Psychologická poradna
Máte problém a nechcete na něj být sami? Ocitli jste se v tíživé situaci a nevíte, jak ji řešit?
Naši specialisté jsou zde, aby Vám pomohli s Vaším trápením!
Možná, že již zde někdo řešil stejný problém, který trápí Vás. Prohlédněte si již položené dotazy.
Syn a děda - Kateřina 28. 12. 2012 18:17
Dobrý den,mám 3,5letého syna,bydlíme v Praze.Oboje prarodiče máme na sever.Moravě,tak se vidáme tak 1xdo měsíce.Syn má velmi rád dědu-mého otce.Často o něm mluví, těší se na něj.První den,když je s ním, je na něj milý, je s ním moc rád,říká jak ho má rád. Později, tak druhý den už na něj bývá nevrlý, často slyším jak mu říká nech mě, dej mi pokoj (dost nepříjemným tonem) a přitom děda se mu věnuje, má ho velmi rád a vždy si ho chce užít, neotravuje ho nijak ... Syn mu pak nechce nic půjčit, začne se vztekat,když se chce děda jen s ním dívat na pohádku, nebo si půjčit jeho auto nebo cokoliv jiného, bývá protivný atd. ... když je ale u dědy a babičky sám beze mě, tak až takový nebývá ... když přijel děda k nám na návštěvu, tak to bylo to samé, první den euforie a pak už zase občas nastaly ty jeho projevy nevole ... já se mu snažím vysvětlit, že takový nemá být, že to dědu mrzí a přeci mu nedělá nic špatného, aby byl na něj protivný ... mrzí mě to, já ani manžel takoví na sebe ani na své rodiče nejsme.U druhých prarodičů to asi až tak není, protože tam jsou ještě další malé děti a syn si to tam velmi užívá.Tak je spíše s dětma, než s dospělýma.Manžel říká, že nic takového u nich doma se synem nezaznamenal, ale jak píšu, je tam vždy plno dětí...docela mě to trápí, nevím jak reagovat při další návštěvě.Nevím v čem může být problém a jak se případně v takové situaci mám zachovat? Moc děkuji za radu. Hezký den. Katka
Odpověď - PhDr. Kateřina Urbanová 2. 1. 2013 16:24
Dobrý den, Katko,
Váš syn se tak tedy nyní chová jen ve vztahu k dědečkovi. Nepíšete, kdy to začalo a jak dlouho to trvá, určitě to není odjakživa, ale je to nějaké vývojové období, které zase přejde. Je otázka, co ho vede k tomu, aby se takto choval. Vůbec to nemusí znamenat, že byste se k sobě v rodině nechovali hezky a on by to měl okoukané, takže v tomto si nedělejte žádné výčitky. Podle všeho Váš syn ani nepoužívá žádné neslušné výrazy, které by měl oposlouchané, ale projevuje se to jen tak, že po první euforii druhý den dědu z nějakého důvodu odmítá. První, co je důležité si uvědomit je, že s největší pravděpodobností to Váš syn nemyslí osobně, z úst dítěte to neznamená to samé jako z úst dospělého, a proto se ho nejde ptát na jeho motivy, a neměl by to brát osobně ani nikdo z Vás, z celé rodiny. Může to dělat proto, že první den je tam nadšený, pak už se ale přizpůsobí prostředí a projevuje nějaké jiné potřeby. Může to být způsob, jak dává najevo, že hlavní je pro něj maminka - resp. rodiče - zamyslete se, jestli to s tím nemůže být spojené. Pak by to bylo přechodné a přejde to s jeho rostoucí samostatností a jistotou. Nebo se mola rozehrát jakási hra v začarovaném kruhu - třeba jednou dal najevo, ať ho děda nechá být, ale vyvolalo to velkou reakci a pozornost a on jí takto znovu a znovu vyvolává. Doporučovala bych Vám si toho co nejméně všímat, nedělat z toho vědu, reagovat pouze ihned v dané situaci jednoduchým připomenutím, že takto se s dědou nemluví, a nehovořit o tom už dodatečně nebo předběžně. Děda udělá nejlépe, když si to nevezme osobně, vezme to tak, že si na něm napůl Váš syn něco "trénuje" nebo "zkouší", nechá ho být a nevnucuje se mu, když se k němu vnuk nechová hezky. Může dát i najevo, že ho to mrzí. Myslím si, že potom to samo spontánně odezní.
Nedělejte si starosti, věřím, že se nejedná o nic vážného ani trvalého, pokud je jinak všechno v pořádku. Děti mají někdy svoje "móresy" a nejlépe se jich zbavují tím, že je ignorujeme. Přeji Vám, ať se to co nejdříve upraví, s pozdravem Kateřina Urbanová
Váš syn se tak tedy nyní chová jen ve vztahu k dědečkovi. Nepíšete, kdy to začalo a jak dlouho to trvá, určitě to není odjakživa, ale je to nějaké vývojové období, které zase přejde. Je otázka, co ho vede k tomu, aby se takto choval. Vůbec to nemusí znamenat, že byste se k sobě v rodině nechovali hezky a on by to měl okoukané, takže v tomto si nedělejte žádné výčitky. Podle všeho Váš syn ani nepoužívá žádné neslušné výrazy, které by měl oposlouchané, ale projevuje se to jen tak, že po první euforii druhý den dědu z nějakého důvodu odmítá. První, co je důležité si uvědomit je, že s největší pravděpodobností to Váš syn nemyslí osobně, z úst dítěte to neznamená to samé jako z úst dospělého, a proto se ho nejde ptát na jeho motivy, a neměl by to brát osobně ani nikdo z Vás, z celé rodiny. Může to dělat proto, že první den je tam nadšený, pak už se ale přizpůsobí prostředí a projevuje nějaké jiné potřeby. Může to být způsob, jak dává najevo, že hlavní je pro něj maminka - resp. rodiče - zamyslete se, jestli to s tím nemůže být spojené. Pak by to bylo přechodné a přejde to s jeho rostoucí samostatností a jistotou. Nebo se mola rozehrát jakási hra v začarovaném kruhu - třeba jednou dal najevo, ať ho děda nechá být, ale vyvolalo to velkou reakci a pozornost a on jí takto znovu a znovu vyvolává. Doporučovala bych Vám si toho co nejméně všímat, nedělat z toho vědu, reagovat pouze ihned v dané situaci jednoduchým připomenutím, že takto se s dědou nemluví, a nehovořit o tom už dodatečně nebo předběžně. Děda udělá nejlépe, když si to nevezme osobně, vezme to tak, že si na něm napůl Váš syn něco "trénuje" nebo "zkouší", nechá ho být a nevnucuje se mu, když se k němu vnuk nechová hezky. Může dát i najevo, že ho to mrzí. Myslím si, že potom to samo spontánně odezní.
Nedělejte si starosti, věřím, že se nejedná o nic vážného ani trvalého, pokud je jinak všechno v pořádku. Děti mají někdy svoje "móresy" a nejlépe se jich zbavují tím, že je ignorujeme. Přeji Vám, ať se to co nejdříve upraví, s pozdravem Kateřina Urbanová
Zobrazuj jen dotazy z kategorie:
