Psychologická poradna
Máte problém a nechcete na něj být sami? Ocitli jste se v tíživé situaci a nevíte, jak ji řešit?
Naši specialisté jsou zde, aby Vám pomohli s Vaším trápením!
Možná, že již zde někdo řešil stejný problém, který trápí Vás. Prohlédněte si již položené dotazy.
Dotaz - Jiřina 21. 5. 2013 12:10
Dobrý den, mám 19.letou dceru. 2 roky žije s přítelem ( 28 let), za tuto dobu se s ní 4x rozešel ( vždy jeho náhlé rozhodnutí - večer potkal dívku, s kterou si údajně více rozumněl a druhý den se dcera musela odstěhovat domů a on si ten den nastěhoval hned jinou ženu. Za několik dní se zase vrátil k dceři s tím, aby mu odpustila.Takto se to opakovalo během roka 4x. Dcera ho prý miluje, nemůže bez něho být, pro ní nemá život bez něj smysl, rozchody těžko nesla, přestala chodit i do školy. Po posledním rozchodu jsem zjistil,že to byla ona, která ho po rozchodu neustále kontaktovala (tel, e-mail, vyhledávala jeho společnost) až se k ní opět vrátil.Na příteli vidí jen to pozitivní,bez něj by prý školu nedodělala.Pořád si něco idealizuje, namlouvá. Náš vztah není idelní, neboť nesouhlasím s jejím chováním a nechtěla jsem, aby se k němu vrátila, odešla němu i přes náš zákaz.Je strašně tvrdohlavá. Přesto se mi asi před 14 dny svěřila, že není schopna se soustředit na učení, bojí se kdy zase přijde přítel domů a řekne jí - je konec. Miluje ho tak, že mu pořád bude odouštět. Sama nemá snad vlastní názor, dělá jen co přítel chce. Chtěla studovat - již studovat nebude - protože potřebují peníze. Nyní se má připravovat na maturitu, není schopna se soustředit, stále myslí prý na to, kde on je, co dělá, s kým je. Její rozchody jí tak poznamenaly, že neustále je s ním na každém kroku, aby asi zamezila jeho kontaktu s jinými ženami. Dělá co mu na očích vidí.Tvrdí, že je šťastná. Je až nezdravě žárlivá .Sama se bojím, aby další rozchod ustála.Sama vidím,že vztah nemá smysl, nevím jak jí otevřít oči, ale určitě potřebuje pomoc. Bojím se, že že nezvládne maturu, bude bez práce a aby si přítele udržela, bude chtít otěhotnět ( protože on chce dítě). Prosím o radu.
Odpověď - PhDr. Kateřina Vrtělová 29. 5. 2013 13:13
Dobrý den, Jiřino,
a díky za Váš příběh. Chápu, že máte o dceru strach a chcete jí pomoci. To je zcela přirozené a normální. Jde však o to, že pokud dcera sama pomoc nevyhledá a nebude chtít změnu, jakékoliv Vaše snahy budou zbytečné a naopak se možná obrátí proti Vám. Nevyžádaná pomoc obvykle nepadá na úrodnou půdu. I když je to těžké a vidíte, že stávající vztah dcery je neperspektivní a možná pro ni v jistém smyslu destruktivní, není možné jí z toho pomoci. Mladí lidé mají svoji hlavu, řídí se tím, co cítí a věří svým emocím. Potřebují získat zkušenosti a pro ně je třeba riskovat či dokonce něco obětovat. První lásky bývají bouřlivé a bolestivé a každý si to v nějaké podobě zažil. Rodiče se mohou obvykle stavět na hlavu, ale dítě si nakonec stejně udělá, co chce. A možná je to dobře. Mohu Vám poradit, abyste se snažila v tento okamžik pomoci hlavně sobě. Vás to trápí a Vy chcete něco dělat. Možná by Vám pomohla individuální psychoterapie. Prostor, kde se můžete podělit o své obavy a kde si navíc můžete ujasnit, jak se chovat k dceři a co jí říkat. Případně, jak ji podpořit a dát najevo porozumění. Možná Vám za něj bude vděčná a nebude mít takovou potřebu se bránit pomoci. Vaše dcera je dospělá, a byť je to těžké přijmout, nese odpovědnost za svůj život. Potřebuje respekt a pochopení. Vy jí můžete nabídnout především porozumění a podporu, kterou bude nepochybně potřebovat. Snažte se jí být na blízku ve chvíli, kdy jí nebude hej. A pokud přijde rozchod, stůjte při ní, bude za to jistě vděčná…dříve či později. Přeji hodně sil!
Se srdečným pozdravem
Kateřina Vrtělová
a díky za Váš příběh. Chápu, že máte o dceru strach a chcete jí pomoci. To je zcela přirozené a normální. Jde však o to, že pokud dcera sama pomoc nevyhledá a nebude chtít změnu, jakékoliv Vaše snahy budou zbytečné a naopak se možná obrátí proti Vám. Nevyžádaná pomoc obvykle nepadá na úrodnou půdu. I když je to těžké a vidíte, že stávající vztah dcery je neperspektivní a možná pro ni v jistém smyslu destruktivní, není možné jí z toho pomoci. Mladí lidé mají svoji hlavu, řídí se tím, co cítí a věří svým emocím. Potřebují získat zkušenosti a pro ně je třeba riskovat či dokonce něco obětovat. První lásky bývají bouřlivé a bolestivé a každý si to v nějaké podobě zažil. Rodiče se mohou obvykle stavět na hlavu, ale dítě si nakonec stejně udělá, co chce. A možná je to dobře. Mohu Vám poradit, abyste se snažila v tento okamžik pomoci hlavně sobě. Vás to trápí a Vy chcete něco dělat. Možná by Vám pomohla individuální psychoterapie. Prostor, kde se můžete podělit o své obavy a kde si navíc můžete ujasnit, jak se chovat k dceři a co jí říkat. Případně, jak ji podpořit a dát najevo porozumění. Možná Vám za něj bude vděčná a nebude mít takovou potřebu se bránit pomoci. Vaše dcera je dospělá, a byť je to těžké přijmout, nese odpovědnost za svůj život. Potřebuje respekt a pochopení. Vy jí můžete nabídnout především porozumění a podporu, kterou bude nepochybně potřebovat. Snažte se jí být na blízku ve chvíli, kdy jí nebude hej. A pokud přijde rozchod, stůjte při ní, bude za to jistě vděčná…dříve či později. Přeji hodně sil!
Se srdečným pozdravem
Kateřina Vrtělová
Zobrazuj jen dotazy z kategorie:
