Psychologická poradna
Máte problém a nechcete na něj být sami? Ocitli jste se v tíživé situaci a nevíte, jak ji řešit?
Naši specialisté jsou zde, aby Vám pomohli s Vaším trápením!
Možná, že již zde někdo řešil stejný problém, který trápí Vás. Prohlédněte si již položené dotazy.
Změna příjmení nezletilého - Petr 24. 10. 2012 20:17
Dobrý den, mám dceru 8 let, s její mámou jsme nebyli sezdání, a dohodli jsem se, že bude mít příjmení po mámě. S dcerou máme výborný vztah, o dceru se starám a mám ji u sebe v dohodnutých časech, o prázdninách atd. a jsem pro ni táta. Její mám se před časem vdala a chce, aby si dcera změnila příjmení dle jejího nového příjemní a abych k tomuto dal souhlas. Když jsem se dcera zeptal, jestli se chce jmenovat jinak, tak okamžitě odpověděla, že mám chce, aby se jmenovali všichni stejně. Můžete mi prosím poradit, jestli by jste to pro její další vývoj doporučila a jak změna příjmení může ovlivnit chování dcery ke mně jako tátovi v souvislosti s přijmutím příjmení nového „táty“ (oslovuje ho a mluví o něm jménem). Předem děkuji za odpověď.
Odpověď - Mgr. Petra Kolaříková 24. 10. 2012 21:47
Dobrý den, pane Petře,
nevím toho o Vás a dceři moc, takže nemusím odpovědět přesně a někdo z kolegyň může mít na věc jiný pohled. Domnívám se, že chování dcery k Vám jako tátovi víc může ovlivnit Vaše chování k ní, postoj její mámy (a pak i nového "táty") k Vám, než změna příjmení. Mám dojem, že teď je ve Vás strach, že o ni přejmenováním přijdete. Je to jen pocit, neustupujte mu a zkuste se na to podívat z pohledu hočičky, která chodí do školy a na třídní schůzky se na ni přichází informovat žena s jiným jménem. Možná přijde na svět další dítě, které se bude automaticky jmenovat jako oba rodiče, budou tvořit rodinu, ale ona bude jaksi "jiná", svým příjmením nebude ani Vaše, ani maminčina, jakoby ve vzduchoprázdnu. Jméno je příslušnost ke smečce, ve které žije. Ale Vy jste a budete nadále jejím tátou!
Pokud by pro Vás bylo náročné tuto změnu strávit, doporučuji konzultaci s terapeutem, nebo můžete zavolat mně, pocity jsou ovlivnitelné. Dcera se s tím pak taky vypořádá dobře, nepíšete, že by byla nějak přecitlivělá.
S pozdravem
Petra Kolaříková
nevím toho o Vás a dceři moc, takže nemusím odpovědět přesně a někdo z kolegyň může mít na věc jiný pohled. Domnívám se, že chování dcery k Vám jako tátovi víc může ovlivnit Vaše chování k ní, postoj její mámy (a pak i nového "táty") k Vám, než změna příjmení. Mám dojem, že teď je ve Vás strach, že o ni přejmenováním přijdete. Je to jen pocit, neustupujte mu a zkuste se na to podívat z pohledu hočičky, která chodí do školy a na třídní schůzky se na ni přichází informovat žena s jiným jménem. Možná přijde na svět další dítě, které se bude automaticky jmenovat jako oba rodiče, budou tvořit rodinu, ale ona bude jaksi "jiná", svým příjmením nebude ani Vaše, ani maminčina, jakoby ve vzduchoprázdnu. Jméno je příslušnost ke smečce, ve které žije. Ale Vy jste a budete nadále jejím tátou!
Pokud by pro Vás bylo náročné tuto změnu strávit, doporučuji konzultaci s terapeutem, nebo můžete zavolat mně, pocity jsou ovlivnitelné. Dcera se s tím pak taky vypořádá dobře, nepíšete, že by byla nějak přecitlivělá.
S pozdravem
Petra Kolaříková
Zobrazuj jen dotazy z kategorie:
