončit ale nemám odvahu,pracujeme spolu.Mam pocit že jsem udělala špatnou věc,která nevede k ničemu dobrému,že to vůbec nemělo začít.Samozřejmě za to mužu i já,neměla jsem to dovolit.Mám ho ráda a nechci mu ublížit a taky s ním nebýt.Jeho přitelkyně kvůli němu opustila ditě aby mohli být spolu.To je docela velká obět.Co s tím??Děkuji Vám za radu.....
Odpověď - PhDr. Kateřina Urbanová 27. 12. 2012 20:32
Dobrý den, Halino,

podle toho, co popisujete, nejste ve vztahu spokojená, možná si i sama myslíte, že by Vám bez něj mohlo být lépe, ale z mnoha důvodů to nejde tak lehce vyřešit. Podle toho, co píšete, si také myslím, že pro Vás není vhodný milenecký vztah. Některým ženám to vyhovuje a víc skutečně nechtějí, ale já mám dojem, že Vy byste potřebovala muže, se kterým byste mohla žít. Možná to tak není, nevím.

Neříkejte si, že jste udělala špatnou věc. Věci se někdy dějí tak nějak od sebe a Vy jste určitě nic špatného neplánovala. Prostě se to stalo a určitě Vám to mnohé i dalo, není a nebylo to jen trápení. Když ale nyní takto uvažujete, zdá se, že je možná čas na nějakou změnu, protože to vypadá, že kdyby se nic nezměnilo, tak se budete trápit, což chápu. Víte, někdy věty jako "nechci mu⁄jí ublížit" jsou trochu alibistické - člověk nechce ublížit hlavně sám sobě. A při každém rozchodu je nějaké ublížení v tom smyslu, že jsou zraněny něčí city. To je potřeba přijmout jako nutnou součást, ne jako něco zlého, čemu je možné se vyhnout. Nelze si to tedy ani vyčítat. Myslím si, že Vás přítel to má vyřešené tak, aby to vyhovovalo jemu samému, a to samé byste možná měla udělat Vy - myslet hlavně na sebe a na to, co bude nyní nejvíce vyhovovat Vám. Asi se bojíte, že budete sama. Někdy se ale člověk cítí ještě víc sám, když má někoho, kdo s ním nemůže být. Zvažte si všechna co a proti, dejte si čas, nic není třeba řešit ze dne na den. A udělejte to, co povede k Vaší větší spokojenosti. Co to bude, to už je jen na Vás.

Přeji Vám hodně síly a ať vše dobře dopadne! Kateřina Urbanová

Zobrazuj jen dotazy z kategorie:
1 | 2 | 3 | 4 | 5 > >>|


Základní navigace

Přejít na obsah (přeskočit nahoru)


obchodní podmínky zpracování osobních údajů zpracování cookies mobilní verze  spolupracujte s námi  vaše názory a připomínky