Psychologická poradna
Máte problém a nechcete na něj být sami? Ocitli jste se v tíživé situaci a nevíte, jak ji řešit?
Naši specialisté jsou zde, aby Vám pomohli s Vaším trápením!
Možná, že již zde někdo řešil stejný problém, který trápí Vás. Prohlédněte si již položené dotazy.
uzkosti - XXX 2. 11. 2012 17:28
dobrý den, je mi 19 let. Asi do září jsem žila úplně ,,normální" život. V září jsem měla zdravotní problém (zkolabovala jsem na nedostatek draslíku). Lékaři zjistili, že jsem v pořádku a tak mě pustili domů. Od té doby se mi děje spousta nepříjemných věcí! Z ničeho nic mi buší srdce, brní končetiny, hlava, rty chce se mi zvracet a točí se mi hlava - tyto situaci mi moje lékařka objasnila jako prekolapsní stavy z důvodu krční páteře. Byla jsem ráda že mám konečně odpověď na své trápení a doufala, že své velmi nepříjemné situace už nebudu muset řešit a trápit se otázkami co mi je. Opak byl bohužel pravdou.
Každé ráno mám strach co se ten den stane, mívám škaredé myšlenky, třeba se jen dívám na televizi kde je nějaká nepříjemná informace a mně okamžitě začně bušit srdce, cítím se jakoby ochablá, cítím tlak na hrudi a mám strach že budu mít třeba infarkt (což je podle mě v mém věku velmi vzácné a vzhledem k tomu že jsem podstoupila snad veškeré vyšetření srdce kvůli mému kolabsu se to snažím nějak racionálně vyvrátit ale moc se mi to nedaří) Mám strach co se stane , chodím třeba pul hodiny po pokoji sem a tam a čekám kdy to přejde. Jednou jsem se probudila i v noci a cítila zase to bušení srdce a pocit že se něco stane, snad 4 hodiny jsem byla vzhůru, bála se, bezdůvodně brečela a nemohla se za žádnou cenu uklidnit. Když mám jet ve vlaku kde je moc vydýchaný vzduch nebo moc lidí tak raději nenastoupím, nenávidím výtahy a jiné uzavřené místnosti. Svěřila jsem se příteli ten to bohužel moc nepochopil a říkal, že nad vším moc přemýšlím. Měl pravdu, přemýšlím uplně nad vším co udělám. Mám samé negativní myšlenky, mám strach ze svého života, přijde mi že to, co dělám nemá žádný význam. Celý den jsem nervozní a podrážděná. Tyto stavy většinou přejdou jen když mám na starost něco jiného nebo mě něco zaujme. Letos maturuju a kvůli mým ,,stavům" mám veliký problém se soustředit na učení. Nikdy předtím jsem taková nebývala, bývala jsem velký optimista, společenský typ (a doufám že ještě stále jsem a že to co se mi děje je přechodné) Nejhorší na tom všem je to, že má strach z toho, že už nikdy nebudu zase ,,normálně" fungovat toto se mi děje téměř každý den. Je mi trapné se svěřit své lékařce protože je to má nová lékařka a já ji viděla snad 3x. Chci to jako dřív :-( Předem děkuji za jakoukoli radu. S přáním hezkého dne XXX
Každé ráno mám strach co se ten den stane, mívám škaredé myšlenky, třeba se jen dívám na televizi kde je nějaká nepříjemná informace a mně okamžitě začně bušit srdce, cítím se jakoby ochablá, cítím tlak na hrudi a mám strach že budu mít třeba infarkt (což je podle mě v mém věku velmi vzácné a vzhledem k tomu že jsem podstoupila snad veškeré vyšetření srdce kvůli mému kolabsu se to snažím nějak racionálně vyvrátit ale moc se mi to nedaří) Mám strach co se stane , chodím třeba pul hodiny po pokoji sem a tam a čekám kdy to přejde. Jednou jsem se probudila i v noci a cítila zase to bušení srdce a pocit že se něco stane, snad 4 hodiny jsem byla vzhůru, bála se, bezdůvodně brečela a nemohla se za žádnou cenu uklidnit. Když mám jet ve vlaku kde je moc vydýchaný vzduch nebo moc lidí tak raději nenastoupím, nenávidím výtahy a jiné uzavřené místnosti. Svěřila jsem se příteli ten to bohužel moc nepochopil a říkal, že nad vším moc přemýšlím. Měl pravdu, přemýšlím uplně nad vším co udělám. Mám samé negativní myšlenky, mám strach ze svého života, přijde mi že to, co dělám nemá žádný význam. Celý den jsem nervozní a podrážděná. Tyto stavy většinou přejdou jen když mám na starost něco jiného nebo mě něco zaujme. Letos maturuju a kvůli mým ,,stavům" mám veliký problém se soustředit na učení. Nikdy předtím jsem taková nebývala, bývala jsem velký optimista, společenský typ (a doufám že ještě stále jsem a že to co se mi děje je přechodné) Nejhorší na tom všem je to, že má strach z toho, že už nikdy nebudu zase ,,normálně" fungovat toto se mi děje téměř každý den. Je mi trapné se svěřit své lékařce protože je to má nová lékařka a já ji viděla snad 3x. Chci to jako dřív :-( Předem děkuji za jakoukoli radu. S přáním hezkého dne XXX
Odpověď - PhDr. Kateřina Urbanová 6. 11. 2012 14:15
Dobrý den,
chápu, co Vás trápí. Nebojte se, je to řešitelné a jsem ráda, že se ozýváte nějakému odborníkovi, to je cesta k řešení. Váš problém nemá dlouhého trvání - od letošního září - a proto je moc důležité, abyste ho začala řešit co nejrychleji, aby se to neupevnilo.
To, co popisujete, se někdy stává. Člověka potkají nějaké tělesné obtíže, zalekne se jich, dojde mu, že je zranitelný a začne si o sebe dělat starosti. Čím více své tělesné potíže pozoruje a čím více se jich bojí, tím víc se ozývají a tak to celé roste a udržuje se v začarovaném kruhu. Váš přítel má pravdu, že přemýšlení nad tím vším tomu moc nepomáhá, ale neví, a ani nemůže vědět, když s tím nemá zkušenosti, že je tu začarovaný kruh a není snadné se svých myšlenek zbavit mávnutím ruky.
Takovéto věci se často dějí lidem, ve kterých dřímá nějaká úzkost, úzkostné prožívání, nejistota ohledně sebe a okolního světa. Tuto úzkost jsme si ani doposud nemuseli uvědomovat, byla v nás dobře schovaná a přebíjeli jsme jí aktivním životem. Něco na ní ale najednou upozorní - u Vás například tělesný problém. A najednou se to rozjede. Ne proto, že nedokážete zvládnout tělesné potíže, ale proto, že se odstartovalo něco většího, co jste v sobě třeba už dlouho nosila.
Je důležité věnovat se příčinám problému, oné úzkosti, hledat její kořeny. Potom se přestane projevovat takovými způsoby, jako se to nyní děje Vám. Viděla bych to tak, že máte nyní před sebou dva úkoly. Za prvé bojovat proti tomu, abyste se točila v onom začarovaném kruhu. Když ucítíte bušení srdce nebo jiné tělesné potíže, nemějte strach, že se Vám něco stane. Nic se Vám nestane, ten strach je jenom úzkost ne opravdové ohrožení. Snažte se si to opakovat, i když tomu třeba nebudete stoprocentně věřit. Snažte se nepozorovat a nebát se, protože není důvod - nic se nestane. Nebojte se rozptýlit něčím jiným - velmi pomáhá tělesný pohyb, relaxace, nějaká činnost, kterou máte ráda. Druhým Vaším úkolem je pracovat proti té úzkosti, která to celé vyvolává. Sežeňte si psychologa se kterým vše proberete a uvidíte, že vše bude jasnější. Chvilku na tom budete muset pracovat, ale přinese to výsledky a lepší řešení asi neexistuje.
Nebojte se, když začnete co nejdříve jednat podle mých doporučení, vše bude lepší. Nemusíte se o sebe bát, nic se Vám nestane, to, co Vás ohrožuje jsou "jen" Vaše vlastní pocity. A ty můžete dostat pod svou kontrolu. Zvládnete to, přeji Vám hodně štěstí. S pozdravem Kateřina Urbanová
chápu, co Vás trápí. Nebojte se, je to řešitelné a jsem ráda, že se ozýváte nějakému odborníkovi, to je cesta k řešení. Váš problém nemá dlouhého trvání - od letošního září - a proto je moc důležité, abyste ho začala řešit co nejrychleji, aby se to neupevnilo.
To, co popisujete, se někdy stává. Člověka potkají nějaké tělesné obtíže, zalekne se jich, dojde mu, že je zranitelný a začne si o sebe dělat starosti. Čím více své tělesné potíže pozoruje a čím více se jich bojí, tím víc se ozývají a tak to celé roste a udržuje se v začarovaném kruhu. Váš přítel má pravdu, že přemýšlení nad tím vším tomu moc nepomáhá, ale neví, a ani nemůže vědět, když s tím nemá zkušenosti, že je tu začarovaný kruh a není snadné se svých myšlenek zbavit mávnutím ruky.
Takovéto věci se často dějí lidem, ve kterých dřímá nějaká úzkost, úzkostné prožívání, nejistota ohledně sebe a okolního světa. Tuto úzkost jsme si ani doposud nemuseli uvědomovat, byla v nás dobře schovaná a přebíjeli jsme jí aktivním životem. Něco na ní ale najednou upozorní - u Vás například tělesný problém. A najednou se to rozjede. Ne proto, že nedokážete zvládnout tělesné potíže, ale proto, že se odstartovalo něco většího, co jste v sobě třeba už dlouho nosila.
Je důležité věnovat se příčinám problému, oné úzkosti, hledat její kořeny. Potom se přestane projevovat takovými způsoby, jako se to nyní děje Vám. Viděla bych to tak, že máte nyní před sebou dva úkoly. Za prvé bojovat proti tomu, abyste se točila v onom začarovaném kruhu. Když ucítíte bušení srdce nebo jiné tělesné potíže, nemějte strach, že se Vám něco stane. Nic se Vám nestane, ten strach je jenom úzkost ne opravdové ohrožení. Snažte se si to opakovat, i když tomu třeba nebudete stoprocentně věřit. Snažte se nepozorovat a nebát se, protože není důvod - nic se nestane. Nebojte se rozptýlit něčím jiným - velmi pomáhá tělesný pohyb, relaxace, nějaká činnost, kterou máte ráda. Druhým Vaším úkolem je pracovat proti té úzkosti, která to celé vyvolává. Sežeňte si psychologa se kterým vše proberete a uvidíte, že vše bude jasnější. Chvilku na tom budete muset pracovat, ale přinese to výsledky a lepší řešení asi neexistuje.
Nebojte se, když začnete co nejdříve jednat podle mých doporučení, vše bude lepší. Nemusíte se o sebe bát, nic se Vám nestane, to, co Vás ohrožuje jsou "jen" Vaše vlastní pocity. A ty můžete dostat pod svou kontrolu. Zvládnete to, přeji Vám hodně štěstí. S pozdravem Kateřina Urbanová
Zobrazuj jen dotazy z kategorie:
