Psychologická poradna
Máte problém a nechcete na něj být sami? Ocitli jste se v tíživé situaci a nevíte, jak ji řešit?
Naši specialisté jsou zde, aby Vám pomohli s Vaším trápením!
Možná, že již zde někdo řešil stejný problém, který trápí Vás. Prohlédněte si již položené dotazy.
Strach z lidí - Petra 11. 11. 2012 17:51
Dobrý den,
je pro mě úspěch, že jsem konečně došla k tomu, že vím čeho se bojím. Nebývala jsem taková a nevím jak se to stalo, ale mám hrůzu z lidí, z toho, že mi někdo ublíží, jako žena se cítím hrozně zranitelná, kdyby si kdokoliv cokoliv usmyslel, tak nezmůžu nic. Omezuje mě to a brání v žití normálního života. Bojím se chodit po tmě, jezdit večer autobusy. Radši nikam ani nechodím. Jsem mladá, nechci takhle žít v každodenním strachu, ale nevím, zda by mi vůbec dokázal někdo pomoct. Ale přemýšlím nad tím na někoho se obrátit. Volím zatím takovouhle cestu. Děkuji za odborný názor.
je pro mě úspěch, že jsem konečně došla k tomu, že vím čeho se bojím. Nebývala jsem taková a nevím jak se to stalo, ale mám hrůzu z lidí, z toho, že mi někdo ublíží, jako žena se cítím hrozně zranitelná, kdyby si kdokoliv cokoliv usmyslel, tak nezmůžu nic. Omezuje mě to a brání v žití normálního života. Bojím se chodit po tmě, jezdit večer autobusy. Radši nikam ani nechodím. Jsem mladá, nechci takhle žít v každodenním strachu, ale nevím, zda by mi vůbec dokázal někdo pomoct. Ale přemýšlím nad tím na někoho se obrátit. Volím zatím takovouhle cestu. Děkuji za odborný názor.
Odpověď - PhDr. Kateřina Urbanová 12. 11. 2012 13:21
Dobrý den, Petro,
rozumím Vašim potížím. A gratuluji Vám, že jste se odhodlala mi o nich napsat, cítím, že to pro Vás není lehké. Věřte mi, že Vám jde pomoci a že může být lépe.
Necítíte se na světě bezpečně, a to zejména proto, že si připadáte proti možným ohrožením bezbranná. Trápí Vás tedy hlavně tahle Vaše bezbrannost, pocit, že proti tomu, co se může stát, vůbec nic nezmůžete a že nad situací nemůžete mít žádnou kontrolu. Myslím si, že Váš problém je řešitelný dvěma souběžnými cestami: potřebujete získat větší jistotu v konkrétních situacích, ve kterých se cítíte ohrožená (tma, autobus...) a potřebujete přijít na to, jak to vzniklo, že se takto cítíte.
Co se týká konkrétních situací, je potřeba rozlišit, kdy mohou být skutečně nebezpečné a kdy je zbytečné se bát. Samozřejmě, že noční autobusy a noční opuštěné situace vyvolávají ostražitost. V takových situacích je dobré mít připraveno, jak bychom reagovali, kdyby nás někdo obtěžoval. Vy se ale zřejmě cítíte nejistá i v situacích, které třeba až tak nebezpečné nejsou. Kdybych s Vámi mohla více mluvit, zeptala bych se Vás, kdy to vzniklo, zda je ve Vašem okolí někdo, komu se něco přihodilo, co všechno se Vám odehrává v hlavě, v jakých jiných situacích se cítíte nebo jste se cítila bezmocná a nejistá. Bojíte se sama o sebe, a tomu se v psychologii říká úzkost, úzkostné prožívání. Je možné, že Váš strach o sebe samu je obecnější, ale aby měl konkrétní podobu, promítá se do pocitu zranitelnosti na veřejnosti. Pokud byste si o tom s někým více promluvila, můžete se naučit rozlišovat, které další pocity ve Vás vězí, které toto způsobují. A poté se naučit s těmito pocity pracovat.
Nevím, jestli jsem to napsala srozumitelně, ale zkrátka je potřeba, abyste si s nějakým odborníkem promluvila víc do hloubky. Navštivte párkrát nějakého psychologa nebo zavolejte k nám do poradny a uvidíte, že se začne rýsovat způsob řešení. Naučíte se rozlišovat, kdy je na místě se na veřejnosti bát a kdy do situace promítáte své pocity, které mají své kořeny třeba někde jinde. Můžete se v tomto směru sama zamyslet a snažit se o to i vlastními silami, ale pomoc odborníka Vám to jedině ulehčí.
Přeji Vám, ať co nejdříve někoho osobně zkontaktujete a uleví se Vám. S pozdravem Kateřina Urbanová
rozumím Vašim potížím. A gratuluji Vám, že jste se odhodlala mi o nich napsat, cítím, že to pro Vás není lehké. Věřte mi, že Vám jde pomoci a že může být lépe.
Necítíte se na světě bezpečně, a to zejména proto, že si připadáte proti možným ohrožením bezbranná. Trápí Vás tedy hlavně tahle Vaše bezbrannost, pocit, že proti tomu, co se může stát, vůbec nic nezmůžete a že nad situací nemůžete mít žádnou kontrolu. Myslím si, že Váš problém je řešitelný dvěma souběžnými cestami: potřebujete získat větší jistotu v konkrétních situacích, ve kterých se cítíte ohrožená (tma, autobus...) a potřebujete přijít na to, jak to vzniklo, že se takto cítíte.
Co se týká konkrétních situací, je potřeba rozlišit, kdy mohou být skutečně nebezpečné a kdy je zbytečné se bát. Samozřejmě, že noční autobusy a noční opuštěné situace vyvolávají ostražitost. V takových situacích je dobré mít připraveno, jak bychom reagovali, kdyby nás někdo obtěžoval. Vy se ale zřejmě cítíte nejistá i v situacích, které třeba až tak nebezpečné nejsou. Kdybych s Vámi mohla více mluvit, zeptala bych se Vás, kdy to vzniklo, zda je ve Vašem okolí někdo, komu se něco přihodilo, co všechno se Vám odehrává v hlavě, v jakých jiných situacích se cítíte nebo jste se cítila bezmocná a nejistá. Bojíte se sama o sebe, a tomu se v psychologii říká úzkost, úzkostné prožívání. Je možné, že Váš strach o sebe samu je obecnější, ale aby měl konkrétní podobu, promítá se do pocitu zranitelnosti na veřejnosti. Pokud byste si o tom s někým více promluvila, můžete se naučit rozlišovat, které další pocity ve Vás vězí, které toto způsobují. A poté se naučit s těmito pocity pracovat.
Nevím, jestli jsem to napsala srozumitelně, ale zkrátka je potřeba, abyste si s nějakým odborníkem promluvila víc do hloubky. Navštivte párkrát nějakého psychologa nebo zavolejte k nám do poradny a uvidíte, že se začne rýsovat způsob řešení. Naučíte se rozlišovat, kdy je na místě se na veřejnosti bát a kdy do situace promítáte své pocity, které mají své kořeny třeba někde jinde. Můžete se v tomto směru sama zamyslet a snažit se o to i vlastními silami, ale pomoc odborníka Vám to jedině ulehčí.
Přeji Vám, ať co nejdříve někoho osobně zkontaktujete a uleví se Vám. S pozdravem Kateřina Urbanová
Zobrazuj jen dotazy z kategorie:
