Psychologická poradna
Máte problém a nechcete na něj být sami? Ocitli jste se v tíživé situaci a nevíte, jak ji řešit?
Naši specialisté jsou zde, aby Vám pomohli s Vaším trápením!
Možná, že již zde někdo řešil stejný problém, který trápí Vás. Prohlédněte si již položené dotazy.
Strach, deprese a ůzkost - Jitka 25. 10. 2012 21:08
Dobrý večer, potřebovala bych poradit, mám sociální fobii, takže cítím úzkost ve společnosti jiných lidí. Do školy chodím hrozně ráda, ale na praxi se hrozně bojím chodit, takže si většinou vymyslím něco, abych tam nemusela… ale na tuhle praxi jdu poprvé, takže tam musím, a mám hrozný strach. Kvůli tomu moc nepsím a nejím. Nevím, jestli to zvládnu psychicky, hrozně se mi třesou ruce. Potřebovala bych poradit, co s tím, jestli to mám říct mistrové a jestli by mi to nějak pomohlo. Nebo jestli psychologové na tohle můžou psát nějaký papír do školy. Prosím o radu, děkuji. Jitka
Odpověď - PhDr. Kateřina Urbanová 29. 10. 2012 00:18
Dobrý den, Jitko,
nyní, když Vám odepisuji, máte možná už první návštěvu praxe za sebou a nějak jste to asi zvládla. Jak jsem pochopila, nejraději byste se tomu byla vyhnula. To je pochopitelné a také obvyklé. Když má člověk z něčeho velký strach, je nejjednodušší před tím, čeho se bojí, utéct. V daném okamžiku je to opravu řešení, které Vám nejvíc pomůže a uleví. Bohužel se tím ale neřeší problém do budoucna - spíš naopak - člověk si zvykne se situacím, kterých se bojí, vyhýbat, a má stále méně a méně odvahy jim čelit. Může to trvat i několik let a člověk nakonec zjistí, že už takhle dál fungovat nemůže (že například musí začít chodit do práce apod.), a začne se pokoušet problém vyřešit nějak víc celkově. Chci tím říct, že chápu, že se chcete situacím, kterých se bojíte, vyhnout, ale možná si neuvědomujete, kam to nakonec může dospět. Ač se Vám to asi nezdá, jste v dobré situaci - pokud se právě nyní začnete učit způsobům, jak své sociální úzkosti zvládat, budete za nějaký čas dobře fungovat, namísto toho, aby Vám bylo hůř. Jsem proto ráda, že píšete, to už je první kontakt s odborníkem a snaha svůj problém nějak řešit. Jen tak dál a vše bude lepší.
Jenže jak na to, když strach je tak velký, že nemůžete jíst a spát... Umím si to představit. Strach se vždy trošku zmírní, když o něm někomu povíme. Nezmizí úplně, ale věci, co si necháváme jen pro sebe, se v nás strašně nafukují do obrovských rozměrů. Právě u sociální fóbie velmi pomáhá, když jí člověk přizná. Někdo například před vystoupením řekne "promiňte, já trpím hroznou nervozitou...". A už se tolik nebojí, že se ztrapní, že na to lidé "přijdou", protože už to vlastně vědí. Ve Vašem případě, říci o tom mistrové, pokud je to rozumná osoba, je myslím dobrý nápad. Přemýšlejte, komu všemu byste se se svým problémem mohla svěřit, problém se tím nevyřeší, ale pomůže Vám to, věřte mi.
Psychologové nebo psychiatři mohou také pomoci v komunikaci se školou o problémech žáků. Můžete se obrátit na pedagogicko-psychologickou poradnu, pod kterou spadáte, nebo si najít kohokoliv na internetu, kdo Vám bude sympatický. Ještě větší výhoda psychologů je ale v tom, že znají mnoho lidí, kteří trpí takovou sociální fóbií. Potíž je to totiž, i když se to třeba nezdá, docela častá. No a mají spoustu zkušeností, jak na to, aby se člověk své fóbie zbavil. Jde to po kousíčkách, člověk si dává malé krůčky, malé úkoly, nejprve se snaží zvládat jen to, čeho se bojí jen malounko. Sám si pak určuje, kam chce pokročit. Zároveň se u psychologa rozebírají emoce a člověk se snaží pochopit, proč vlastně tu fóbii má, co jí způsobuje a jak to změnit.
Velice Vás proto Jitko podporuji, abyste si k nějakému psychologovi zašla - nejen proto, že Vám pomůže v komunikaci se školou, ale že Vám zejména pomůže Vaše problémy utnout, aby se neupevnily. Je možné užívat dočasně i některé léky, které na to zabírají.
Přeji Vám hodně úspěchů a ať jednáte co nejdříve a Vaše potíže se začnou co nejdříve řešit, s pozdravem Kateřina Urbanová
nyní, když Vám odepisuji, máte možná už první návštěvu praxe za sebou a nějak jste to asi zvládla. Jak jsem pochopila, nejraději byste se tomu byla vyhnula. To je pochopitelné a také obvyklé. Když má člověk z něčeho velký strach, je nejjednodušší před tím, čeho se bojí, utéct. V daném okamžiku je to opravu řešení, které Vám nejvíc pomůže a uleví. Bohužel se tím ale neřeší problém do budoucna - spíš naopak - člověk si zvykne se situacím, kterých se bojí, vyhýbat, a má stále méně a méně odvahy jim čelit. Může to trvat i několik let a člověk nakonec zjistí, že už takhle dál fungovat nemůže (že například musí začít chodit do práce apod.), a začne se pokoušet problém vyřešit nějak víc celkově. Chci tím říct, že chápu, že se chcete situacím, kterých se bojíte, vyhnout, ale možná si neuvědomujete, kam to nakonec může dospět. Ač se Vám to asi nezdá, jste v dobré situaci - pokud se právě nyní začnete učit způsobům, jak své sociální úzkosti zvládat, budete za nějaký čas dobře fungovat, namísto toho, aby Vám bylo hůř. Jsem proto ráda, že píšete, to už je první kontakt s odborníkem a snaha svůj problém nějak řešit. Jen tak dál a vše bude lepší.
Jenže jak na to, když strach je tak velký, že nemůžete jíst a spát... Umím si to představit. Strach se vždy trošku zmírní, když o něm někomu povíme. Nezmizí úplně, ale věci, co si necháváme jen pro sebe, se v nás strašně nafukují do obrovských rozměrů. Právě u sociální fóbie velmi pomáhá, když jí člověk přizná. Někdo například před vystoupením řekne "promiňte, já trpím hroznou nervozitou...". A už se tolik nebojí, že se ztrapní, že na to lidé "přijdou", protože už to vlastně vědí. Ve Vašem případě, říci o tom mistrové, pokud je to rozumná osoba, je myslím dobrý nápad. Přemýšlejte, komu všemu byste se se svým problémem mohla svěřit, problém se tím nevyřeší, ale pomůže Vám to, věřte mi.
Psychologové nebo psychiatři mohou také pomoci v komunikaci se školou o problémech žáků. Můžete se obrátit na pedagogicko-psychologickou poradnu, pod kterou spadáte, nebo si najít kohokoliv na internetu, kdo Vám bude sympatický. Ještě větší výhoda psychologů je ale v tom, že znají mnoho lidí, kteří trpí takovou sociální fóbií. Potíž je to totiž, i když se to třeba nezdá, docela častá. No a mají spoustu zkušeností, jak na to, aby se člověk své fóbie zbavil. Jde to po kousíčkách, člověk si dává malé krůčky, malé úkoly, nejprve se snaží zvládat jen to, čeho se bojí jen malounko. Sám si pak určuje, kam chce pokročit. Zároveň se u psychologa rozebírají emoce a člověk se snaží pochopit, proč vlastně tu fóbii má, co jí způsobuje a jak to změnit.
Velice Vás proto Jitko podporuji, abyste si k nějakému psychologovi zašla - nejen proto, že Vám pomůže v komunikaci se školou, ale že Vám zejména pomůže Vaše problémy utnout, aby se neupevnily. Je možné užívat dočasně i některé léky, které na to zabírají.
Přeji Vám hodně úspěchů a ať jednáte co nejdříve a Vaše potíže se začnou co nejdříve řešit, s pozdravem Kateřina Urbanová
Zobrazuj jen dotazy z kategorie:
