Psychologická poradna
Máte problém a nechcete na něj být sami? Ocitli jste se v tíživé situaci a nevíte, jak ji řešit?
Naši specialisté jsou zde, aby Vám pomohli s Vaším trápením!
Možná, že již zde někdo řešil stejný problém, který trápí Vás. Prohlédněte si již položené dotazy.
Chování - Světlana 17. 5. 2013 13:07
Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o radu ohledně chování syna (30 let). Před rokem se synovi a přítelkyni narodila dvojčátka. Existenčně jsou zajištěni, o dvojčátka se oba vzorně starají, ale syn se nehezky chová ke svým nejbližším-rodině. Rozhodí ho kdejaká prkotina, říká, že nemá svůj klid a vybuchne především na přítelkyni. Když ona pláče, řekne jí, že je hysterka. Slovně jí napadá, uráží ji. Přítelkyně mu toleruje jeho záliby - basket, počítač, kolo. S přítelkyní a s jejich syny jezdí po výletech - zdálo by se, že si hezky žijí, ale opak je pravdou. Nejde nám do hlavy, že takový vzdělaný, chytrý a zodpovědný člověk se takto chová. Mysleli jsme, že jsme vychovali slušného člověka, jeho chování nás velmi trápí. Co byste nám jako jeho rodičům poradila? Vůbec nevíme, jak na něj. Pokud mu něco řekneme, otočí to proti nám. Nechceme jenom přihlížet tomu, jak trápí přítelkyni, která by si zasloužila jen vše hezké ...
Předem díky za rychlou odpověď.
Zdravím Vás
Světlana
Předem díky za rychlou odpověď.
Zdravím Vás
Světlana
Odpověď - PhDr. Kateřina Vrtělová 27. 5. 2013 16:13
Dobrý den, Světlano,
a předem se omlouvám, rychlá odpověď nebyla možná. Je zjevné, že situace Vašeho syna Vás dosti trápí a jako rodiče cítíte odpovědnost. To je přirozené. Nezáleží na tom, zda jsou dítěti 3 roky nebo 30 let. Pořád je to dítě. A Vy chcete něco změnit, neboť vnímáte dopady jeho chování. Popravdě řečeno, domnívám se, že Vy to tak docela změnit nemůžete. Jako jeho rodiče s ním můžete souhlasit či nesouhlasit, ale je to jeho život a on za něj nese odpovědnost. Je mu 30let a pokud v jeho životě není něco v pořádku, na což by jeho výbuchy ukazovaly, je to především on, kdo s tím musí něco dělat. Vy ho můžete maximálně podpořit při hledání pomoci. Ale zda to bude mít efekt, záleží jen na něm. Z příběhu, který popisujete je jasné, že se Váš syn musí vyrovnat s velkou životní změnou. Narození dítěte, nota bene dvojčat, je velký zásah do partnerského či manželského života. Poslední rok pro ně oba musel být velmi zátěžový a každý se se zátěží vyrovnáváme jinak, po svém. S inteligencí a vzděláním to nemá co dělat. Jde o to, jak dokáže zvládat stres a jak ho rozpouští. Podle Vás má své záliby, basket, kolo, to mu jistě do určité míry pomáhá. Ale možná to nestačí. Je třeba, aby o tom mluvit především se svojí partnerkou a společně hledaly cestu, jak situaci s dětmi nejlépe zvládat. Nicméně o co jde a co je příčinou jeho stavů je otázkou a na tu zná odpověď jen Váš syn. Pokud Vám na tom opravdu záleží, povězte mu o tom, co vidíte a jak to na Vás působí, co cítíte. Povězte mu, že Vám to není jedno a pokud je to možné, ráda mu pomůžete či podpoříte. Případně podpořte jeho partnerku v tom, aby to udělala ona. Měl by vědět, co jeho chování s lidmi dělá. Možná je to zrcadlo, které potřebuje, aby mu došlo, že je nutná změna. Mluvte s ním a ptejte se ho, co potřebuje. A pokud to nezafunguje, netrapte se tím, je to život Vašeho dospělého syna a za něj už odpovědnost opravdu nenesete. Přeji hodně sil!
Se srdečným pozdravem
Kateřina Vrtělová
a předem se omlouvám, rychlá odpověď nebyla možná. Je zjevné, že situace Vašeho syna Vás dosti trápí a jako rodiče cítíte odpovědnost. To je přirozené. Nezáleží na tom, zda jsou dítěti 3 roky nebo 30 let. Pořád je to dítě. A Vy chcete něco změnit, neboť vnímáte dopady jeho chování. Popravdě řečeno, domnívám se, že Vy to tak docela změnit nemůžete. Jako jeho rodiče s ním můžete souhlasit či nesouhlasit, ale je to jeho život a on za něj nese odpovědnost. Je mu 30let a pokud v jeho životě není něco v pořádku, na což by jeho výbuchy ukazovaly, je to především on, kdo s tím musí něco dělat. Vy ho můžete maximálně podpořit při hledání pomoci. Ale zda to bude mít efekt, záleží jen na něm. Z příběhu, který popisujete je jasné, že se Váš syn musí vyrovnat s velkou životní změnou. Narození dítěte, nota bene dvojčat, je velký zásah do partnerského či manželského života. Poslední rok pro ně oba musel být velmi zátěžový a každý se se zátěží vyrovnáváme jinak, po svém. S inteligencí a vzděláním to nemá co dělat. Jde o to, jak dokáže zvládat stres a jak ho rozpouští. Podle Vás má své záliby, basket, kolo, to mu jistě do určité míry pomáhá. Ale možná to nestačí. Je třeba, aby o tom mluvit především se svojí partnerkou a společně hledaly cestu, jak situaci s dětmi nejlépe zvládat. Nicméně o co jde a co je příčinou jeho stavů je otázkou a na tu zná odpověď jen Váš syn. Pokud Vám na tom opravdu záleží, povězte mu o tom, co vidíte a jak to na Vás působí, co cítíte. Povězte mu, že Vám to není jedno a pokud je to možné, ráda mu pomůžete či podpoříte. Případně podpořte jeho partnerku v tom, aby to udělala ona. Měl by vědět, co jeho chování s lidmi dělá. Možná je to zrcadlo, které potřebuje, aby mu došlo, že je nutná změna. Mluvte s ním a ptejte se ho, co potřebuje. A pokud to nezafunguje, netrapte se tím, je to život Vašeho dospělého syna a za něj už odpovědnost opravdu nenesete. Přeji hodně sil!
Se srdečným pozdravem
Kateřina Vrtělová
Zobrazuj jen dotazy z kategorie:
