Dotaz - sardinie 1 6. 12. 2012 11:12
dobry den,je mi teprve 22 let.Od malička trpim pocitem strachu z nečeho ani nevim vlastně čeho.Do dnešního dne je to horší a horší,dala jsem výpověd v praci,protoze jsem jen chodila brecela a nevedela proc.Dela mi to do ted sedim doma zavrena a kolikrat se rozbrecim,nejde to zastavit jsem hnusna na lidi,chytam agresivni stavy z niceho nic zacnu rozbijet veci a za chvilku me to mrzi.V noci nemuzu spavat protoze mam strach,mivam nocni mury a nekdy i predstavy kdyz nespim(vidim napriklat stiny,ikdyz jsem sama doma mam pocit jako by tu semnou porad nekdo byl a uplne se rozklepu rozsvitim v celem byte pustim televizy a nespim az do rana)lekam se tak ze uz jsou na me lidi nastvani.snazim se zabavit mam kone,ale nic me nebavi nedokazu byt sama.Asi pred rokem jsem to zacla resit alkoholem a bylo to jeste horsi....pokusila jsem se i o sebevrazdu(prasky a alkohol)prozvrala a prospala jsem 3 dny,pritel byl z toho nestastny a rekl at vyhledam odbornou pomoc,ze si psychycky ublizuju sama sobe-ja jsem to neudelala.Mam pocit ze me nesnasi cely svet a ja za to nesnasim sebe,pred par dny jsem se opet opila tak,ze jsem bezduvodne napadla sveho pritele a ten se odeme odstehoval.nevim uz jak dal mam strach ze kdych pujdu k psychyatrovy da mi treba ustavni leceni a toho se bojim diky za opoved
Odpověď - PhDr. Kateřina Urbanová 10. 12. 2012 11:58
Dobrý den,
chápu Vaše potíže. Pocitům strachu, když ani nevíme, čeho se bojíme, se v psychologii říká úzkost. Je to vlastně taková úzkost ze všeho, z života, ze sebe... Vypadá to, že potřebujete podporu v pocitu jistoty ve Vašem životě. Proto špatně zvládáte, když jste sama.
Máte pravdu, že po alkoholu to bývá ještě horší. Na jednu stranu nás uklidní a rozptýlí, na druhou stranu rozvíří naše emoce a my je ještě hůř zvládáme. Podle toho, co píšete, jste teď do toho všeho hodně zamotaná. Je to přirozené, člověk z takových komplikovaných emocí špatně hledá cestu ven sám. Určitě by Vám velmi pomohl odborník - psycholog. Nemusíte se bát, že Vás dají na ústavní léčení. Není možné někoho zavřít do ústavu proti jeho vůli, leda že to nařídí soud, nebo člověk ubližuje sám sobě nebo ostatním. Vy jste se sice pokusila sama sobě ublížit, ale to už je pryč. Když půjdete za psychologem, budete moci o všem pravidelně hovořit, vypovídat se z toho a udělat si v sobě více jasno. Postupně se Vám uleví. Můžete se s ním i dohodnout na možnosti užívat léky - ty by Vám pak předepsal psychiatr.
Trápí Vás, že jste mladá a máte takové potíže. Ale čím mladší je člověk, když začne své problémy řešit, tím lépe. Takže to neodkládejte a co nejdříve někoho zkontaktujte. Budete mít podporu a oporu v životě, kterou, jak cítím, moc potřebujete. Kdykoliv můžete zavolat i do naší poradny, když Vám nebude dobře.
Přeji Vám hodně štěstí a úspěchů, s pozdravem Kateřina Urbanová