Psychologická poradna
Máte problém a nechcete na něj být sami? Ocitli jste se v tíživé situaci a nevíte, jak ji řešit?
Naši specialisté jsou zde, aby Vám pomohli s Vaším trápením!
Možná, že již zde někdo řešil stejný problém, který trápí Vás. Prohlédněte si již položené dotazy.
Dotaz - Anna 19. 1. 2014 12:15
Dobry den.Syn v květnu bude mít tři roky a nevíme si rady s jeho vychovou.Má zachvaty vzteku které trvají i někdy tři hodiny v kuse jen vztekle plače a nepomuže nic na zadek dostatane,pěkně mluvení,chování prostě všechno co víme to jsme vyzkoušely a nezabírá nic.nevíme vubec proč se to děje,protože žadné trauma neprodělal.Jen je to strašny mamánek nikdo jiny na něho nemuže sahnout jen já a ani nikde zustat beze mě nemuže.Toto chování má od od roku a tak to trvá.A to se sním snažím chodit co to jen jde mezi děti a lidi.Ted momentalně jsme ho začli dávat do školky a ve školce pořád plače a chce jít za maminkou...Tak nevím jestli jsme to neuspěchali...Prostě,je to pro nás už vyčerpávající,protože nevíme co sním je...Je to naprosto zdraví kluk tak ty záchvaty nemuže mět,že ho něco bolí...Rada bych chtěla poradit co sním mám dělat.děkuji moc za odpověd...Anna...
Odpověď - PhDr. Ivana Vajnerová 29. 1. 2014 13:18
Milá Anno,
je zcela jasné, že problémy s Vaším synem jsou nesmírně stresující a vyčerpávající pro celou rodinu. Není úplně snadné bez přímého kontaktu jednoznačně radit, mohu poskytnout jen několik podnětů a doporučení.
Obdobné projevy mohou mít děti ve věku Vašeho syna zcela běžně, patří k vývoji dítěte a leckdy i v takto extrémní míře. Ale máte pravdu, že pokud jsou takto vyhrocené a hlavně dlouhodobé, je to na pováženou. V první řadě bych navrhovala využít situací (případně si je cíleně vyhledávat a vytipovat), kdy je relativně v klidu, a pak je plánovaně navozovat. Např. když mu třeba čtete, máte ho na klíně, nebo naopak s ním sdílíte nějakou pohybovou aktivitu, hry apod. Pokud zjistíte, v jakých situacích je v klidu a spokojený, stanovte si režim, kdy takové situace nastolovat, mimo ně ho vždy motivovat k tomu, kdy opět nastanou, sliby vždy dodržet.
Je na Vás očividně nesmírně fixovaný, takže základem je dávat mu najevo svoji lásku a oddanost, postupně dávkovat dobu vzájemného odloučení, vždy poctivě dodržovat slíbený režim, který mu musí být srozumitelně vysvětlený (jak dlouho bude bez vás, kdo pro něj přijde, na co se pak může těšit, čím ho odměníte, když se pak sejdete…)
Je těžké být ve Vaší pozici v klidu a vyrovnaná, ale právě i to je jedna z podmínek, jak jemu i sobě pomoci, protože na dítě se velmi přenáší Vaše nervozita, nerozhodnost apod., to vše stupňuje jeho sklon k „záchvatům“.
Pokud se Vám tyto rady zdají příliš obecné nebo těžko proveditelné, měli byste navštívit dětského psychologa a počítat s tím, že k nápravě bude muset znát celkovou atmosféru rodiny, osobní problémy rodičů, jejich anamnézy – není totiž vyloučeno, že se může jednat o nějaký úzkostný syndrom nebo neurologický problém, což by vyžadovala odborné vyšetření. To vše je řešitelné. Budeme Vám držet palce.
je zcela jasné, že problémy s Vaším synem jsou nesmírně stresující a vyčerpávající pro celou rodinu. Není úplně snadné bez přímého kontaktu jednoznačně radit, mohu poskytnout jen několik podnětů a doporučení.
Obdobné projevy mohou mít děti ve věku Vašeho syna zcela běžně, patří k vývoji dítěte a leckdy i v takto extrémní míře. Ale máte pravdu, že pokud jsou takto vyhrocené a hlavně dlouhodobé, je to na pováženou. V první řadě bych navrhovala využít situací (případně si je cíleně vyhledávat a vytipovat), kdy je relativně v klidu, a pak je plánovaně navozovat. Např. když mu třeba čtete, máte ho na klíně, nebo naopak s ním sdílíte nějakou pohybovou aktivitu, hry apod. Pokud zjistíte, v jakých situacích je v klidu a spokojený, stanovte si režim, kdy takové situace nastolovat, mimo ně ho vždy motivovat k tomu, kdy opět nastanou, sliby vždy dodržet.
Je na Vás očividně nesmírně fixovaný, takže základem je dávat mu najevo svoji lásku a oddanost, postupně dávkovat dobu vzájemného odloučení, vždy poctivě dodržovat slíbený režim, který mu musí být srozumitelně vysvětlený (jak dlouho bude bez vás, kdo pro něj přijde, na co se pak může těšit, čím ho odměníte, když se pak sejdete…)
Je těžké být ve Vaší pozici v klidu a vyrovnaná, ale právě i to je jedna z podmínek, jak jemu i sobě pomoci, protože na dítě se velmi přenáší Vaše nervozita, nerozhodnost apod., to vše stupňuje jeho sklon k „záchvatům“.
Pokud se Vám tyto rady zdají příliš obecné nebo těžko proveditelné, měli byste navštívit dětského psychologa a počítat s tím, že k nápravě bude muset znát celkovou atmosféru rodiny, osobní problémy rodičů, jejich anamnézy – není totiž vyloučeno, že se může jednat o nějaký úzkostný syndrom nebo neurologický problém, což by vyžadovala odborné vyšetření. To vše je řešitelné. Budeme Vám držet palce.
Zobrazuj jen dotazy z kategorie:
