Psychologická poradna
Máte problém a nechcete na něj být sami? Ocitli jste se v tíživé situaci a nevíte, jak ji řešit?
Naši specialisté jsou zde, aby Vám pomohli s Vaším trápením!
Možná, že již zde někdo řešil stejný problém, který trápí Vás. Prohlédněte si již položené dotazy.
Dotaz - anonym 28. 9. 2012 08:06
Dobrý den, prosím o radu. Jsme s manželem již 22 let spolu a máme 2 dospívající děti. Můj problém? Naše manželství již nejiskří jako dřív. Chybí mi od manžela něha, obejmutí, pohlazení, sladká slovíčka a sex. Chodím doma jak robot! Jsem bez citu, nic mě nebaví a někdy se ptám sama sebe jestli vůbec můžu dýchat? Manžel mi šíleně leze na nervy a k tomu ještě neposlušní puberťáci. Jsem zhusena už tím, že mě nikdo nepohladí a neřekne, že mě potřebuje. To jenom slyšíte pořád, udělej to a to! Prostě je to pro nich všechno samozřejmost a když to neuděláte, to máte slyšet ten kravál. Co tady celý den dělám atd. Mám taky časté sny o mé bývalé lásce. Chtěla bych se s ním sejít po tak dlouhé době, ale nevím jestli dělám dobře, jelikož ještě něco k němu cítím. Vím, že by mi dal vše po čem toužím, ale stojí mi to zato? Někdy jsem opravdu bývalou láskou posedlá. Vím, že se neoženil a je sám. Občas žije s přítelkyni, ale jenom na chvíli. Vím, že se hodně změnil, ale kdo se za ty léta nezměnil? Poradíte mi prosím? Děkuji
Odpověď - Mgr. Petra Kolaříková 3. 10. 2012 14:49
Dobrý den,
cítím z Vašich slov únavu, šeď z rutinních povinností, kterou byste ráda prozářila.
Chcete po mně radu, jestli se máte potkat se svou bývalou láskou. Doma si připadáte jako příslušenství, které má samozřejmě fungovat, kterého si ani manžel, ani děti příliš s projevovanou láskou nevšímají.
Chtěla byste pohlazení, slyšet, že Vás někdo potřebuje. Zajímavé, že používáte právě tato slova, protože svými požadavky na Vás Vám manžel a děti přece říkají, že Vás potřebují. Já vím, myslíte to trochu jinak, chcete i po letech od vztahu víc, cítit se žádaná jako žena.
Mám dojem, že něco cítíte ke své bývalé lásce, jaký byl tehdy, udržujete si v sobě představu o něm z tehdejší doby, a přesto (asi ne "právě proto", jestli tomu dobře rozumím), že se prý hodně změnil, očekáváte, že by Vám teď dal vše, po čem toužíte. Možná, že by to bylo tak, možná by reálná situace byla od této Vaší představy jiná, možná hned, možná za nějaký čas. Krok tímto směrem ovšem sama (asi oprávněně) vnímáte jako ohrožení manželství.
Bez dalších dotazů na Vás můžu být svými návrhy třeba úplně mimo. Bylo by dobré promluvit si s manželem o tom, co Vám chybí, pokud možno mluvit o svých pocitech, ne o něm a jeho chování k Vám. Popovídat si, co Vás kdysi spojilo, co jste (na něm) měla ráda apod., podpořit tak své partnerství. Možná ale, že si nedokážete představit, že by něco takového ještě šlo. Můžete využít i služeb nějaké poradny pro rodinu ve Vašem okolí, můžou Vám být nápomocni.
Písemně se mi obtížně předá to, že pomáhá také začít vážit si sama sebe, naučit se oceňovat, přijímat se s láskou, dívat se na sebe jako na krásnou ženu – takto napsané to vypadá jako hloupá fráze, nemožná uskutečnit. Můžete se obrátit na mě přes telefon, možnosti písemné odpovědi jsou přece jen omezené.
S pozdravem
Petra Kolaříková
cítím z Vašich slov únavu, šeď z rutinních povinností, kterou byste ráda prozářila.
Chcete po mně radu, jestli se máte potkat se svou bývalou láskou. Doma si připadáte jako příslušenství, které má samozřejmě fungovat, kterého si ani manžel, ani děti příliš s projevovanou láskou nevšímají.
Chtěla byste pohlazení, slyšet, že Vás někdo potřebuje. Zajímavé, že používáte právě tato slova, protože svými požadavky na Vás Vám manžel a děti přece říkají, že Vás potřebují. Já vím, myslíte to trochu jinak, chcete i po letech od vztahu víc, cítit se žádaná jako žena.
Mám dojem, že něco cítíte ke své bývalé lásce, jaký byl tehdy, udržujete si v sobě představu o něm z tehdejší doby, a přesto (asi ne "právě proto", jestli tomu dobře rozumím), že se prý hodně změnil, očekáváte, že by Vám teď dal vše, po čem toužíte. Možná, že by to bylo tak, možná by reálná situace byla od této Vaší představy jiná, možná hned, možná za nějaký čas. Krok tímto směrem ovšem sama (asi oprávněně) vnímáte jako ohrožení manželství.
Bez dalších dotazů na Vás můžu být svými návrhy třeba úplně mimo. Bylo by dobré promluvit si s manželem o tom, co Vám chybí, pokud možno mluvit o svých pocitech, ne o něm a jeho chování k Vám. Popovídat si, co Vás kdysi spojilo, co jste (na něm) měla ráda apod., podpořit tak své partnerství. Možná ale, že si nedokážete představit, že by něco takového ještě šlo. Můžete využít i služeb nějaké poradny pro rodinu ve Vašem okolí, můžou Vám být nápomocni.
Písemně se mi obtížně předá to, že pomáhá také začít vážit si sama sebe, naučit se oceňovat, přijímat se s láskou, dívat se na sebe jako na krásnou ženu – takto napsané to vypadá jako hloupá fráze, nemožná uskutečnit. Můžete se obrátit na mě přes telefon, možnosti písemné odpovědi jsou přece jen omezené.
S pozdravem
Petra Kolaříková
Zobrazuj jen dotazy z kategorie:
