Dotaz 110 - Petra - Poradna - Vitavera - Váš psycholog na telefonu!
Přejít na navigaci (přeskočit obsah)

Psychologická poradna

Máte problém a nechcete na něj být sami? Ocitli jste se v tíživé situaci a nevíte, jak ji řešit?

Naši specialisté jsou zde, aby Vám pomohli s Vaším trápením!

Možná, že již zde někdo řešil stejný problém, který trápí Vás. Prohlédněte si již položené dotazy.

Dotaz - Petra 6. 9. 2012 09:22
Dobrý den, chtěla bych se poradit ohledně mé mladší dcery, které bude v prosinci 5let. Od miminka byla veliký mazel, kojená byla 17 měsíců a zdá se mi, že je trochu na mě závisláček. Od doby co začla chodit do školky, nám dělá veliké scény, už při buzení. Nejdříve křičí, že chce spinkat - chodí spát v osm hodin, vstává v šest - a když ji řekneme ať vstane, tak začne s tím,že nehce do školky. Začne to opakovat jako zadrhnutá deska a sabotuje všechno. Když po ní chci, aby něco udělala sama, začne dělat takové scény, že je řev na celý barák. Párkrát už jsme ji museli dát i pod studeno sprchu, jaký měla záchvat. I s velkým řevem a výmluvama, školka, čůrání, hlad, žízeň atd. ji do školky dovedeme. Paní učitelka se mě na to ptala, protože ve školce pak funguje normálně, sem tam si zafňuká, že chce mě, ale funguje. Po školce mi sama říká, že druhý den už plakat nebude, ale je to znovu. Jsem z toho psychicky unavená a u každé nemoci nebo prázdnin jsem už v napětí, protože vím, že to bude ještě horší nebo spíš na novo. Ve školce se jí nic zlého neděje a má tam i kamarády. První rok tam chodila i se svou starší sestrou, ale vše bylo na nic. Zkouším to po dobrém, ale po čase prostě vypěním - člověk potřebuje stíhat plno věcí, ale.... Malá je pravda vzdorovité a tvrdohlavé dítě, když si něco umane, nehne s ní nic a může o ni třeba i tzv. přerazit vařečku, ale ničeho nedocílí. Nevím jestli nenavštívit nějakého odborníka. Děkuji P.
Odpověď - Mgr. Petra Kolaříková 6. 9. 2012 20:05
Dobrý den paní Petro,
chápu, že je dceřino chování pro Vás vyčerpávající, zvláště když trvá už víc jak rok, jestli tomu dobře rozumím. Píšete, že pak ve školce je dcera v pohodě, takže si myslím, že je dobře, že dceři neustupujete a do školky prostě jde. Vytrvalá tedy je, to se musí uznat.

Co by chtěla dělat místo chození do školky? Asi být s Vámi? Dobře, a co bychom spolu dělaly? Někdy (myslím tím u někoho) pomáhá se s dětmi bavit o tom, co by chtěly dělat, kdyby mohly - aby si to odžily aspoň ve fantazii (viz např. v knize Respektovat a být respektován). U Vás bude asi potřeba hlubší práce. Možná je protest už jako zvyk, bez kterého by to nebylo ono.

Když za mnou přijdou klienti s podobnými problémy svých dětí, obvykle najdeme cestu ke změně, když zapátráme v pocitech maminky. Jednak ze současné situace (když takto dcera vyvádí, dokážu si představit u Vás třeba výčitky, že jí posíláním do školky "ubližujete", pocity bezmoci, když nevíte, co s ní atd.), jednak najdeme třeba i nějakou souvislost v minulosti. Když takto hloubkově zpracujeme pocity u maminky, mnohdy se dítě zklidní, aniž bychom pracovaly přímo s ním.

Jiní psychologové pracují více s dítětem, další s celou rodinou, také každému klientovi může vyhovovat jiný přístup. Pokud jste tedy ještě ohledně dcery nikde nebyla, můžete to samozřejmě vyzkoušet. Nebo mi můžete zavolat a podíváme se na to přes Vás.
Každopádně - vězte, že jste skvělá máma!

Petra Kolaříková

Zobrazuj jen dotazy z kategorie:
1 | 2 | 3 | 4 | 5 > >>|


Základní navigace

Přejít na obsah (přeskočit nahoru)


obchodní podmínky zpracování osobních údajů zpracování cookies mobilní verze  spolupracujte s námi  vaše názory a připomínky