Psychologická poradna
Máte problém a nechcete na něj být sami? Ocitli jste se v tíživé situaci a nevíte, jak ji řešit?
Naši specialisté jsou zde, aby Vám pomohli s Vaším trápením!
Možná, že již zde někdo řešil stejný problém, který trápí Vás. Prohlédněte si již položené dotazy.
Nevím jak dál - Eliška 6. 1. 2013 14:03
Dobrý den, mám dotaz bydlim v dome s rodici a dcerkou jsem samozivitelka. Rodice bydli nahore ja s dcerkou dole. Od malicka ji ale moje matka rozmazluje a je to cim dal horsi. mala uz me nechce vubec poslouchat cokoliv ji zakazu moje matka ji to povoli kdyz na ni zavru mati prileti a hned na ni nutu. Furt mi vse vycita jak sem k nicemu a ze nebyt jich sem na ulici a kdyz ji neco reknu urazi se. chci do vlastniho bytu ale zatim to nejde nemam praci. Vim ze nejsme bezchybna ale tohle uz mi hodne vadi. Mala me neposlechne je drza a to je z vetsiny vina ma mati tim, jak ji rozmazluje. Poradte mi co mam delat uz fakt nevim jak dal sem z toho hodne nestastna. Dekuji Balcarova
Odpověď - PhDr. Kateřina Urbanová 7. 1. 2013 15:57
Dobrý den, Eliško,
to je těžké. Do Vaší péče o dceru se promítá souboj s Vaší matkou, která Vás sice podporuje tím, že u nich smíte bydlet, zároveň Vám to ale předhazuje. Musíte se tedy nějakým způsobem naučit se svou matkou zacházet. Určitě Vás to hrozně rozhodí, když Vám zasáhne do výchovy. Myslím si, že to není jen proto, že Vám "kazí" výchovu dcery, ale i proto, že se ve Vás musí ozývat spousta emocí, které ke své matce cítíte. A nejspíš jsou dost komplikované nebo zamotané. Vnímám to jako jakýsi boj mezi Vámi dvěma.
Napadá mě k tomu několik věcí. Co Váš otec? Jak se ke všemu staví? Nezmiňujete se o něm, je proto možné, že je pasivní. Nebylo by možné si s ním promluvit, aby byl na Vaší straně a domluvil matce?
Potom mě napadá, že je tu stále možnost promluvit si pořádně s matkou. Ne v situaci, kdy už je to vyhrocené a kdy ona udělá něco, co Vám vadí. Ale naopak v situaci, kdy bude klid a mír. Přijít za ní a mluvit bez výčitek. Neříkat, co Vám vadí, ale co byste si přála. Mluvit o tom, že si potřebujete trénovat své rodičovské schopnosti a zkusit si dohodnout nějaká konkrétní pravidla. Např.: když Vy něco uděláte a matka s tím nebude souhlasit, neřekne to hned Vaší dceři, ale promluví si o tom později s Vámi (alespoň malý kompromis).
Pokud ani to nevyjde, je už na místě jen to, abyste si trénovala mít klidnou hlavu a stát si za svým, přes matčiny výstupy. Vyžaduje to schopnost ovládnout se, když Vás matka naštve, říct si, že to je nějaký její problém, který si takto řeší, že to není rozumné, ale Vy rozumná budete. Zachovejte klid, počkejte, až pomine zásah a jednání Vaší matky a potom znovu chtějte po své dcerce to, co původně. Vysvětlete jí, že babičky jsou na rozmazlování, ale maminka je ten, kdo se musí poslouchat.
Je to těžká věc, to vím. Je možné, že je mezi Vámi s matkou komplikovaný vztah, který by stálo za to rozebrat. Mohlo by se přijít na něco, co tento vztah upraví. K tomu by ale byl potřebný důkladnější rozhovor. Můžete osobně zkontaktovat nějakého psychologa nebo zavolat do naší poradny a já se Vám budu ráda věnovat.
Držím Vám palce, ať to ustojíte, ať si brzo najdete dobrou práci a můžete se co nejdříve odstěhovat. S pozdravem Kateřina Urbanová
to je těžké. Do Vaší péče o dceru se promítá souboj s Vaší matkou, která Vás sice podporuje tím, že u nich smíte bydlet, zároveň Vám to ale předhazuje. Musíte se tedy nějakým způsobem naučit se svou matkou zacházet. Určitě Vás to hrozně rozhodí, když Vám zasáhne do výchovy. Myslím si, že to není jen proto, že Vám "kazí" výchovu dcery, ale i proto, že se ve Vás musí ozývat spousta emocí, které ke své matce cítíte. A nejspíš jsou dost komplikované nebo zamotané. Vnímám to jako jakýsi boj mezi Vámi dvěma.
Napadá mě k tomu několik věcí. Co Váš otec? Jak se ke všemu staví? Nezmiňujete se o něm, je proto možné, že je pasivní. Nebylo by možné si s ním promluvit, aby byl na Vaší straně a domluvil matce?
Potom mě napadá, že je tu stále možnost promluvit si pořádně s matkou. Ne v situaci, kdy už je to vyhrocené a kdy ona udělá něco, co Vám vadí. Ale naopak v situaci, kdy bude klid a mír. Přijít za ní a mluvit bez výčitek. Neříkat, co Vám vadí, ale co byste si přála. Mluvit o tom, že si potřebujete trénovat své rodičovské schopnosti a zkusit si dohodnout nějaká konkrétní pravidla. Např.: když Vy něco uděláte a matka s tím nebude souhlasit, neřekne to hned Vaší dceři, ale promluví si o tom později s Vámi (alespoň malý kompromis).
Pokud ani to nevyjde, je už na místě jen to, abyste si trénovala mít klidnou hlavu a stát si za svým, přes matčiny výstupy. Vyžaduje to schopnost ovládnout se, když Vás matka naštve, říct si, že to je nějaký její problém, který si takto řeší, že to není rozumné, ale Vy rozumná budete. Zachovejte klid, počkejte, až pomine zásah a jednání Vaší matky a potom znovu chtějte po své dcerce to, co původně. Vysvětlete jí, že babičky jsou na rozmazlování, ale maminka je ten, kdo se musí poslouchat.
Je to těžká věc, to vím. Je možné, že je mezi Vámi s matkou komplikovaný vztah, který by stálo za to rozebrat. Mohlo by se přijít na něco, co tento vztah upraví. K tomu by ale byl potřebný důkladnější rozhovor. Můžete osobně zkontaktovat nějakého psychologa nebo zavolat do naší poradny a já se Vám budu ráda věnovat.
Držím Vám palce, ať to ustojíte, ať si brzo najdete dobrou práci a můžete se co nejdříve odstěhovat. S pozdravem Kateřina Urbanová
Zobrazuj jen dotazy z kategorie:
