Psychologická poradna
Máte problém a nechcete na něj být sami? Ocitli jste se v tíživé situaci a nevíte, jak ji řešit?
Naši specialisté jsou zde, aby Vám pomohli s Vaším trápením!
Možná, že již zde někdo řešil stejný problém, který trápí Vás. Prohlédněte si již položené dotazy.
10 lete dite-porucha chovani - Rudolf 2. 10. 2012 12:42
Dobrý den, mé jméno je Ruda a chtěl vy jsem Vás poprosit o pomoc/radu ohledně chování mé 10-ti leté dcerky, která žije s matkou na Slovensku. Já žiji a pracuji v Česku a s její matkou jsem se rozvedl před 2 roky, kdy byla dcerka do celého řízení, navzdory mému nesouhlasu, zatahovaná a tendenčně ji byly podsouvány negativní informace o mé osobě, to pokračuje do současnosti. S dcerkou se setkávám každý druhý víkend (i když její matka už vícekrát setkání zmařila). Snažím se s ní vycházet co nejlépe, vytvářet jí program (i když mám omezené možnosti, jelikož jsem bez auta), kupuji ji dárky, chodíme do kina, do restaurace, platím ji dramatický kroužek, školu v přírodě…). Když je mimo vliv matky a bývalé tchýně (např. kdy ž jsme spolu strávili dva týdny v Praze) chová se dcerka vzorně, bez vážnějších problémů. Když se však setkáme ve městě, kde bydlí s matkou, její chování je úplně odlišné – opakovaně mi nadává (v minulosti debil, buzerant, psychopat, minulý týdne „jenom lakomec, lhář…). Jelikož na ni nekřičím, nedávám ji po zadku (i když by si to mnohdy zasloužila), nemám u ní žádnou autoritu, nerespektuje mne, neposlouchá, odmítá se se mnou o jejím chování bavit, vyhrožuje, že když jí budu „vyšetřovat“, tak zavolá matce, aby ji ode mne odvezla (co se opakovaně stalo). Po posledním konfliktu minulý týden asi půl hodiny telefonovala s tchýní (matce se nemohla dovolat) a po tomto telefonátu mne začala úplně ignorovat a začala neustále opakovat – „How“, „How“… při jakýchkoliv pokusech s ní o celé situaci komunikovat. Po dvou týdnech jsem za ni znova přijel a chtěl jsem si s ní opět o celé situaci promluvit, abych věděl, proč se ke mně tak chová a proč mi nadává. Opět odmítala jakoukoliv komunikaci na toto téma a pokračovala v naučeném „How“, „How“… Nakonec to vyústilo do situace, kdy jsem jí řekl, že pokud se ke mně chce i nadále chovat tímto způsobem, bude lepší, aby mi týden dopředu zavolala, že se mnou nechce být a já za ní raději na Slovensko nepřicestuji. Její reakce byla – „Huraaa, konečně…!“ Z celé situace mám dojem, že dcerka je absolutně citově chladná a imunní vůči mně i mým rodičům, kteří ji taktéž vícekrát bezvýsledně domlouvali a při jakémkoliv domlouvání se nám směje do očí. Chtěl bych podotknout, že tyto dlouhodobé problémy mně psychicky deptají a hluboce mě poznamenali, jelikož jsem na dcerku velmi navázán, což její matka dobře ví a co zneužívá proti mně. Nevím, jak se mám k dcerce chovat, jestli mám celou situaci také ignorovat a tvářit se, při případném dalším setkání, že se nic nestalo. Obávám se však, že toto by nic neřešilo a její chování by se znova a znova opakovalo. Podobně zvažuji, že se sní na nějakou dobu přestanu stýkat a počkám, až si ke mně najde cestu sama. To však může trvat velmi dlouho, jelikož by se tím naplnil cíl její matky a ta by neměla žádný zájem dcerku k setkání se mnou nějak motivovat. Děkuji za radu, R.
Odpověď - PhDr. Kateřina Urbanová 4. 10. 2012 09:32
Dobrý den, Rudo,
děkuji za Váš dotaz. Popisujete vážné problémy a chápu, že Vás velice trápí a nevíte si rady. Situace je dost komplikovaná. Pokusíme se jí ale trošku rozebrat.
Se svou ženou jsme si pravděpodobně nerozuměli a ani v současné době se spolu asi na máločem dohodnete. Došlo mezi Vámi bohužel k tomu, co se někdy stává - Vaše dcera mezi Vámi funguje jako nárazník a prostředek řešení komplikovaných vztahů. Z toho, co popisujete, se zdá, že takto ji používá zejména Vaše bývalá žena. I pro Vás je však argument, že pokud byste se přestal s dcerou stýkat, "naplnil by se tak cíl její matky". To je ale úplně nepodstatné. Zaměřte se pouze na svůj vztah s dcerou, vztah s bývalou manželkou se pokuste nechat plavat, i když to může být náročné. Z toho, co píšete, ale samozřejmě cítím, že se s dcerou chcete stýkat právě kvůli ní, a to je dobře. Dejte si ale pozor, aby se ve Vás neozývaly myšlenky, že chcete, aby se měla s Vámi lépe než se svou matkou. Je to přirozené, když Vám její matka určitým způsobem škodí, ale je důležité, abyste opravdu vnímal pouze Vás dva - sebe a dceru.
Vaše dcerka podle všeho celou situaci snáší dost špatně a asi se také velmi trápí, i když si to třeba nedokáže uvědomit. Je už dost velká na to, aby vnímala spoustu problémů, na druhou stranu je ale také dost malá na to, aby si je uvědomovala, rozuměla jim a uměla o nich hovořit. Nikam proto nevedou snahy o vysvětlení různých situací nebo jejich rozebírání. Určující je jen Vaše chování a Váš postoj.
Neberte doslova a osobně chování a výroky své dcery (nadávky, "hurá, konečně"). Jsou to reakce dítěte, které neví, jak naložit s komplikovanými emocemi, které jej zaplavují. Na druhou stranu si skutečně potřebujete získat u své dcery respekt, a proto si nenechte podobné věci ani líbit. Pokud se nebude chovat slušně, není vhodné, abyste jí něco kupoval, a podobně. Jste stále její rodič a máte stále za úkol i její výchovu. Takto by se neměla chovat nejen k Vám, ale ani k nikomu jinému. Když se nebude chovat slušně, můžete jí říct, že nikam nepůjdete a budete doma. Děti samy jsou pak za takovéto hranice vděčné, i když jsou nejprve dotčené. Potřebuje z Vás ale cítit lásku a zároveň sílu a autoritu.
Myslím, že by byla škoda, kdybyste se s dcerou přestal stýkat. Potřebuje Vás jako pevnou oporu a dobrého tátu. Vím, že je to velmi těžké, ale zkuste přes všechny potíže vydržet. Navíc se mi zdá, že chování Vaší dcerky jako opakování "How How..." svědčí o tom, že situaci také špatně zvládá a potřebuje pevný řád a oporu. Neví, jestli Vám může důvěřovat a testuje si to. Neignorujte proto její chování, ale dejte jí najevo, že jí máte rád, ať se chová jakkoli, ovšem toto se nedělá, a následuje nějaký "trest". Chovejte se k ní zkrátka stejně, jako byste spolu žili a normálně jste jí vychovával. Pokud je manipulována ze strany matky a babičky, budou zřejmě problémy v různé míře pokračovat, a Vaším úkolem je pouze nepolevit a dát jí co nejvíce jistoty, co můžete.
Bylo by potřeba více rozebrat, jaký byl Váš vztah s dcerou a její matkou v době, kdy jste žili společně a jak to doma fungovalo. Kdykoliv můžete zavolat do naší poradny a můžeme si více promluvit, velmi ráda Vám pomohu.
Přeji Vám hodně síly a trpělivosti, a ať se vše pomalu zlepšuje!
S pozdravem
Kateřina Urbanová
děkuji za Váš dotaz. Popisujete vážné problémy a chápu, že Vás velice trápí a nevíte si rady. Situace je dost komplikovaná. Pokusíme se jí ale trošku rozebrat.
Se svou ženou jsme si pravděpodobně nerozuměli a ani v současné době se spolu asi na máločem dohodnete. Došlo mezi Vámi bohužel k tomu, co se někdy stává - Vaše dcera mezi Vámi funguje jako nárazník a prostředek řešení komplikovaných vztahů. Z toho, co popisujete, se zdá, že takto ji používá zejména Vaše bývalá žena. I pro Vás je však argument, že pokud byste se přestal s dcerou stýkat, "naplnil by se tak cíl její matky". To je ale úplně nepodstatné. Zaměřte se pouze na svůj vztah s dcerou, vztah s bývalou manželkou se pokuste nechat plavat, i když to může být náročné. Z toho, co píšete, ale samozřejmě cítím, že se s dcerou chcete stýkat právě kvůli ní, a to je dobře. Dejte si ale pozor, aby se ve Vás neozývaly myšlenky, že chcete, aby se měla s Vámi lépe než se svou matkou. Je to přirozené, když Vám její matka určitým způsobem škodí, ale je důležité, abyste opravdu vnímal pouze Vás dva - sebe a dceru.
Vaše dcerka podle všeho celou situaci snáší dost špatně a asi se také velmi trápí, i když si to třeba nedokáže uvědomit. Je už dost velká na to, aby vnímala spoustu problémů, na druhou stranu je ale také dost malá na to, aby si je uvědomovala, rozuměla jim a uměla o nich hovořit. Nikam proto nevedou snahy o vysvětlení různých situací nebo jejich rozebírání. Určující je jen Vaše chování a Váš postoj.
Neberte doslova a osobně chování a výroky své dcery (nadávky, "hurá, konečně"). Jsou to reakce dítěte, které neví, jak naložit s komplikovanými emocemi, které jej zaplavují. Na druhou stranu si skutečně potřebujete získat u své dcery respekt, a proto si nenechte podobné věci ani líbit. Pokud se nebude chovat slušně, není vhodné, abyste jí něco kupoval, a podobně. Jste stále její rodič a máte stále za úkol i její výchovu. Takto by se neměla chovat nejen k Vám, ale ani k nikomu jinému. Když se nebude chovat slušně, můžete jí říct, že nikam nepůjdete a budete doma. Děti samy jsou pak za takovéto hranice vděčné, i když jsou nejprve dotčené. Potřebuje z Vás ale cítit lásku a zároveň sílu a autoritu.
Myslím, že by byla škoda, kdybyste se s dcerou přestal stýkat. Potřebuje Vás jako pevnou oporu a dobrého tátu. Vím, že je to velmi těžké, ale zkuste přes všechny potíže vydržet. Navíc se mi zdá, že chování Vaší dcerky jako opakování "How How..." svědčí o tom, že situaci také špatně zvládá a potřebuje pevný řád a oporu. Neví, jestli Vám může důvěřovat a testuje si to. Neignorujte proto její chování, ale dejte jí najevo, že jí máte rád, ať se chová jakkoli, ovšem toto se nedělá, a následuje nějaký "trest". Chovejte se k ní zkrátka stejně, jako byste spolu žili a normálně jste jí vychovával. Pokud je manipulována ze strany matky a babičky, budou zřejmě problémy v různé míře pokračovat, a Vaším úkolem je pouze nepolevit a dát jí co nejvíce jistoty, co můžete.
Bylo by potřeba více rozebrat, jaký byl Váš vztah s dcerou a její matkou v době, kdy jste žili společně a jak to doma fungovalo. Kdykoliv můžete zavolat do naší poradny a můžeme si více promluvit, velmi ráda Vám pomohu.
Přeji Vám hodně síly a trpělivosti, a ať se vše pomalu zlepšuje!
S pozdravem
Kateřina Urbanová
Zobrazuj jen dotazy z kategorie:
