Rozvod a syn - Ilona - Poradna - Vitavera - Váš psycholog na telefonu!
Přejít na navigaci (přeskočit obsah)

Psychologická poradna

Máte problém a nechcete na něj být sami? Ocitli jste se v tíživé situaci a nevíte, jak ji řešit?

Naši specialisté jsou zde, aby Vám pomohli s Vaším trápením!

Možná, že již zde někdo řešil stejný problém, který trápí Vás. Prohlédněte si již položené dotazy.

Rozvod a syn - Ilona 31. 8. 2012 12:57
Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o radu. Rozvedla jsem se. Protože jsem neměla žádné bydlení, musela jsem syna, kterému je 14 let nechat u otce, kde má veškerý servis. On se mnou stejně nechtěl jít. S manželem jsme měli každý jiný názor na výchovu. Já jsem vždy byla ta přísnější, on se moc nestaral. Myslím si, že děti by měly dodržovat určitá pravidla a měly by mít řád. Jelikož syn je v pubertě, tak to vidí jinak. Manžel ho rozmazluje a také tchýně. Náhle jsem byla páté kolo u vozu a pořád to gradovalo, až mne manžel fyzicky napadl a já jsem se už domů nevrátila. Respektovala jsem přání syna a nechala ho doma. Nastal ale problém, když manžel na mne naházel všechnu špínu a ustavičně se dohadujeme na návštěvách mého syna u mne. Již jsem byla na "sociálce", kde mně syn řekl, že jsem špatný člověk, že jsem ho týrala, zařizovala špatné známky ve škole, kde mám kamarádky, protože tam vedu kroužek atd. Chápu, že se zlobí, že asi musí mluvit jako jeho otec, že převzal i jeho způsob života a jeho názory, ale já jsem ho vždy vedla k tomu, že násilím se nic nevyřeší, že si mají lidé pomáhat, mít kamarády atd. Teď najednou syna nepoznávám, a i když pracuji s dětmi, tak nevím, co s tím. Chtěla bych Vás poprosit o radu, jak se mám teď k svému synovi chovat, protože ať řeknu, co řeknu, ať udělám, co udělám, je to špatně. Jestli mu mám říci skutečný důvod, proč jsem odešla nebo počkat, až mu bude více let. Nechci manžela pomlouvat, jako to dělá on. Myslím si, že 14leté dítě ještě nemůže pochopit, že jeho otec mne napadl. Mám syna sudé víkendy a teď vůbec nevím, jak se k tomu mám postavit.
Moc Vám děkuji za odpověď a přeji hezký víkend
Mašková
Odpověď - Mgr. Petra Kolaříková 3. 9. 2012 18:31
Dobrý den paní Ilono,
tuším, že situace u Vás je ještě poměrně čerstvá. Těžko se vyrovnáváte se současným chováním Vašeho syna vůči Vám, i když se snažíte jeho postoj pochopit. Patrně, kdyby nešlo zrovna o Vašeho syna, byste věděla co a jak, když máte zkušenost s dětmi a využíváte empatii.
Určitě je dobře, že o synově otci nechcete mluvit špatně.
Také se přikláním spíše k tomu, sdělit synovi svou verzi teprve tehdy, až ji bude chtít slyšet (možná tedy až za pár let), teď by Vám ji zřejmě stejně nevěřil. Už tak má dost co dělat sám se sebou. Vzhledem k synovu věku by možná "všechno špatně" bylo, i kdybyste byli jako rodina pohromadě. Co myslíte?
Pokračujte v započaté cestě - snažit se pochopit, co asi syn cítí, přesto mu dál stanovovat určité hranice, které by neměl překročit. "Nebrat si to osobně" a najít tak rovnováhu Vám zatím nejspíše brání Vaše pocity (možná zbytečnosti, křivdy, nepochopení aj.), i když jsou taky pochopitelné. V podobných situacích se mně a klientům osvědčuje zpracovat tyto své pocity. Nebát se na ně podívat, přijmout je (a sebe), nechat je postupně odejít. A to už Vám v pár řádcích nezprostředkuju. Můžete mi zavolat na číslo 900 70 10 20*, společně se nejen ke správnému pojmenování pocitů můžeme dostat snadněji.

S úctou
Petra Kolaříková

Zobrazuj jen dotazy z kategorie:
1 | 2 | 3 | 4 | 5 > >>|


Základní navigace

Přejít na obsah (přeskočit nahoru)


obchodní podmínky zpracování osobních údajů zpracování cookies mobilní verze  spolupracujte s námi  vaše názory a připomínky